Spor Válková versus Marvanová. Komu věříte?Anketa
ParlamentníListy.cz se zajímaly o to, jaká je situace v Česku. Celorepublikově se čísla shromáždit nepodařilo, nicméně na dotaz, jak si v tomto ohledu vede aktuálně hlavní město Praha, tisková mluvčí magistrátu Petra Hrubá přesné statistiky uvedla.
„K 5. červnu 2014 je provozováno v Městském kamerovém systému 864 bezpečnostních kamer (dále pouze jen „MKS").Výstavba MKS, jehož vlastníkem je hlavní město Praha, pokračuje v souladu s Koncepcí MKS, která byla schválena usnesením ZHMP číslo 22/13 ze dne 5. října 2000.
Do tohoto metropolitního systému jsou integrovány kamery na 14 úsecích měření rychlosti, dále 897 kamer Dopravního podniku hlavního města Prahy a 229 kamer Technické správy komunikací hlavního města Prahy. Bezpečnostní kamery MKS jsou instalovány v lokalitách podle požadavků jednotlivých pražských městských částí, Městské policie a Policie ČR, Krajského pražského ředitelství. V současné době je evidováno dalších téměř 150 požadavků na instalaci kamer MKS HMP. Pro urychlení výstavby kamer MKS se také jednotlivé městské části Prahy každoročně finančně podílí na výstavbě, rozšiřování a modernizaci MKS HMP, případně jsou kamery instalovány péčí konkrétní městské části," odpověděla.
OutStreamVideoPlayerSledování kamer? Pro policisty rutina - takže..?
Pro policii, která musí tyto záznamy sledovat, je to nudná rutina, často při ní dochází ke snížení pozornosti. I proto začaly dostávat zelenou projekty automatického sledování. Ostatně doba krátce po 11. září 2001 tomu nahrávala maximálně, poněvadž lidé v rámci své bezpečnosti byli ochotni více než kdy jindy ukrojit něco ze svého soukromí. V každém případě tyto projekty (Darpa, Galileo, Indect a mnohé další, o kterých se nepíše) automatického sledování občanů a vyhodnocování vozidel posunuly hranici soukromí. V neprospěch občanů. A rozhodně to nekončí, jak ostatně ukazují zprávy, které prosakují na veřejnost a týkají se nyní telefonických hovorů, našeho chování na internetu.
Když Snowden promluvil…
Podle informací, o kterých promluvil mimo jiné také už v roce 2011 Edward Snowden, bývalý systémový administrátor pracující pro americkou Národní bezpečnostní agenturu (NSA) a zaměstnanec CIA, NSA podstatně v posledních letech rozšířila program sběru dat uživatelů. Z údajů, které Snowden poskytl, se nyní důraz klade nejen na prohlížení emailů a odposlouchávání telefonátů, ale také na shromáždění milionů fotografií.
Psali jsme:
„U NSA je jistá jedna věc, že špehuje každého na světě, zvláště americké občany, protože všichni jsou zjevně potenciálními ‚teroristy‘, kteří jen čekají na svoji příležitost něco odpálit (kromě něčeho v těsné blízkosti Bostonského maratónu – tyhle věci NSA totiž rychle odfiltrovala). O NSA samotné se zjistí, že nejenže věděla, ale i sama zneužívala tuto rozšířenou a všude se vyskytující slabinu počítačového viru s názvem Krvácející srdce. Nechávala přitom spotřebitele, aby jím byli zranitelní,“ uvádí doslovný překlad informací z…alternativní zpravodajský server AC24. Ze zprávy též vyplývá, že by tak prý mohl nastat čas zahájit třídní boj žalobami proti tomuto oblíbenému prostředku - odposlechu celého světa. Je to totiž jen další krok v tom, jak postupně obírat občany o soukromí.
Z chyby nazvané Krvácející srdce těží zpravodajství už roky, přiznala NSA
Navíc - americká Agentura národní bezpečnosti (NSA) už nejméně dva roky věděla o závadnosti způsobu, jakým mnohé webové stránky odesílají citlivé informace, kterým se teď přezdívá Krvácející srdce (Heartbleed). Přesto toho prý pravidelně využívala ke shromažďování kritického zpravodajství, uvedl web AC24 s odvoláním na zahraniční portál zerohedge.com.
