„Náš národ je jako láva,“ hlásí titulek na začátku videa. Na povrchu je tvrdý a odporný, ale uvnitř plane oheň, který nemůže být uhašen ani sto lety mrazu. Pojďme tedy do hloubky, k podstatě. Těmito slovy básníka Adama Mickiewicze začíná video ukazující polskou velkou demonstraci.

Přes most ve Varšavě pochoduje obrovský dav lidí a nad hlavami jim vlají polské vlajky. V čele mezinárodně srozumitelný transparent „Polska dla Polakow, Polaci dla Polski“. Následně kamera zabírá průchod celého průvodu. Za podmanivé hudby prochází účastníci pochodu pod kamerou a v každé řadě vlají minimálně dvě polské vlajky. A když už se zdá, že průvod uvadá, přichází další vlna vlastenců s vlajkami. A táhne se daleko do dáli. Občas jde mezi vlajkonoši nějaký transparent a pak dav zase zhoustne. Staří, mladí, dokonce i rodiče s kočárky.

Po půl hodině, kdy nekonečný průvod stále nekončí, se mezi polskými vlajkami objevuje skupina červeno-bílo-zelených vlajek Maďarska a za nimi další záplava těch polských, občas zpestřených vlajkou některého z polských vojvodství. Dav opět občas udělá mezeru, aby dal vyniknout transparentu, a pak zase zhoustne. A znovu a znovu. Plných padesát minut. Až poté dav na mostě řídne definitivně.