Světová banka zhoršila svůj dosavadní odhad pádu reálného HDP Ukrajiny z –6,8 % až do –12 % ke konci roku s tím, že inflace bude odhadem 50,8 %. Ve středu ukrajinská vláda oznámila neschopnost finančně obstarat část svých dluhů z let 2003 až 2013 včetně 500 milionů dolarů, které měly být splaceny 23. září. Právě neúspěšná jednání se skupinou věřitelů ohledně restrukturalizace dluhu vedla k defaultu. Vláda nyní žádá věřitele, aby jí posečkali a nečinili žádné další právní kroky. V půlce října se má konat v Londýně další jednání ohledně restrukturalizace dluhu. V prosinci 2015 má přitom Kyjev další splátkový deadline – ten se týká tří miliard dolarů, které Kyjevu půjčilo Rusko. V tomto případě jsou jednání na mrtvém bodě a podle všeho Moskva nehodlá Kyjevu nic ulehčit. Dodejme, že podle odhadů Světové banky bude činit vnější dluh Ukrajiny v následujících letech až 157 % HDP.
Optimismus Kyjeva
Ministryně financí i ministr hospodářství Ukrajiny přitom opakují, že výhled ukrajinské ekonomiky je optimistický a zemi čeká velmi brzy růst kolem 1 % (podle Centrální banky i 2,4 %) a posílení ukrajinského exportu. Tomu měla napomoci další devalvace ukrajinské hřivny, která má udělat ukrajinský export konkurenceschopným. Podle všeho jsou optimistické výhledy spojeny také se současným klidem zbraní na Donbase, a tím i nárůstem důvěry investorů.
Podle ukrajinských médií dnešní finanční default ukrajinské vlády není velký problém. Optimistické scénáře vlády potvrzují i někteří ukrajinští ekonomové a jejich západní kolegové. Nicméně skeptičtější hlasy tvrdí, že to, že ekonomika se dotkla dna, neznamená automaticky růst. Podle nich je ukrajinským problémem oslabení vnitřní kupní síly obyvatelstva, kterou s sebou přinesly deregulační a šetřící politiky nové vlády. Ty jsou vesměs součástí podmínečných balíčků mezinárodních institucí jako Světová banka a MMF. Nakonec právě devalvace zhoršila situaci domácího odbytu. Vyjádřeno stručně: Ukrajinci šetří. Obrat zboží jenom v srpnu 2015 padl o 18 %.
Ukrajina tak připravila pro mezinárodní ekonomy překvapení ve formě skoro dvojnásobku odhadovaného propadu. Jako jednu z příčin toho, že došlo k nečekanému propadu (původní propad měl být asi 6,8 %), je podle všeho kombinace vícero příčin: pokračující konflikt na Donbase (odsud šlo až 25 % všech exportů a produkovalo se kolem 6 % HDP). Dále je to neočekávaný propad ukrajinského exportu – ten dělá 34,8 % ve srovnání s minulým rokem. Propad se týká chemického, metalurgického a strojírenského (výroba lokomotiv) průmyslu. Konkrétně potom propad exportu do Ruska dělal 60 %. Nakonec se na ukrajinské ekonomice projevily také ekonomické problémy Číny a posledním faktorem je snížení cen obilí na světových trzích.
Evropská unie sice v rámci své europeizační pomoci otevřela Ukrajině trh, ale to nemohlo kompenzovat ukrajinské ztráty. EU ostatně nezjednodušila pro Ukrajince celou sadu byrokratických požadavků a certifikátů, což jejich situaci zkomplikovalo. Další problém je, že ne všechny ukrajinské výrobky naleznou na evropském trhu s vysokou mírou konkurence svoje zákazníky. Geopolitika v případě Ukrajiny diktuje dost, ale nedonutí evropského zákazníka nakupovat ukrajinské výrobky.