Podle tohoto zpravodajského webu NSA, která vložila Krvácející srdce jako štěnici do svého arsenálu, mohla získávat hesla a další základní data, která tvoří stavební kameny sofistikovaných hackovacích operací v jádru svých misí. Ovšem bylo to za určitou cenu - miliony běžných uživatelů tak byly zranitelní útoky od zpravodajských složek jiných států a od zločinných hackerů. To ostatně postupem dnů začínají potvrzovat i renomované zpravodajské zdroje.
„Komentáře, že obrana má přednost před vším ostatním, této agentuře nyní vybuchují do tváře,“ řekl Jason Healey, ředitel iniciativy kybernetického státnictví při Atlantické radě a bývalý kybernetický důstojník letectva. „Za tohle je komunita počítačové bezpečnosti úplně rozcupuje,“ dodal svoji domněnku.
Jeden útočník mohl napadnout miliony zdrojů. Kdo z toho bude těžit?
Jelikož škody mohou být napáchány relativně jednoduchým skenováním, jediný útočník mohl klidně napadnout miliony strojů. Zůstávají pak otázky, zda ještě někdo další kromě americké vlády mohl z této závady před jejím veřejným odhalením těžit.
Psali jsme:
A jednou z možností jsou sofistikované zpravodajské agentury z jiných zemí. Pokud tuto záhadu odhalili zločinci už před publikováním její nápravy před několika týdny, tak mohli vyčenichat tisíce hesel k on-line bankovním kontům, stránkám e-komerce a k e-mailovým účtům po celém světě.
Háček je ale v tom, že prozatím o tom chybí důkazy. Je tedy možné, že kyberzločincům tahle možnost unikla zrovna tak, jako unikala bezpečnostním profesionálům (slova Tala Kleina, vicepresidenta pro marketing u Adallom v Menlo Parku v Kalifornii).
Zjišťuje se, jaké je riziko pro zemi, ale pro uživatele ne…
Skutečnost, že existovala tato zranitelnost přenosu běžných dat – i když je to druh dat, na kterém záleží velké většině uživatelů – mohla být faktorem při rozhodování činitelů NSA, aby to podrželi v tajnosti, řekl James Lewis, vedoucí člen kyberbezpečnosti při Centru pro strategická a mezinárodní studia. „Oni mají ve skutečnosti proces, že když zjistí takovouto záležitost, takže se to dostane až k řediteli této agentury,“ řekl Lewis s tím, že hledají, jak je pravděpodobné, aby to našli i jiní hoši a mohli toho zneužívat, a pak zjišťují, jaké z toho plyne riziko pro zemi.
Lewis dále řekl, že NSA má řadu možností včetně využití takovéto zranitelnosti k získávání zpravodajství po krátký časový úsek s následným diskrétním kontaktováním výrobců software nebo výzkumníků open source prostředků, aby to opravili.
Trvalo to, ale první zatčení pachatelů se uskutečnila. Jenomže…
I když to trvalo, a nikdo si netroufá odhadnout, jaké následky nečinnost v tomto ohledu přinesla, nyní se aktivity bezpečnostních složek přece jen probouzejí k obraně uživatelů – minimálně ve světě. V polovině letošního dubna policie tak v Kanadě zatkla 19letého muže, který prolomil počítačový systém kanadského finančního úřadu (CRA). Využil právě tuto jednu z nejzávažnějších bezpečnostních trhlin v historii internetu – výše zmiňovanou chybu nazvanou Krvácející srdce. Podle BBC to bylo vůbec první zatčení v souvislosti s tímto případem.
Hrozbou (také šmírování) jsou ohroženi dva uživatelé ze tří
Na chybu Krvácejícího srdce upozornily v dubnu technologické firmy Google a Codenomicon. Chyba podle expertů zasáhla dvě třetiny internetu, jelikož se týká knihovny OpenSSL, jednoho z nejrozšířenějších kryptovacích softwarů na internetu. Mezi postiženými byly i velké portály, jako jsou například Yahoo.com, Flickr.com či Mail.com. Odborníci upozornili, že by si uživatelé měli z preventivních důvodů změnit svá internetová hesla.
