V úvodu debatovali o reformě soudní soustavy. Na stole je znovu varianta zrušení okresních soudů. Podle Pelikána je to jistě možný krok, ale kupříkladu v Belgii či Francii podobnou reformu provedli a dnes jsou nespokojeni.

Baxa doplnil, že určitou reformu by si naše soudní soustava zasloužila, protože současná struktura je asi sto let stará. A pokud si občan nemůže vybrat svůj soud, který by rozhodl v jeho případě, pak je věcí státu, aby zajistil u všech soudů obdobné výkony. Dnes jsme ve velké nerovnováze, varoval Baxa. Nemuselo by jít čistě o rušení okresních soudů, zeměpisná působnost soudu by se změnila podle funkcí.

Ministři mívají dobré nápady, ale málo času

Rychlost práce soudů se dnes podle Pelikána odvíjí především od chyb minulosti, které si s sebou různé soudy vlečou, ale stát jim doposud nepodal pomocnou ruku. Taj to alespoň vidí Pelikán. Podle Baxy je to ale přílišné zjednodušení problému. V každé soustavě průběžně bohužel dochází k chybám a musí se řešit. Už dnes je přitom možné zařídit to tak, že u nejzatíženějších soudů mohou vypomoci soudci, kteří ve svých domovských oblastech mají menší nával práce.

„Ministři přicházejí, mají mnoho elánu, mají dobré nápady, ale nemají dost času je provést. ... Tady pan ministr odejde a přijde jiný, který bude mít své nápady, ale my budeme muset tomuto ministrovi znovu vysvětlovat, co se děje.“ Proti těmto slovům se Pelikán důrazně ohradil. Jeho resort se zaprvé snaží a za druhé se členovi vlády nelíbí, že soudci sice chtějí nějaké změny, ale odmítají říct jaké. „Je třeba říci, že soudci zde nespolupracují, oni říkají, že soudní soustavu je třeba změnit, protože je tady už sto let, ale už neříkají jak,“ rýpl si Pelikán.