Světová banka zhoršila svůj dosavadní odhad pádu reálného HDP Ukrajiny z –6,8 % až do –12 % ke konci roku s tím, že inflace bude odhadem 50,8 %. Ve středu ukrajinská vláda oznámila neschopnost finančně obstarat část svých dluhů z let 2003 až 2013 včetně 500 milionů dolarů, které měly být splaceny 23. září. Právě neúspěšná jednání se skupinou věřitelů ohledně restrukturalizace dluhu vedla k defaultu. Vláda nyní žádá věřitele, aby jí posečkali a nečinili žádné další právní kroky. V půlce října se má konat v Londýně další jednání ohledně restrukturalizace dluhu. V prosinci 2015 má přitom Kyjev další splátkový deadline – ten se týká tří miliard dolarů, které Kyjevu půjčilo Rusko. V tomto případě jsou jednání na mrtvém bodě a podle všeho Moskva nehodlá Kyjevu nic ulehčit. Dodejme, že podle odhadů Světové banky bude činit vnější dluh Ukrajiny v následujících letech až 157 % HDP.

Optimismus Kyjeva

Ministryně financí i ministr hospodářství Ukrajiny přitom opakují, že výhled ukrajinské ekonomiky je optimistický a zemi čeká velmi brzy růst kolem 1 % (podle Centrální banky i 2,4 %) a posílení ukrajinského exportu. Tomu měla napomoci další devalvace ukrajinské hřivny, která má udělat ukrajinský export konkurenceschopným. Podle všeho jsou optimistické výhledy spojeny také se současným klidem zbraní na Donbase, a tím i nárůstem důvěry investorů.

Podle ukrajinských médií dnešní finanční default ukrajinské vlády není velký problém. Optimistické scénáře vlády potvrzují i někteří ukrajinští ekonomové a jejich západní kolegové. Nicméně skeptičtější hlasy tvrdí, že to, že ekonomika se dotkla dna, neznamená automaticky růst. Podle nich je ukrajinským problémem oslabení vnitřní kupní síly obyvatelstva, kterou s sebou přinesly deregulační a šetřící politiky nové vlády. Ty jsou vesměs součástí podmínečných balíčků mezinárodních institucí jako Světová banka a MMF. Nakonec právě devalvace zhoršila situaci domácího odbytu. Vyjádřeno stručně: Ukrajinci šetří. Obrat zboží jenom v srpnu 2015 padl o 18 %.

Ukrajina tak připravila pro mezinárodní ekonomy překvapení ve formě skoro dvojnásobku odhadovaného propadu. Jako jednu z příčin toho, že došlo k nečekanému propadu (původní propad měl být asi 6,8 %), je podle všeho kombinace vícero příčin: pokračující konflikt na Donbase (odsud šlo až 25 % všech exportů a produkovalo se kolem 6 % HDP). Dále je to neočekávaný propad ukrajinského exportu – ten dělá 34,8 % ve srovnání s minulým rokem. Propad se týká chemického, metalurgického a strojírenského (výroba lokomotiv) průmyslu. Konkrétně potom propad exportu do Ruska dělal 60 %. Nakonec se na ukrajinské ekonomice projevily také ekonomické problémy Číny a posledním faktorem je snížení cen obilí na světových trzích.