Psali jsme:
Experti varují, že brzy mohou být odhaleny další útoky, jako byl ten 19letého muže v Kanadě. Stovky tisíc webových stránek nyní usilovně trhlinu záplatují, což může podle deníku The Washington Post způsobovat v některých případech výpadky nebo i zpomalení internetu.
Hrozba navíc není jen lokální, či týkající se omezené skupiny lidí. Postihnout může dvě třetiny uživatelů internetu na celém světě.
I další signály ukazují, jak se šmírování rozmáhá
To, že se smyčka šmírování lidí utahuje, je víc než jisté i z mnoha dalších signálů. Evropská unie v posledních letech vyvíjela jistý „dozorový systém 21. století". Ten se dá nazvat systémem šmírovacím se vším všudy. Kritici ho od samého počátku popisovali jako orwellovský, zlověstný a vyloženě mrazivý. Proč? Protože jeho úkolem je porovnávat data z řady zdrojů, včetně instalovaných kamer a osobních počítačů, aby bylo možno detekovat „abnormální chování“ na celém evropském kontinentu. Jelikož to odpovídá systému, který dostal název Indect a o kterém ParlamentníListy.cz v minulosti informovaly – dá se usuzovat, že pokud to nebude přímo on, pak zcela jistě bude jeho součástí. A v tuhle chvíli je zřejmě již v provozu.
Podle hackerské skupiny Anonymous Indect výrazně zasáhne do soukromí všech. „Jeho důsledkem bude globální sledování veškerých komunikačních zařízení a platforem. Bude-li tento projekt realizován, dojde k omezení osobní svobody všech občanů EU. Může též dojít k jeho zneužití, což nese riziko nedozírných následků,“ zní varování z videa Anonymous, které zveřejnili tito aktivisté v roce 2012.
Co je Indect?
Jde o inteligentní informační systém Evropské unie podporující vyhledávání a detekci lidí a předmětů s cílem bezpečnosti obyvatel v městském prostředí. Pracovat se na něm začalo v roce 2009, dokončený měl být už v roce 2013. Celkem na něj byla vyčleněná částka ve výši 15 133 040 euro, z toho přímo Evropská unie ji dotuje částkou 10 906 984 euro. Na programu se podílelo 17 evropských institucí a univerzit, mimo jiné za Českou republiku i Technická univerzita Ostrava. V tom, že se přesunul problém a řešení z politické sféry na akademickou půdu, přitom může tkvět úmysl. Minimálně se to domnívá šéf Pirátů Ivan Bartoš.
Psali jsme:
„Obávám se toho, že jde o velkou blamáž se snahami co nejvíce projekt utajit. Na rozdíl od protestů proti smlouvě ACTA, která byla totiž vnímána jako politická záležitost, INDECT je představován jako projekt probíhající na akademické půdě, a tudíž jako vědecký projekt není politicky vnímán. Bohužel se obáváme, že to je velká chyba, poněvadž Evropská unie je politické uskupení a na projekt jdou peníze daňových poplatníků. INDECT má za úkol integraci (sloučení) současných systémů, tedy je to takový Velký bratr, který propojí informace u člověka z různých kreditních, zákaznických karet, v Praze s údaji například z Opencard, z výpisů telefonů, s pohybem toho člověka, s jeho činností na internetu a sociálních sítích,“ varoval v této souvislosti Bartoš ve svém vyjádření pro ParlamentníListy.cz.
Haktivisté Anonymous popsali slídění na internetu i telefonech také již před lety
Podobně jako Snowden, i celosvětová skupina hactivistů Anonymous, varovala už v roce 2012 před propojováním získaných informací z oblastí šmírování lidí a systémy, které je budou zpracovávat.
„Nebudou se omezovat jen na pole internetu, ale na vše, co budeme dělat. Shromažďovat budou o všech lidech veškeré údaje a komunikační data z telefonů, internetu. Tedy to, kde momentálně jsou, proč tam jsou a jaké budou další kroky každého jednotlivce. Indect sám bude vyhodnocovat, zda se chováme normálně či nenormálně. Sám sleduje pomocí vyhledávačů na sociálních sítích, chatech, diskusních forech, blozích vše, co děláme, monitoruje všechny fotografie a videa, která se na nich objevují. Disponuje velmi rozvinutým počítačovým algoritmem, který rozpozná vztahy jednotlivých lidí mezi sebou,“ znělo varování Anonymous v jednom z jejich zveřejněných videí.
