Americko-izraelské údery na Írán, které 28. února vedly k likvidaci nejvyššího vůdce ájatolláha Alího Chámeneího a dalších klíčových velitelů, vtáhly do konfliktu celý region. Írán odpověděl raketovými a dronovými útoky na Izrael i státy Perského zálivu včetně Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů (SAE), Kataru, Kuvajtu a Bahrajnu, stejně jako na Irák, Omán a Jordánsko. Izrael na oplátku zesílil letecké údery a pozemní operace proti Hizballáhu v Libanonu. Konflikt narušil lodní dopravu, leteckou přepravu, dodávky energie a světové trhy, přičemž Mezinárodní měnový fond varuje před globálními ekonomickými dopady.
V exkluzivním rozhovoru pro Bloomberg Weekend, který vedla uznávaná britská novinářka Mishal Husainová a jenž vyšel v pátek 6. března, se k situaci vyjádřil renomovaný expert na Blízký východ Bernard Haykel, profesor blízkovýchodních studií a ředitel Institutu pro transregionální studium Blízkého východu, severní Afriky a střední Asie na Princetonské univerzitě. Haykel, autor připravované knihy o saúdskoarabském korunním princi Muhammadovi bin Salmánovi (MBS), s nímž je v pravidelném kontaktu, analyzuje íránskou ideologii, odolnost režimu i obavy klíčových regionálních hráčů.
Pětina Íránců podporuje stávající režim
Podle Haykela je Írán moderní hybridní režim, který kombinuje antiimperialismus, protikolonialismus, myšlenky sociální spravedlnosti z komunismu a marxismu, přepracovanou středověkou teologii a íránský nacionalismus. Teokratický systém Velayat-e-faqih, v překladu Vláda znalců islámského práva, vytvořený ájatolláhem Chomejním, není reprezentativní pro většinu šíitů na světě. Írán zůstává revizionistickou mocností usilující o zničení Izraele, vyhnání USA z regionu a překreslení mocenské mapy Blízkého východu – paralelně s revizionismem izraelské pravice.
Haykel zdůrazňuje, že režim má hluboké kořeny. Disponuje asi 20 % podpory obyvatelstva, brutálně potlačuje protesty (např. v lednu při nich zahynuly tisíce lidí) a zároveň zajišťuje základní služby jako zdravotnictví a vzdělávání. „Je to velmi tvrdý režim, který je stále ochoten zabíjet, aby zůstal u moci,“ řekl Haykel a dodal: „Můj odhad je, že tento režim přežije.“
Expert načrtl tři možné varianty budoucnosti Íránu. První scénář počítá s přežitím režimu, který se ještě více zocelí. Další alternativou je nastolení reformovaného vedení, které by uzavřelo dohody s americkým prezidentem Donaldem Trumpem podobně jako Venezuela. Přijít ale může také kolaps vedoucí k občanské válce mezi etnickými skupinami. V zemi, kde žije 50 % Peršanů, zbytek tvoří Kurdové, Ázerové, Arabové a Balúčové, by situace mohla vyústit v chaos typu Libye s katastrofálními regionálními dopady, umocněnými velikostí Íránu a významem jeho přírodních zdrojů.
Nejpravděpodobnějším scénářem podle něj zůstává přežití režimu. „Pokud skončíme s neúspěšným státem s 92 miliony obyvatel, může to být katastrofální situace pro Íránce i pro sousedy,“ varuje expert.
Trump vnímá arabské lídry jako „dojné krávy“ pro americkou ekonomiku
Zvláštní pozornost věnuje Haykel saúdskoarabskému korunnímu princi Muhammadu bin Salmánovi, jenž podle něj válku s Íránem nechtěl a snažil se ji odvrátit. Princ se obává íránských raket krátkého doletu a dronů, které by mohly zasáhnout ropnou infrastrukturu, odsolovací zařízení, elektrárny a komunikace. Jakýkoli chaos by ohrozil Vizi 2030 – ambiciózní plán ekonomické diverzifikace a společenské transformace. „Jakýkoli chaos v regionu, jakákoli nestabilita – létající rakety a drony – je pro Vizi 2030 velmi špatná,“ podtrhl Haykel.
Trumpovu administrativu kritizuje za to, že nemá plán, co bude, až válka skončí. USA se připojily k izraelským úderům bez jasné představy o následcích. Očekávaly rychlý pád a reformu režimu, ale smrt Chámeneího situaci zkomplikovala. Trump vnímá arabské lídry, jako je MBS, transakčně – tedy jako „dojné krávy“ pro americkou ekonomiku – spíše než jako strategické partnery.
Regionálně vidí Haykel Blízký východ rozdělený mezi tradiční mocnosti, jako jsou Saúdská Arábie, SAE, Egypt, Jordánsko, které usilují o stabilitu, a revizionisty, jako jsou Írán a izraelská pravice. Řešení by podle něj vyžadovalo výrazné americké diplomatické angažmá, které by zahrnovalo jak palestinskou otázku a eliminaci tureckého islamismu, tak smír ve vztazích mezi Saúdskou Arábií a SAE.
Profesor Haykel, jenž sám má libanonské kořeny, vyjadřuje obavy z dalšího cyklu násilí v regionu, ale zároveň doufá v pragmatické řešení. „USA musí hrát ústřední roli při prosazování dohody těchto zemí,“ domnívá se expert.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.











