Xaver pro začátek uvedl, že se mu Jakl zapsal do paměti svým výstupem v ČT, kde roztrhal výtisk protikuřáckého zákona. Moderátor doplnil, že takových lidí bylo více, ale Jakl je nekuřák. Člen RRTV mu odporoval, že je možné ho vidět několikrát do roka s doutníkem, ale jinak je nekuřákem. „Přestože jsem celoživotní nekuřák, přestože nemiluji ten odér z těch šatů a přestože jsem nebyl úplně šťastný, že se kouří v kanceláři, kde jsem pracoval, tak u těhle pohnutek a tohohle zákona jsem byl vždycky proti tomu zákazu,“ řekl Jakl a dodal, že lidé sice bojují za své principy, ale když jde o jejich zájem, tak se zpravidla projeví, že ve skutečnosti o žádné principy nejde, ale jde jen o jejich vlastní zájem.
Doplnil, že lidé si myslí, že mají nárok na prostředí, a argumentoval, že pro nekuřáka není žádný rozdíl, pokud na nějakém místě není žádná hospoda, a pokud je někde „kuřácká špeluňka“. „Omezilo vás to nějak? Vás, nekuřáky, kterým vadí kouření? Neomezilo, je to úplně stejný. Předtím tam pro vás nic nebylo, teď tam pro vás nic nebude. Slušný člověk jde dál. Ale ten, kdo má vybudováno, že má na něco nároky, ten řekne: Ale tím, že tam někdo otevřel v té budově hospodu, mně vzniká nárok tam přijít, rozkopnout dveře a říct: Bude tam služba, jakou chci já.“ Jakl pokračoval, že to je jako přijít do květinářství a objednat si párky nebo požadovat ticho na diskotéce či si stěžovat v květinářství na alergii a požadovat, aby květiny vyhodili.
„Jsme zodpovědní za své životy, máme vždycky možnost volby,“ prohlásil bývalý Klausův tajemník a dodal, že rozhodnutí, zda se bude či nebude v podniku kouřit má dělat ten, kdo hospodu vlastní či provozuje. Podle něho v mnoha lidech vyhrává přesvědčení, že živnostník má podnikání půjčené či povolené od státu. „Že ten jim milostivě za svých podmínek dovolí nabízet nějakou službu. Ne. Měli by si lidi zvyknout na to, že existuje smlouva. Jeden nabízí, druhý přijme nebo nepřijme,“ měl jasno Jakl.
Fotogalerie: - Paříž v koronakrizi
Diagnostice společnosti se věnoval i dál. „Naše civilizace zažívá určitou krizi sebedentity, až tak, že někdo dumá nad tím, co to vlastně má mezi nohama, a neví, jestli je to v pořádku,“ řekl Jakl a dodal, že je to výsledek toho, že je jedinec zařazen do nějaké skupiny se skupinovými právy, místo aby se hledělo na individuální práva. Poznamenal, že rozdělení do kast či skupin není nic nového, je to podle něho plodem kolektivistického myšlení a sociálního konstruktivismu. „Když si někdo myslí, že je možné společnost vybudovat, aby sloužila jeho záměru,“ vysvětlil pojmy.
Rozdělil instituce na nabídkové a poptávkové. Kdy poptávková instituce naslouchá, co po ní lidé chtějí. Nabídkové instituce se podle něj nachází např. v Praze. „My vám nejen nabídneme, my vám vnutíme způsob života a priority a hodnoty, o kterých my si myslíme, že jsou dobře. A my vás to naučíme. To se netýká jenom institucí, to se týká umění, čehokoliv jiného. Vidíte nevinný, bezstarostný film a pak tam vidíte několik věcí a konstrukcí, které vás nutí, abyste si na některé věci zvykli, naučili se a postupně vás to vychovává, jako děti ve škole,“ vysvětloval Jakl.
Fotogalerie: - Vote Trump 2020
Xaver nadhodil příklad „nebinární Evy“ z DVTV a dodal, že mu první půli bylo líto Martina Veselovského, který „nevěřícně koukal“, a v druhé dotyčné nebinární osoby. „Říkám si, čeho je to důsledek? Chápu, že může být nějaký defekt, každý jsme nějakej, ale teď ona říká, že společnost by měla přijmout lidi, kteří nechtějí být ani žena, ani muž,“ uváděl moderátor. „Můžu si myslet, že jsem želva, že jsem žirafa,“ začal Jakl, ale Xaver řekl, ať to nezlehčuje. Ale bývalý tajemník prezidenta prohlásil, že to klidně zlehčovat bude, i když nechce. „Blázince jsou plný lidí... To, že si někdo myslí, že je letiště, na tom není nic srandovního. To je porucha, regulérní nemoc. A teď je otázka, jak se s tím bude zacházet,“ pravil Jakl a dal na výběr možnosti, že buď společnost uzná definici dotyčného, nebo se k němu bude chovat jak si přeje, ale bude vědět, jak na tom dotyčný je. A podotkl, že i mezi identitami jsou rozdíly: „Vy o sobě můžete říct, že jste kreveta, ale zkuste říct, že jste Goebbels třeba? A promluvit třeba k českým kulturním intelektuálům, jako Goebbels promlouval, že je třeba sjednocené Evropy.“ Těmito věcmi se dle Jakla zamlžuje hranice mezi tím, co je civilizačně dobře a co je civilizačně špatně. A právě tuto relativizaci pojmů má prý za úkol údajně probíhající kulturní revoluce.
Ale když Xaver nadhazoval další scénáře, Jakl doplnil, že stačí vyjet z města, protože tyto záležitosti jsou většinou řešeny jen v médiích, v politice a na univerzitách. Ale mimo město „je svět ještě v pořádku“. A poznámku měl i o věku. Řekl, že jako mladý se také bouřil a tehdejší šedesátiletí se chytali za hlavu. „My jsme se bouřili, protože jsme si chtěli žít podle svého. Ti dnešní si nechtějí žít podle svého. Ti chtějí, aby podle jejich žil celý svět,“ vymezil se Jakl a připodobnil situaci 50. letům a prověrkovým komisím.
Ladislav Jakl také dostal otázku na zvolení prezidenta Trumpa. Podle něho bylo jasné už ve středu, kdo volby vyhraje a že to bude Biden. Odvodil to z trendu korespondenčních hlasů. Ale dodal, že pro Bidena se jedná o Pyrrhovo vítězství, vzhledem k tomu, jaké budou pochyby o jeho vítězství, ale také s ohledem na to, že už nyní má proti sobě republikány kontrolovaný senát a za dva roky možná celý Kongres. A pro Bidena dle Jakla nehovoří ani to, že byl prý demokraty nastrčen, protože se křídla ve straně nemohla dohodnout, takže zvolila spíše neutrálního kandidáta, který nereprezentuje progresivisty ve straně. Doplnil, že není divu, že Trump nechce uznat prohru, když po celé 4 roky nechtěla protistrana uznat jeho výhru a neustále tvrdila, že byl dosazen Putinem. „Ať si to teď užije ta druhá strana,“ mínil Ladislav Jakl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
