Do minulého roku pražský Albertov nijak nelákal studenty k tomu, aby si na něm připomínali události 17. listopadu 1989. Změnilo se to až v minulém roce, kdy tam však dorazili protestovat proti prezidentu Miloši Zemanovi, který u příležitosti 25. výročí odhalil pamětní desku. Ani letos jim evidentně o vzpomínání na své předchůdce nešlo, protože by asi přišli jindy než právě v době ohlášeného shromáždění na podporu prezidenta. Kupříkladu už po čtvrté hodině odpoledne nebyla na Albertově skoro ani noha. Ale taková připomínka bez přítomnosti médií a bez toho, aby si mohli zanadávat na hlavu státu, by nebyla to pravé ořechové nejen pro studenty, ale – což je smutnější – ani pro akademické funkcionáře, o některých politicích už vůbec nemluvě. A tak svolali „náhradní“ oslavu 17. listopadu o pět dnů později.
„Z řečniště to politikou jen dunělo, ačkoli v médiích hojně citovaný student David Hurný z Přírodovědecké fakulty se nechal slyšet, že by se nemělo dovolit, aby 17. listopad byl kýmkoli zneužíván k osobním politickým cílům. Co to znamená v překladu? ‚Studentské‘ akce se účastnili Miroslav Kalousek a Marek Ženíšek z TOP 09, ale také šéf Unie muslimských obcí ČR Muneeb Hassan Alrawi či zástupci sdružení Pražský Majdan. Ukrajinci dokonce na jistý čas ovládli čelo průvodu z Albertova do centra města, přičemž skandovali hesla ‚Ukrajině svobodu‘ a ‚Rusové, ruce pryč‘. Jiří Dienstbier a Jiří Zlatuška využili výročí k bezostyšnému denuncování presidenta Zemana, přičemž zejména v případě Dienstbiera to představuje velký nevkus – zatrpkle poštěkává na toho, kdo jej porazil v přímé volbě prezidenta. To je dosti nestatečné,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.
Otevřené dveře do většinových médií mají hlavně Zemanovi odpůrci
Moc by ho zajímalo, jak by průběh náhradního připomenutí událostí 17. listopadu 1989 komentoval zmíněný student David Hurný. „To se asi nikdy nedovíme. Jeho historická role skončila víkendovým happeningem, jehož vlastní podstatu vyjádřil asi nejlépe děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Bohuslav Gaš, který řekl: ‚Albertov patří studentům.‘ Teď už jen chybí, aby se vytvořil akční revoluční výbor, sepsaly seznamy třídních nepřátel a oprášily cely na Pankráci či na Borech. Bojím se však, že ani tuhle akci ‚vlastníci Albertova‘ nestihnou. Protože se může stát, že než se rozhoupou, budou pochodovat ulicemi našich měst docela jiní bojovníci. O ‚vlastníky Albertova‘ se však nebojím. Ti nejšikovnější si jistě najdou cestičku i k nim,“ myslí si mediální odborník.
Psali jsme:
Své si k tomu řekla i další neúspěšná Zemanova protikandidátka z přímé prezidentské volby, herečka Taťana Fischerová. „Prohlásila doslova, že ‚největší nebezpečí je v tom, že se prezidentovi nikdo nevyrovná v medializaci. Protože co on řekne, tak ihned otisknou veškeré deníky, ovšem kdo má jiný názor, tak už takovou publicitu nemá.‘ To je k popukání. Jestli někdo má ve většinových médiích v České republice absolutně otevřené dveře, jsou to Zemanovi odpůrci a oponenti. Naopak Miloš Zeman slouží většině novinářů jako fackovací panák. Paní Fischerová zřejmě žije v jiném světě, než zbytek naší populace,“ podotýká Petr Žantovský.
