První vládou s vizí, co od ČEZu žádá, byla podle Zlámalové až vláda Petra Nečase. Firma tak až v roce 2011 dostává jasné zadání, a sice hledět si dostavby Temelína a zajištění energetické bezpečnosti země.

"Dědictví premiérů Špidly, Grosse, Paroubka, Topolánka a Fischera, kdy politici neřídili ČEZ, ale elektrárenská firma řídila politiky, se teď vrací zpět na několika frontách," míní Zlámalová. Ale největším problémem podle ní nejsou bulharské investice, které víří vody v posledních dnech. ČEZ se odtud pravděpodobně stáhne, což by zapadalo do scénáře, který dostal od Nečasova kabinetu.

Horší už je to s investicí v Albánii, u které je jasné, že skončí ztrátou kolem pěti miliard korun. "Velmi nejasné jsou však u další zahraniční akvizice z časů expanze, především ty, do nichž se ČEZ pouštěl spolu s Energetickým průmyslovým holdingem, jehož vlastníky jsou finanční skupiny PPF, J&T a Daniel Křetínský. Policie se zajímá hlavně o prodej poloviny německého dolu MIBRAG. Na ní mělo EPH vydělat kolem osmi miliard korun. ČEZ ovšem tvrdí, že pro něj prodej nebyl ztrátový. Právě to teď protikorupční policie prověřuje," připomíná autorka.