Prvním problematickým momentem bylo rozhodnutí ministra spravedlnosti Roberta Pelikána vydat ruského hackera Nikulina do Spojených států. O vydání tohoto ruského občana přitom mělo zájem i samo Rusko, které jej rovněž podezírá z trestné činnosti. Pelikán se rozhodl vydat jej do USA a pár dní po návštěvě předsedy americké Sněmovny reprezentantů Paula Ryana (který se ani netajil, že Nikulinovo vydání bylo jedním z hlavních důvodů jeho návštěvy) byl hacker předán do USA.

Kromě toho se Česká republika zapojila do sankcí uvalovaných západními zeměmi na Rusko kvůli otravě někdejšího agenta Skripala ve Velké Británii. Ta i přes absenci přímých důkazů trvá na tom, že viníkem je Rusko. Česká republika projevila svou účast s Británií vyhoštěním tří ruských diplomatů.

Česká republika hraje v kauze speciální roli. Po zjištění, že agent Skripal byl otráven jedem Novičok Rusko jmenovalo Českou republiku jako jednu ze zemí, které touto vojenskou chemickou látkou disponují. Česká diplomacie rozhořčeně odmítla, že by měla s útokem na agenta Skripala v britském Salisbury cokoliv společného.

Jak uvedl velvyslanec Alexander Zmejevskij (a následně bylo přeloženo tlumočnicí), tisková konference byla svolána při příležitosti projednávání kauzy Skripal v Haagu před Organizací pro zákaz chemických zbraní, a to na popud ruské strany.