Na úvod Týdne v médiích Petr Žantovský poznamenává, že se nacházíme v období roku, ve kterém se za normálních okolností neodehrávají žádná velká dramata. „Koná se takzvaná okurka, to znamená, že novináři by se začali poohlížet po náhradních tématech a možná že by někdy vyloupli i nějakou zajímavost ze zvířecí říše,“ vtipkuje. Při pohledu na přední stránky českých médií je ale jasné, že teď novináři o témata nemají nouzi a zvířátka mohou počkat. Petr Žantovský upozorňuje, že své místo na výsluní neztrácí kauza bitcoin: „Ačkoli je to kauza už několik týdnů stará a přiměla exministra Blažka k rezignaci. Novou ministryní spravedlnosti byla z těžko pochopitelných důvodů jmenována Eva Decroix, ale asi už více právníků ODS nemá. Zapomněli na Marka Bendu, ten by se na tu funkci se svým vzděláním také dobře hodil.“

Ihned po nástupu do funkce se Decroix ocitla pod těžkou palbou všech médií, jako „na povel“. Nevěřícím doporučuje Petr Žantovský, aby si projeli všechny mediální weby tento týden a přesvědčili se sami. Teď se propírá nejprve kvapně jmenovaný a poté ještě kvapněji odvolávaný koordinátor bitcoinové kauzy, soudce David Uhlíř. „Ale stále se nedozvídáme žádné informace o tom co, jak, proč a kdo zavinil, kdo z toho měl jaké prožitky, kdo měl jakou škodu. Před našima očima se tady odehrávala naprosto zločinecká kauza, kdy stát přijímal z rukou člověka zapleteného do obchodu s drogami a s jinými podobnými komoditami, miliardu korun a dalších iks miliard se nedohledalo a mlčí se o nich, jako kdyby se nic nestalo,“ popisuje mediální analytik. Čtenáře ParlamentníchListů.cz upozorňuje, aby si povšimli zajímavé věci. Teď se rozehrála pouze kauza bitcoin a kauza Decroix. „Ne, že by si to nezasloužily. Ale absolutně se mlčí o kauzách typu Dozimetr a dalších, spjatých se stranou STAN. Teď se útočí, řekněme, na vybrané jednotlivosti spojené s ODS, respektive SPOLU. Je zvláštní, že se nemluví třeba o milionech inkasovaných Petrem Fialou na barmské ženy, o jeho účasti na kauze kampelička a tak dále,“ říká.

Teď se prostě jede kauza bitcoin. Jako jedno z možných vysvětlení Žantovský vidí to, že většina obyvatelstva vůbec netuší, co bitcoin je, k čemu slouží a co umožňuje. Například to, že se aktéři kauzy, o kterých víme, nebo možná dokonce ještě ani netušíme, mohli pomocí několika kliknutí myší obohatit o těžko představitelné částky. Mediální analytik má ještě další teorii: „Možná se hraje na to, že se tady vytvoří jeden veliký bubák, za kterým se má skrýt všechno ostatní. Působí to na mě dojmem, aniž bych chtěl jakkoli konspirovat, že určitá část ODS si uvědomuje, že kauza bitcoin je slabina v předvolebním čase, a docela by se jim hodilo hodit Evu Decroix přes palubu, ačkoli ji tam teprve nedávno nainstalovali.“ Ne, že by to podle Žantovského pro ODS nebo českou politiku byla velká škoda. Mediální odborník říká, že to dnes vlastně nelze říci o žádném vládním politikovi. Ale nepoměr zájmu novinářů o jednotlivé vládní kauzy je podle něj zcela nápadný. 

„Zdá se, že STAN to prostě chce mít, a má, u určitého typu médií dobré. Nakonec jejich hlavní motto teď je, že chtějí odvolat Evu Decroix. Přitom s ní seděli nějaký čas v jedné vládě a zcela jistě se neprotivili myšlence její instalace do této funkce, než to Petr Fiala odnesl na Hrad,“ podivuje se Žantovský. Nechce se pouštět do dalších spekulací, kam může dobré postavení hnutí STAN u některých médií směřovat a k čemu může vést. Ty čtenáře ParlamentníchListů.cz, kteří mají ve vlastnictví křišťálovou kouli, proto vyzývá, aby si na tyto otázky odpověděli sami.

V USA volají: Evropa omezuje svobodu projevu

Už od nástupu Donalda Trumpa do prezidentské funkce se v USA dějí zajímavé věci. „Zajímavé je, kolik těch věcí se týká médií,“ podotýká Petr Žantovský. O problematice zastaveného financování pro Radio Svobodná Evropa jsme v Týdnu v médiích hovořili již několikrát. Dnes se vzrušené diskuze vedou o odvolání ředitele státní stanice Voice of America (Hlas Ameriky) Michaela Abramowitze. Ten podle informací Washington Post odmítl nabídku jiného místa v americké administrativě. Petr Žantovský říká, že odvolání Abramowitze, společně s redukcí početního stavu zaměstnanců o 85 %, je zjevný atak na financování této stanice. „Stanice, která pro tu Ameriku dneska už víceméně žádnou velkou službu nedělá. Vznikla jako stanice, která má čelit nacistické propagandě a jako stanice, která šíří statementy americké vlády. To si myslím, že je v době internetu už skutečně za námi,“ říká o klesajícím významu Hlasu Ameriky Žantovský. Připomíná, že také Český rozhlas měl stanici ČRo 7, což bylo zahraniční vysílání, které mělo podobně propagovat české politické statementy do zahraničí. Jeho význam ale odvál čas, stejně jako v případě Voice of America. Trumpovy škrty tak podle něj souvisejí i s ekonomickými důvody, ne jen s těmi politickými. 