Tato neveselá čísla je ale třeba dát do správného kontextu, který také umožňuje pochopit, proč Ukrajina pořád ještě nějak funguje: podle odhadů 50 % (ale i 70 %) ukrajinské ekonomiky je šedá ekonomika fungující mimo kontrolní mechanismy vlády, oficiálních čísel a ekonomických ukazatelů. Odsud plynou opakované zprávy o boji s rozšířením pašování v zemi i obrovský problém ukrajinské korupce.
Korupcí k reformám?
Na veřejnost se nedávno dostaly náznaky o nespokojenosti amerických partnerů s ukrajinským bojem s korupcí. Přestože je Kyjev vzápětí odmítl jako nepravdivé a naopak zdůraznil, jak moc si američtí kolegové cení výsledků práce Porošenka a Jaceňuka, neobjevují se podobné zprávy z Washingtonu tak úplně náhodně. Načasování přitom odpovídalo iniciativě EU, která Ukrajině znovu vytyčila program protikorupčních opatření. Korupce je a zůstává obrovským problémem a slovy amerického ambasadora Payetta představuje daleko větší problém než Rusko.
Šedá ekonomika a korupce mají třetího partnera, který ne a ne z ukrajinského veřejného života odejít. Jde o šedou politiku za politikou a vliv ukrajinské oligarchie. O víkendu uveřejnilo Novoje Vremja článek poslance Rady a novináře Sergeje Leščenka, který – podobně jako oděský gubernátor Saakašvili – dlouhodoběji kritizuje vliv oligarchů na ukrajinskou politiku. Článek s názvem Stínová vláda popsal současnou politickou realitu kolem administrativy s ohledem na její klíčové stínové aktéry. Za hlavního šedého kardinála považuje podnikatele Davida Žvaniju, který stejně jako řada jiných přesídlil na stranu Porošenka, zatímco předtím spolupracoval s Janukovyčem a předtím s Juščenkem a Timošenkovou. Dále vedle Porošenka a Jaceňuka do stínové vlády patří nejbližší poradci Porošenka Ložkin, Kononěnko a Ivančuk. Vliv a význam Ivančuka je takový, že na konci minulého roku musela Rada projednat zákon o státním rozpočtu v pět ráno – Ivančuk a jeho přátelé a rodina se totiž chystali na Nový rok na cesty. Z funkce předsedy parlamentního výboru pro ekonomiku měl pomoci oligarchovi Kolomojskému neztratit svoje pozice v Ukrnaftě.
Ložkin působí jako šéf prezidentské administrativy, která de facto funguje jako kádrová agentura Porošenkovy administrativy. Přes ni a další známosti se vybírají lidé na státní posty a především na řídicí posty státních firem a monopolů. Kononěnko, se kterým sloužil Porošenko v armádě, představuje důležitou spojku prezidenta v parlamentu. Mimochodem, je to Ložkin, který také zaručuje vliv Igora Kolomojského v administrativě – oba byli roky obchodními partnery. Šéf státního monopolu Atomenergo Martyněnko je zase člověk napojený na premiéra Jaceňuka. Jeho vliv na Ukrajině nenarušuje požadavek Švýcarska na jeho vydání pro vyšetřování kauzy spojené s úplatky. Reformovaná ukrajinská prokuratura uložila prý případ k ledu.
Shrnuto, stínová vláda připomíná v mnohém podobný model, jako je v Putinově Rusku, který ale funguje v poněkud organizovanější a konsolidovanější podobě. Rozdíl je v tom, že tento ukrajinský model má nyní Ukrajinu z gruntu změnit a reformovat podle evropských standardů.
Leščenko nakonec píše: „Budete šokováni cynismem, ale centralizovaný sběr špinavých peněz má dokonce oficiální zdůvodnění: Protože platy ve státní službě jsou velmi nízké, k tomu, aby se nalákali dobří manažeři, je nutné jim dávat doplatky v obálce. A je na to třeba někde brát peníze. Je fakt, že k tomu zapomínají dodat, že na doplatky jsou peníze z korupce.“ Soudě podle informací Leščenka, mimochodem poslance za Blok Petra Porošenka, jsou k neštěstí Ukrajiny a jejích občanů ukrajinské reformy postaveny více či méně na šedivé ekonomice a korupci.
