Host se nejdříve věnoval historii kláštera, který založil blahoslavený Hroznata – v příštím roce to bude 800 let. „Hroznata, jeho zakladatel, nebyl knězem, ale spravoval klášterní majetek,“ uvedl Lobkowicz. „Učinil slib, že se zúčastní křížové výpravy k osvobození svaté země. Byla to místa, která byla spojena s Kristem a byla v rukou nevěřících, což byli muslimové. Jak vidíte, totéž dnes oni říkají o nás...“
„V noci ze 13. na 14. dubna 1950 přepadly oddíly Lidových milicí, to byla armáda komunistické strany a státní bezpečnosti, takřka všechny mužské kláštery v Československu a odvezli jejich obyvatele do internačních klášterů,“ dostal se k nedávné pohnuté historii opat Lobkowicz. „Naši bratři byli odvezeni do Broumova. Tam byli hlídáni, ale nebylo jim bráněno v bohoslužbách. Z těch internačních klášterů byli pak propuštěni a šli buď do PTP, nebo do zaměstnání. Někteří dostudovali na bohoslovecké fakultě a byli vysvěceni a působili v duchovní správě. To byl třeba i případ Metoděje Zetla, který byl jako tepelský premonstrát farářem ve městě. Měl obavy o ostatky blahoslaveného Hroznaty. Vyjednával a přenesl ty ostatky ve vší tichosti do městského kostela. V roce 1993 se vrátily zase zpět.“
V roce 1978 československá armáda opustila klášter. „Jestliže to předtím vojáci devastovali, tak to bylo potom ještě horší, protože když jim tehdy třeba pršelo na hlavu, tak to ti vojáci alespoň provizorně opravili. Pak už to ale nikdo nedělal,“ řekl smutně Lobkowicz. „Do roku 1991 jsme žili na faře v Mariánských Lázních.“
Dotazy, dotazy...
A pak již byly na programu otázky. První směřovala k běžným dnům v klášteře, druhá na počet členů komunity. „Modlitba ráno začíná v 6.15, v sobotu a v neděli začínáme o čtvrt hodiny později. Ale ti trappisté začínají již v půl čtvrté nebo v půl páté,“ upozornil na „sousedy“ v nedaleké Dobré Vodě Lobkowicz. „Tepelská kanonie má 14 členů, dva bratři jsou již velice staří, je jim 88 a jsou v domově důchodců, a v klášteře jsme celkem čtyři, což není opravdu moc...“
Další otázka z pléna směřovala na církevní restituce: „Mnozí tady začali různé proticírkevní nálady. Ono to skutečně není pro obohacení, ale pro záchranu. Když máme kostely, které nám chátrají, když nevracíte majetek... To je důvod, proč kostely chátrají. Protože kdyby to něco vyneslo... Stát někdy dá, někdy ne,“ vysvětlil opat.
A jak je to s premonstráty ve světě?
„Blízko Košic je opatství Jasov – uchovali si školství. Řád měl kolébku ve Francii. Řád působil ve střední Evropě, kláštery byly v Rakousku, držel se v Belgii a v Holandsku. Rozšířil se i do Ameriky a dnes je i v Indii. Němečtí tepelští bratři neměli moc dorostu. Jsou velice úspěšní. Celkem má asi přes 1 000 členů.“
Na závěr překvapil přítomný pedagog, organizátor akce nejen svého hosta, ale i některé studenty dotazem, zda by klášter mohl ubytovat uprchlíky. „To je otázka, která pálí spíše Němce než nás. To víte, že někdy přijde někdo, že potřebuje pomoc, ale jsou to lidé z Čech nebo Moravy,“ zakončil diplomaticky opat Lobkowicz.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