Neškodilo by připomenout množství lidí, za něž prezident mluví
Možná i v tom je podle něj důvod toho, že v prvním kole prezidentské volby oslovila 3,23 procenta voličů, zatímco Miloš Zeman 24,21 procenta. „Ve druhém kole, do něhož už paní Fischerová nepostoupila, získal Miloš Zeman 54,8 procenta, což činí přes 2,7 milionu hlasů. Možná by neškodilo si tu a tam tato čísla zopakovat, abychom věděli, jménem jakého množství lidí mluví Miloš Zeman a za kolik lidí Taťana Fischerová. A k těmto číslům pak připojit statistiku, kolik kladného hodnocení se dostává ze strany médií – a často zejména těch veřejnoprávních – Zemanovi, a kolik jeho odpůrcům. Vsadil bych se, že to budou čísla právě opačná,“ tuší mediální analytik a upozorňuje na to, že Taťana Fischerová tentokrát ovšem šlápla do pedálů opravdu zhurta.
Ing. Miloš Zeman
Má tím na mysli větu „Nahnat nám strach a potom nás lépe ovládat – to je přesně to, o co šlo od zapálení Reichstagu Hitlerovi“, kterou pronesla na Zemanovu adresu. „To už není jen odvážná historická analogie, to je nařčení, jemuž by se, myslím, měl věnovat nějaký právník. Obecně: jestli někdo někomu nahání strach, pak jsou to lidé typu Fischerové. Ovládli tradiční média a teď vypočítávají – jako Vladimír Just – kdo další kromě nich smí a nesmí k národu promluvit, kdo je a kdo není konzumentem a nositelem práv plynoucích z ústavní Listiny, zejména svobody slova a politického přesvědčení. To je totiž přesně to, co voliči Zemanových poražených protivníků upírají většině, a ještě se ohánějí tím, že mluví jejím jménem. To už není jen nehoráznost, to je jasná snaha o diskriminaci těch, kdo mají odlišný názor,“ tvrdí Petr Žantovský.
Demokracie je i to, že zvítězí ten, kdo se nám nelíbí
Za větu týdne, která by zasloužila tesat do kamene, považuje výrok polského novináře Alexandra Kaczorowského, který zazněl v debatě na Filozofické fakultě právě na téma Zeman a 17. listopad: „Demokracie je i to, že zvítězí ten, kdo se nám nelíbí. S tím bychom neměli mít problém,“ řekl a vyjádřil nesouhlas s tezí, že dříve byla média lepší a nezávislejší. „Dělal jsem dvacet let novináře a myslím, že je naivní představa, že jsme měli nějaká svobodná média, která jsme najednou ztratili, protože místo německých majitelů je vlastní čeští oligarchové. I tehdy každý novinář věděl, komu ty noviny patří a co tam může a nemůže napsat,“ uvedl Alexandr Kaczorowski.
Polský žurnalista se v té souvislosti podivil naivní představě, že někdo mohl před patnácti lety přijít do Gazety Wyborczy a napsat něco proti Evropské unii, aby to otiskli. To označil za nesmysl, protože tak to nefunguje a za každým médiem jsou nějaké zájmy. „Dodejme, že za uvedenou debatou jsou také nějaké zájmy. Mezi organizátory najdeme Syndikát novinářů, což má být podle své preambule nepolitické cechovní sdružení, platformu Svobodu médiím, kde vidíme ‚nezávislé‘ a ‚nepolitické‘ osoby typu Hany Marvanové či Tomáše Klvani, a tak dále. Je tedy zřejmé, jaké zájmy stály v pozadí této debaty a co bylo jejím skutečným cílem. Ne posílit prostor pravdy a svobody, ale opět si uzurpovat právo na svobodné vyjádření a prosazování svých politických názorů jen pro sebe, ostatním je upřít,“ vysvětluje Petr Žantovský.
Česká média jen papouškují slova generálního tajemníka NATO
Hezkou pointu vysokoškolského antizemanovského happeningu vidí v názoru čtenáře Jana Novotného, který otiskla ve středu MF Dnes. „Stojí za to z něj část ocitovat: ‚Někteří rektoři vysokých škol zneužili vzpomínku na 17. listopad pro prosazování osobních ješitných zájmů. Bylo by pro ně prospěšnější, kdyby se raději podívali na webovou stránku Center for World University Rankings, kde nejlepší naše univerzita skončila na 270. místě. Doporučuji všem představitelům těchto škol, aby se začali zabývat řešením mizerné úrovně jejich alma mater, jinak nám bude svět ujíždět mílovými kroky. Zlepšením kvality výuky prospějí společnosti víc než planým řečněním na náměstích.‘To myslím nepotřebuje jiného komentáře než toho, že se opět prokázala pravdivost úsloví vox populi, vox dei,“ míní mediální odborník.
