Strakatý se hned na úvod zeptal, proč má Halík potřebu píchat do vosího hnízda, a jako příklad dal teologovo vyjádření k možnosti, tehdy ještě, státního pohřbu Karla Gotta. „Já myslím, že je to povinnost člověka, který má reprezentovat nějaký kritický rozum ve společnosti. Já jsem, samozřejmě, dostal tu záplavu nadávek a z té jsem dostal dojem, že když vyjdu na ulici, tak mě budou lidé lynčovat, a naopak, včera na ulici mě mnoho lidí potkalo a přišlo mi podat ruku. Zaplať pánbůh, že někdo má zdravý rozum a smysl pro hodnoty,“ řekl kněz s tím, že proti Gottovi nic neměl a také proti němu osobně nic neřekl.

S tím ovšem Strakatý úplně nesouhlasil a citoval Halíkova slova o neúctě k hrdinům disentu a k tvůrčím umělcům, a také o normalizační hvězdě. Halík trval na tom, že to je označení kategorie, zpěváci jsou dle něj umělci reprodukční, zatímco tvůrčí jsou např. spisovatelé. Označení normalizační hvězda samo o sobě prý také není nic špatného. Zmínil, že státní pohřeb neměl ani Karel Čapek, ani Leoš Janáček. „Ať ho uctí na tom Žofíně, ale z té katedrály bych nedělal státní obřadní síň pro hvězdy populární hudby.“

Opět zdůvodňoval, proč se takto vyjádřil: „Já to mám v popisu práce. Jako kritický intelektuál, jako člověk církve tady musím hájit určité duchovní hodnoty. Snažím se to tak uplatňovat i ve svém životě. Ale tohle je něco, co mám v popisu práce. Lidé z univerzit, svobodná média, lidé z církví, z těhletěch morálně-kulturních institucí, prostě musí mluvit často proti tomu populismu, proti tomu veřejnému mínění.“ Připustil, že vzhledem ke svému vlivu patří k elitám, ale jako sociolog konstatoval, že každá společnost má své elity a na tom není nic špatného.