Zatímco některé země sčítají rekordní počty úmrtí na covid-19 a v nejhůře postiženém Peru je téměř šest tisíc zemřelých v přepočtu na každý milion obyvatel a v Česku tento ukazatel přesahuje tři tisíce zemřelých, což jej řadí do první desítky nejpostiženějších (ale na druhou stranu i nejpromořenějších) zemí světa, africké země ani zdaleka nedosahují na podobná čísla a velká většina afrických zemí v počtu úmrtí i vážných případů covidu-19 dosahují hodnot, které zdaleka nemají téměř žádné vyspělé evropské státy – byť jsou restriktivní opatření v mnoha afrických zemích na úplném minimu.

Velmi nízká míra zachycených případů covidu-19 v subsaharské Africe byla častokrát v médiích přisuzována nedostatečné kapacitě testování, to ale stěží dokáže vysvětlit, proč subsaharskou část kontinentu postihla jen velice nízká míra vážných případů nemoci a zároveň je hlášena i velmi nízká úmrtnost.

Dosud se tak jako nejvíce pravděpodobné vysvětlení jevilo věkové rozdělení tamní populace, jelikož je průměrný věk v Africe pouhých 18 let oproti 42 letům v Evropě. Nyní však nejnovější výzkum, zabývající se touto otázkou, ukazuje i na možné další faktory – objevily se totiž nové důkazy, které podporují hypotézu, že v Africe mohou kolovat koronaviry, které nejsou zdaleka tak smrtící jako SARS-CoV-2, ale poskytují imunitní ochranu.