Boj s korupcí/politickými radikály
Krvavý incident po hlasování Rady o zvláštním statusu Donbasu na konci srpna, který do parlamentu protlačil západní tlak, opět upozornil na problém politicky motivovaného násilí a extremismu, který do politického mainstreamu přinesly Euromajdan a následně vývoj na Donbase (ATO, militarizace společnosti, bataliony versus slabá a dezorganizovaná armáda). Zároveň ale proměnil dosavadní koalici. Odchod Ljaškovy Radikální strany z koalice v důsledku hlasování rozhýbal Porošenkův boj s korupcí. Poslanec strany Igor Mosijčuk byl zatčen za úplatkářství. Politická biografie Mosijčuka je zajímavá. Působil v kontroverzním batalionu Azov, kde byl zástupcem velitele. Z funkce odešel kvůli konfliktu s lidmi I. Kolomojského. V 90. letech Mosijčuk „procestoval“ nejrůznější radikálně laděné pravicové strany, jako bylo například Národně-socialistické shromáždění, a jeho politické názory odrážejí charakter těchto stran. Například tragédii v Domě odborů v Oděse v květnu 2014 označil za „vítězství“.
Mosijčuk byl obviněn z úplatků v souvislosti s vykonáváním poslanecké funkce a prokuratura předložila videonahrávky, které ho mají usvědčovat přímo při vyjednávání úplatků. On vinu popírá a mluví o manipulaci a falšování. Ve vězení se nyní rozhodl pro hladovku. Je zajímavé, že před zatčením měl Mosijčuk obvinit Porošenkovy lidi z inscenace násilí před Radou a žádal Avakova o vyšetřování. Vzápětí byl před budovou Rady zatčen. Pozorovatelé mluví o tom, že Porošenkova skupina se rozhodla před nadcházejícími volbami začít represe na radikální a konkurenční strany, jako jsou Ukrop, Svoboda a právě Radikální strana. Porošenko slibuje, že v boji s korupcí bude i nadále pokračovat a že nejde o ojedinělý příklad. Uvidíme, kolik z vyšetřovaných kauz bude z prezidentské skupiny a kolik z politické opozice.
Charkovské problémy
Další ukrajinská kauza posledních dnů se týká politického násilí v Charkově na východě Ukrajiny, které signalizuje rostoucí napětí kolem nadcházejících voleb nejen ve vztahu k Donbasu, ale i na další Ukrajině. Asi 100 lidí se rozhodlo hlídat dům poslance a ex-gubernátora Dobkina z Opozičního bloku. Mezi nimi měli snad být lidé s odznaky dobrovolnického batalionu Azov. Další protestující v počtu asi 200 lidí v maskách se snažili dostat do budovy městské rady Charkova, která zrovna rozhodla o obnovené kandidatuře starosty města (od roku 2010) Gennadije Kernese (oběti atentátu v minulém roce). Ten je vyšetřován za potlačování protestů v době Euromajdanu. V tomto případě došlo k pár střetům s policií. Ministr Avakov záležitost označil následně za provokaci. Podle všeho to před volbami v Charkově tak trochu „vře“, protože nejde o první podobné incidenty mířené na budovy spojené s Opozičním blokem.
Ukrajina dneška představuje bezpochyby paradox. Reálně jsou to šedá ekonomika a korupce, které pomáhají Ukrajině nějakým způsobem fungovat. A jak napsal nedávno ukrajinský historik Jaroslav Hrycak, dalším faktorem, který zemi drží pohromadě, je strach vyvolaný válkou. Přitom proevropské reformy slibují odstranit oba dosavadní pilíře a nahradit je vyspělým tržním hospodářstvím, občanskou společností a právním státem, ale Porošenkova „komanda“ se evidentně nevzdala zavedených metod z minulosti. Sledovat cestu projektu, který lze směle nazvat „ukrajinským zázrakem“, bude nejspíše ještě hodně zajímavé a napínavé.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Veronika Sušová-Salminen