Událostí týdne je nesporně sestřelení ruského vojenského letadla tureckou armádou. „Je to samozřejmě událostí týdne i v našich médiích, která opět předvádějí, jaká jsou, komu a čemu slouží. Od rána do noci papouškují názor Jense Stoltenberga, který vyjádřil po zasedání NATO stanovisko tohoto paktu: agresorem je jednoznačně Rusko, které ohrozilo turecký vzdušný prostor a sestřelení letadla si zasloužilo. Přitom to byli sami Turci, kdo zveřejnil radarový snímek, z něhož je patrné, že ruský letoun byl sestřelen nad syrským územím. Turecko tam vbíhá úzkým výběžkem do syrského území, a tento výběžek zřejmě Suchoj Su-24 přeletěl při letu nad okrajovou částí Sýrie, což trvalo několik vteřin, jak řekli sami Američané,“říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Syrské anti-bašárovské guerilly jsou nazývány umírněnou opozicí
Velmi případně to podle něj okomentoval Milan Vodička z MF Dnes, když napsal, že to vypadá, jako že si Turci ruské letadlo vyčíhali, protože … Rusové bombardují jejich spojence. „Jaké? No přece syrské anti-bašárovské guerilly, něžně označované Barackem Obamou a našimi mediálními tlampači za ‚umírněnou liberální opozici‘. Připomeňme, že to byla pravděpodobně tato ‚umírněná liberální opozice‘, která na předměstí Damašku svrhla na civilisty biologické zbraně a způsobila smrt stovek Syřanů. Tento incident nebyl nikdy pořádně vyšetřen, a vzal bych jed na to, že kdyby viníkem byl Asad, už dávno bychom to z amerických úst slyšeli. To, že se o věci mlčí, znamená spíše, že na vině jsou Obamovi spojenci v ‚umírněné liberální opozici‘,“ domnívá se mediální analytik.
A poukazuje na to, že naši novináři však mají z drtivé části ve věci sestřeleného Suchoje jasno. „Ze všech médií se line unisono tvrzení, že Rusko svým přeletem uskutečnilo provokační akci, takže si smrt letců a pád stroje zasloužilo. Tuto tezi vynesl například hned v úterý v České televizi bývalý velvyslanec ve Spojených státech Alexandr Vondra, takže jeho vyjádření lze chápat jako víceméně oficiální stanovisko Spojených států. Česká televize toho večera předvedla další typicky veřejnoprávní variaci na téma ‚vyváženost diskuse‘. K věci se vyjádřil spolupracovník americké organizace NY University vedené Jiřím Pehem Tomáš Klvaňa, který prohlásil, že ‚Turecko jen brání svoje území‘, přičemž opomíjí fakt, že ruské letadlo bylo sestřeleno Turky nad územím Sýrie,“ připomíná Petr Žantovský.
„Vyvážené“ referování předvedl kromě televize i veřejnoprávní rozhlas
Druhý diskutující, politolog a bezpečnostní analytik Tomáš Šmíd z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, s publicistou Klvaňou ve všem souhlasil. „A dodal, že Turecko přece ‚trpělivě prosilo Rusko, aby nenarušovalo jeho vzdušný prostor‘. Oba debatující prohlásili, že nemají o věci dostatek informací, to jim však nebránilo ve vyjádření jasného a jednoznačného názoru, navíc totožného. Opravdu se v České televizi domnívají, že čím víckrát zopakují tutéž tezi, tím víc o její pravdivosti lidi přesvědčí? Neplatí to právě naopak, že tato zdánlivá jednoznačnost a jednohlasnost vyvolá ve veřejnosti nedůvěru a probudí její kritický rozum? Pak se v České televizi mohou soustavně divit, proč roste sledovanost webových portálů a klesá obliba tradičních médií. Sami jsou toho příčinou,“ ví mediální odborník.