Cíl: panevropské federální policejní síly jako protipól CIA?
Tak, jak postupovaly počty umístěných kamer, již několik let zpátky se též objevovaly v souvislosti s podobnými systémy informace o tom, že v širším smyslu taktiky je stanoven cíl vytvořit panevropské federální policejní síly. Díky tomu by byly informace a pravomoci sdíleny coby součást centralizovaného systému. Proto někteří odborníci též hovoří o tom, že propojení systémů je též obrovským krokem vpřed směrem k vytvoření evropské CIA. Spekulují o tom, že ta by nebyla pověřena sledováním vnějších nepřátel, ale bude šmírovat vlastní evropskou populaci. A jak už bylo uvedeno, podobně je tomu i v dalších vyspělých koutech světa – například na americkém kontinentu.
Již několik let je tedy všem jasné – a to ještě v době, než se objevil na veřejnosti Edward Snowden, že i americká vláda bude brzy disponovat údaji (a možná už disponuje), které jí umožní dostatečně přesně říct, kde se právě nachází kterýkoliv člověk na zemi.
„Je jasné, že jakmile člověk vyjde na ulici, musí počítat s tím, že v každém okamžiku je někým viděn. Ale na druhé straně, něco jiného je zaznamenávat někam celý lidský život, takže bude možné přesně říct, kde byl kdo před deseti lety, a co tam dělal,“ pronesl k tomuto tématu Joseph Onek z Institutu Open Society. Pochybovat o jeho slovech asi může jen málokdo.
„Ty změny, které se v této oblasti dějí, přicházejí postupně. Ovšem i to, co nám třeba před pěti lety připadalo pro naše soukromí nepřijatelné, dneska už bereme jako nutnost a postupně se tomu vývoji podvolujeme,“ řekl ParlamentnímListům.cz bývalý místopředseda Pirátů, který za jejich stranu kandidoval i v nedávných volbách do Evropského parlamentu Mikuláš Ferjenčík. Přiznal, že i proto pirátské hnutí sílí nejen v Česku, ale i ve světě. Minimálně se snad i s jeho přičiněním podaří celý proces, v kterém se utahuje smyčka s naším soukromím, alespoň co nejvíce zpomalí. Toho, že v řadě oblastí to je již skoro nemožné, si je však vědomý.
„Lidé na celém světě jsou velmi citliví na nějaké skokové změny, které by jim radikálně sáhly na soukromí. V takovém případě se velmi ostře ohradí – klidně i masovými protesty. Ty postupné změny a vývoj příliš nevnímají. Dá se tedy mluvit o tom, že jsme momentálně už ve fázi vařící se žáby,“ uzavřel Ferjenčík.
Vodafone tento týden poprvé přiznal, že vládní úřady jejich zákazníky odposlouchávají
Vládní úřady v šesti nejmenovaných zemích používají síť britské společnosti Vodafone k odposlouchání a zaznamenávání hovorů jejích zákazníků. Druhý největší mobilní operátor světa oznámil, že někde jsou úřady schopny získat přímý přístup k síti, aniž by žádaly o povolení. Vodafone, který působí i v České republice, to uvedl ve své zprávě tento týden v pátek. Jde o vůbec první zveřejněnou zprávu svého druhu.
Kdo je muž, který vyvolal paniku ve světě kvůli odposlechům?
Edward Snowden je bývalý systémový administrátor pracující pro americkou Národní bezpečnostní agenturu (NSA) a zaměstnanec CIA, který do tisku vynesl informace o masivním a do té chvíle před veřejností utajovaném celosvětovém sledování telefonů a elektronické komunikace ze strany bezpečnostních služeb USA. Za tento čin mu v USA hrozí pronásledování a exemplární tresty; v srpnu 2013 obdržel v Rusku statut uprchlíka a čerpá dočasný roční azyl. V posledních dnech doléhají do sdělovacích prostředků informace, že v Rusku zůstat trvale nechce a že přemýšlí o svém přesunu (obdrží-li azyl) do Brazílie.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
