Jaromír Bosák se vrátil k době, kdy Szántó ještě pracoval pro televizi Nova. „Mohl bys ve dvou, ve třech větách porovnat práci pro komerční a pro veřejnoprávní stanici z pohledu zahraničního zpravodaje?“ zeptal se Bosák.
„Ono se to hodně mění, ta doba, kdy jsem pracoval na Nově od roku 1999 do roku 2006 byla tehdy pod hodně intenzivní taktovkou Pavla Zuny a Martina Ondráčka, kteří to zpravodajství v různých funkcích vedli.
„V zásadě to tehdy šlo. Myslím si, že se dnes televize Nova přece jenom opět posunula jiným směrem a tyhle věci už nedělá,“ zhodnotil vývoj Novy Szántó.
Bosák poté podotknul, že mu připadá, že se zpravodajství v posledních letech hodně mění. Podle Bosáka jsou ve zpravodajství důležité příběhy. S tím Szántó souhlasil. „Myslím si, že velmi výrazný důvod, proč jsem začal hledat ty příběhy, které ilustrují ty velké děje, bylo narození prvního a druhého syna. Najednou, v roce 2008, to byl našemu Eliášovi asi měsíc, jsem znovu balil bagančata, kanady a neprůstřelné vesty a vyjížděl jsem do války o Jižní Osetii mezi Ruskem a Gruzií. Já jsem tehdy měl poprvé pocit, že už nejsem takový ten běžný mladý zpravodaj, který vnímá ty děje trošku cynicky, najednou jsem cítil, že jsem tam, najednou jsem viděl ty jednotlivé tragédie, to, jak se zásadně mění životy běžných lidí, kteří by jinak žili stejně jako my tady,“ shrnuje Szántó.
Fotogalerie: - Srpen 1968 v Liberci
Szántó v Izraeli docílil mnoha rozhovorů se známými a významnými lidmi. Patřil mezi ně například Efraim Halevi, který byl v letech 1998 až 2002 ředitelem izraelské tajné služby Mossad. „Jako kdyby ta země, která je výrazně menší, i společensky, než Česká republika, tak jako kdyby tam ta vertikální společenská struktura nebyla tak velká, každý zná každého a navíc, ti lidé skvěle mluví, řada z nich působí na nějakých univerzitách a v různých mozkových trustech,“ popisuje Szántó, jak se k důležitým lidem dostal.
Jaromír Bosák poté zapřemýšlel nad tím, zda Jakub Szántó není ze své práce frustrován. Jde o to, že Szántó dokola připravuje reportáže o tom, kde se opět střílí, a že „85 procent diváků netuší, kdo jsou sunnité a kdo šíité,“ vypichuje Bosák údajný vědomostní deficit českého diváka.
„K tomu se hodí ty kořeny na Nově. My jsme tomu tehdy s Petrem Zavadilem říkali „Metoda dvojího marketingu“. Abychom mohli nějakou zprávu o konfliktu v Gaze dostat do zpráv, tak jsme ji nejdřív museli prodat nováckému editorovi, který měl většinou takový ten klasický pohled „Proč to našeho diváka má zajímat?“. V momentu, kdy se nám to podařilo protlačit díky argumentům, že to je důležité a že to nějakým způsobem uděláme, tak teprve poté dostáváme jako redaktor, zpravodaj, nebo reportér možnost to prodat těm divákům. Pak nastává moje povinnost to tak udělat. Mám dva póly diváků. Tu menšinu, doufám, že to je deset, patnáct procent, které zajímají zahraniční zprávy, orientují se a pak řekněme ten zbytek, pro které je to nějaké rozptýlení, nebo možná pasivní způsob, jak získávat informace. Pro toho prvního diváka musím dodat celistvou, špičkovou, profesionální informaci, tedy nemusím mu vysvětlovat konflikt mezi Izraelem a Palestinou, který začal někdy v polovině devatenáctého století, on má představu,“ popisuje Szántó.
Fotogalerie: - Poslední rozloučení se Šteinerem
Jak se novinář vyrovnává s objektivitou? „Přemýšlím, jestli taková ta ryzí objektivita je vůbec možná, protože každý z nás to, co vidí a zažívá, filtruje sám přes sebe. A musí tě nějakým způsobem determinovat zážitky, to, co jsi prožíval, co jsi viděl, co jsi zažil. To musí být na tak žhavém místě, jako je Izrael, neskutečně těžké,“ nastolil další téma Bosák. „Já si myslím, že není. Jezdím tam de facto čtvrt století a podle mého názoru je to vlastně snazší, protože absolutní objektivita, ano, to umí jen ten jeden, pokud věříš, že ten nahoře, já ano, to je jediná síla, která je schopná být objektivní. Člověk se musí snažit být nestranný. Jednou bývalý ministr Cyril Svoboda prohlásil, že nestrannost a objektivita nesmí stát v cestě lidskosti. Na téhle planetě existují absolutní lidské hodnoty, které sdílejí všechna náboženství a všechny civilizace, jako neubližovat dítěti, někoho napadat, krást, zabíjet. Pokud si člověk udělá nějaký žebříček hodnot a pak každou situaci co nejnestranněji přefiltruje přes tento žebříček, pak nepřestává být lidský a neutrální a zároveň si může v tu chvíli říct, co se děje,“ shrnul problém Szántó.
Podle Szánta je izraelsko-palestinský konflikt sporem dvou národů o území, na které mají zhruba stejné právo. Je tedy otázkou, jak spor vyřešit. V regionu ale dochází i k odporným zločinům a politickým vraždám, jejichž společným jmenovatelem je pouze to, že jeden, nebo druhý je příslušníkem opačného národa.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