Další pěknou ukázkou „vyváženého“ referování o věci předvedl ve středu ráno Český rozhlas plus, který požádal o názor vojenského experta Martina Kollera a bývalého konzula v Sankt Peterburgu Vladimíra Votápka. „Redaktor zcela zjevně nadržoval Votápkovi, dával mu větší prostor, zatímco Kollerovi skákal do řeči a nenechal ho domluvit, zejména v okamžiku, kdy Koller říkal věci jinak, než je redaktor zřejmě chtěl slyšet. Koller například podle pravdy upozornil na to, že letadlo bylo sestřeleno nad syrským územím, kde ruské letectvo operuje podle mezinárodního práva a bojuje proti ISIL, zatímco turecká armáda nemá v Sýrii co pohledávat. Provokace tedy zjevně přišla z turecké strany,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Je velkou otázkou, zda USA doopravdy chtějí zlikvidovat ISIL
Vladimír Votápek naopak do omrzení opakoval, že agresory jsou Rusové. „A když měl doložit tvrzení, kolikrát že se v nedávné minulosti měli Rusové dopustit nějakého narušení vzdušného prostoru, musel po pravdě říci, že za půldruhého roku jen jednou. V Pobaltí, a opět jen na pár sekund, a opět jen v geograficky obdobné situaci. Tato informace však běžnému, ne zcela soustředěnému, posluchači mohla uniknout, zato mu nemohlo uniknout, jak redaktor opakovaně nutí své hosty, aby přitakali jeho názoru, že Rusko ohrožuje spojenectví s NATO v boji proti ISIL. Přitom, jak opět správně pravil Koller, tady je ve hře úplně jiné spojenectví proti ISIL, totiž Ruska a Evropy,“ připomíná mediální analytik.
Turecko nebojuje s radikální islámskou teroristickou organizací, která se do poloviny minulého roku nazývala Islámský stát v Iráku a Levantě – zkráceně ISIL, případně též Islámský stát v Iráku a Sýrii – ISIS, nebo jen zkráceně IS, Daiš nebo Daeš. „Turecko bojuje s Kurdy, a zda chtějí USA doopravdy zlikvidovat ISIL, je velkou otázkou s nejasnou odpovědí. Je zřejmé, a propagandistické úsilí našich médií tomu odpovídá, že americký nátlak na Rusko přešel do další, horké fáze, kde zřejmě turecký případ slouží jako lakmusový papírek, kam až lze zajít. A tak je třeba se ptát: proč právě tomuto vojensko-politickému snažení dělají naši novináři takovou propagaci. Z hlouposti, nebo z nějakého skrytého zájmu?“ ptá se Petr Žantovský.
Česká televize se domnívá, že soustavným lhaním vygumuje pravdu
A závěrem nabízí ještě jednu ukázku toho, jak si naše veřejnoprávní média představují mediální službu veřejnosti. „Minule jsem upozornil na to, jak se ze dne na den změnil tón České televize referující o atentátech v Paříži. Zatímco v pátek 13. listopadu podle pravdy uvedla, že teroristé volali Alláhu akbar (Alláh je velký), den poté už podle ČT znělo z úst atentátníků věta Bůh je velký. Zjemnění významu mělo nepochybně odvést pozornost diváka od skutečnosti, že vraždící maniaci byli islamisté. Podobný případ se stal o týden později, kdy došlo ze strany Ukrajiny k odříznutí Krymu od elektrického proudu. Zatímco v neděli ČT podle pravdy oznámila, že za sabotáží stojí neonacistická organizace Pravý sektor a kyjevské orgány akci odsoudily, v pondělí bylo vše jinak, aspoň podle ČT,“ podivuje se mediální odborník.
Náhle šlo o akci „protiruských aktivistů“, kterou podle České televize Kyjev podporuje. „Teď se v tom vyznej, milý televizní diváku. Zkusím napovědět. Tu a tam pronikne do vysílání České televize omylem kousek opravdové skutečnosti a pravdivých informací, ale jakmile si toho příslušní hlídači ideové čistoty povšimnou, ČT se ihned polepší a vyšle k publiku ‚informaci‘ novou, ideově správnou. Nepřipomíná vám to něco z naší nedávné minulosti? Úplně stejně se chovala státní televize v druhé půli 80. let – domnívala se, že soustavným lhaním vygumuje pravdu. Opak byl pravdou, národ to jedině semklo a zradikalizovalo. Myslím, že se pomalu ocitáme ve velmi podobné fázi, jen v České televizi o tom ještě nevědí,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
