Podle Cílka, který byl v Českém rozhlase hostem Barbory Tachecí, je nesporné, že na životní prostředí má dopad to, jak se k němu chová lidstvo. „Člověk má rozsáhlý vliv na chod planety. Není to jen produkce oxidu uhličitého, ale máme v životním prostředí dusičnany, hnojiva a acidifikace oceánů,“ vypočítává. Lidí je prý hodně, a navíc také chovají hodně dobytka.
Uznává ale, že o lidském podílu na klimatické změně se má mluvit v souvislostech, a místo pravd hovořit o „pravděpodobnostech“.
Zásadní změnou posledních let podle Cílka je, že zájem o klimatické otázky přestal být doménou levicové části politického spektra, ale v mladé generaci se o něj začali zajímat téměř všichni. „I pravice si uvědomuje, že když bude problém s ropou apod., bude problém s penězi a ekonomikou celkově,“ oceňuje.
Mladá generace má podle Cílka beznadějný pocit, že svět se mění k horšímu. „Sleduji, jak mají pocit, že mají ukradenou budoucnost. Že nebude tak dobrá, jak si mysleli. Dokonce může být o moc horší než to, co už prožili jejich rodiče,“ obává se.
Navíc prý mladí získávají pocit, že jejich špatná budoucnost byla způsobena tím, že předchozí generace neprozíravě drancovaly planetu. „Jsou tady nadělané dluhy – v bankách, atmosféře, ovzduší i půdě. Druhý pocit je, že svět je zhuntovaný a že ho dostávají do rukou ve stavu, kdy ho generace před nimi už poničily,“ vypočítává klimatolog.
Mladí tím prý získávají pocit, že jejich budoucnost byla rozkradena. A po tom všem je jejich rodiče ještě poučují, co mají dělat. Cílek sám nechce šířit paniku, ale uvědomuje si, že kolem budoucnosti západního ekonomického systému panuje nejistota.
On sám mladé do značné míry chápe, protože budoucnost, která přijde, bude podle něj mnohem složitější než současná doba. A navíc do ní vstupujeme psychologicky špatně připraveni.
Pocity mladých bychom prý rozhodně neměli brát na lehkou váhu. „Co v sobě obsahuje hodně strachu, to v sobě potenciálně obsahuje hodně agrese,“ zaznělo také v pořadu.
„Přestává to být hra,“ obává se Cílek s tím, že Greta Thubergová dala všem mladým příklad, a teď můžeme podobné výstupy očekávat mnohem častěji.
Moderátorku Tachecí zajímalo, zda ti politici, kteří „při Gretině projevu v OSN dělali och, och, ach, ach“, něco reálně změnili. Podle Cílka si musíme položit otázku, co by ta reálná změna ve prospěch klimatu obnášela. Obnášela by například omezení počtu nalétaných kilometrů na osobu. Ale také odklon od elektromobility, která je ve skutečnosti pro životní prostředí náročnější než normální motor. A to samé platí pro biopaliva, která mají někdy dvojnásobnou uhlíkovou stopu oproti klasické ropě.
Moderátorku Tachecí velmi zajímalo, jak by v současné situaci uspěli politici. „Politici jsou od toho, aby předstírali, a to naplňují docela dobře,“ poznamenal k tomu Cílek. Navíc hlavním motorem politika, kvůli kterému poslouchá voliče, je jeho znovuzvolení. A to se těm současným celkem daří. „Takže od politiků nemůžeme čekat o moc více,“ obává se.
Když se objeví krize, jde podle Cílka o to, aby se objevil nějaký šikovný politik mimo hlavní proud, třeba starosta menšího města, který dokáže najít a ostatním nabídnout její řešení.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