Tento týden za zmínku stojí i aktivita amerického Kongresu, který si vzal na paškál evropské nařízení o digitálních službách, takzvaný Digital services act (DSA). Informuje o tom Echo24. Kongres tento evropský akt nazval svým většinovým hlasem cenzurou a umlčováním nepohodlných názorů. Podle kongresmanů je unijní nařízení v rozporu se svobodou projevu a americkou ústavou. Ten samý názor už na adresu DSA padl i v této rubrice, avšak, jak Petr Žantovský s úsměvem poznamenává, svůj postoj v této věci s nikým z amerického Kongresu předem nekonzultoval. „Když to nařízení čtete, tak je vám jasné, k čemu to směřuje. V žádném případě to není o tom, co je v názvu, tedy o digitálních službách. Je to o omezení digitálních služeb. To je totální antagonismus,“ říká mediální analytik. DSA se mezitím natolik uhnízdil v evropské mediální realitě, že na něj přistoupili i velcí hráči. „Přistoupili i na to, u čeho se velmi silně pozastavil Kongres, co je formulováno jako nahlašování obsahu, který je v rozporu s DSA. To je udavačské nařízení, které nutí toho provozovatele jednotlivé digitální služby k tomu, aby fízloval obsahy jdoucí skrze něj, a když tam narazí na něco, co považuje za sporné, nebo nežádoucí, tak to má nahlásit, nebo případně odstranit,“ říká Žantovský. 

Podle mediálního analytika si každý uživatel sociálních sítí mohl na vlastní kůži všimnout, že tato cenzura probíhá už delší dobu a v DSA je dále podpořena. „Klade to otázku, proč jsou ti velikáni, ti těžitelé peněz v online prostředí, ochotni vůbec přistoupit na něco tak kravského a absurdního. Ale odpověď je jednoduchá: Protože jsou tam vypsány tak drakonické pokuty, že to nikdo nechce riskovat. Nějakých 5 nebo 6 procent ročního finančního průtoku je skutečně masivní hrozba. Takže potom nám ti bohatí kluci začnou poslouchat ty chytrolíny z Bruselu a půjdou jim na ruku,“ vysvětluje. Že se DSA nelíbí ve Spojených státech považuje za pochopitelné. DSA se podle něj může týkat i nahlašování tzv. nenávistných projevů, mezi které patří i projevy, které ve své podstatě nejsou nezákonné. A pak to může nabrat rychlý spád: „Máte prostě pocit, že s někým nesouhlasíte. V tu chvíli se vyjádříte nenávistně a rozjede se celá ta orwellovská mašinerie.“

„Jesltiže se v USA začíná dařit těmto věcem čelit, tak to je jedině dobře, protože to může ve finále dát nějaký vzor i Evropě,“ věří Žantovský. „Jenže to by musela být jiná Evropa, než jakou máme dnes,“ 

Společná totalita moci politické a korporátní

V podobných vodách tento Týden v médiích i skončí. Velká část čtenářů ParlamentníchListů.cz používá nějaké produkty americké společnosti Microsoft. Tato společnost v posledních dnech obesílá své uživatele s novou smlouvou o poskytování služeb. Podle Petra Žantovského jsou aktuální novelizace smluvního vztahu mezi Microsoftem a jeho zákazníky významově podobné tomu, o čem hovořil v případě unijního nařízení DSA. „Například hned v kapitole, která má takový až školometský název ‚Pravidla chování‘, trošku mi to připomnělo základní školu za komunismu, jak byla v žákovské knížce hned na začátku nějaká pravidla: žák musí přijít do školy čistě umyt, učesán, způsobně se chovat, pozdravit soudruha ředitele... A všechny tyhle nesmysly. Tak podobná pravidla chování nám tady stanovuje Microsoft,“ vysvětluje mediální analytik. Jako důkaz cituje z prvního odstavce zmiňovaných pravidel: Uživatel se nepokouší „generovat a sdílet obsah, který je nezákonný“. Žantovský říká, že tomu by se dalo rozumět, pokud jde třeba o pornografický, násilný a jiný podobně závadný obsah. „No jo, ale pod slovem ‚nezákonný‘ si můžete vybavit slavný přílepek 318a ze zákona Lex Ukrajina, kde se dočítáte, že se zapovídá občanům konat kroky ve prospěch cizích mocností. No jo, ale co jsou to kroky ve prospěch někoho takového,“ ptá se. Vnímá to jako jasně definovaný zákon s velmi nejasně definovaným obsahem. 

Gumový paragraf díky tomu může uchopit každý, kdo chce někomu zatopit, třeba kvůli jeho odlišným názorům. A podobné je to podle Žantovského i s novými smluvními podmínkami od Microsoftu. „Tak vás, přátelé, upozorňuji, abyste si na to dali pozor, protože se tady schyluje k jakémusi souručenství moci politické a moci korporátní. To není průmysl, tam se nic nevyrábí. To je jen korporát, který kšeftuje s informacemi a s technologiemi. A to je samozřejmě velmi nebezpečná situace,“ vzkazuje čtenářům ParlamentníchListů.cz mediální analytik. Zaujal ho ještě sedmý paragraf nových smluvních podmínek. V něm se uživateli zapovídá šířit „nenávistné projevy“. A s tím je stejný problém, jako v případě „závadného obsahu“. Žantovský se ptá: „Když například o masovém vrahovi Breivikovi někde napíšu, že ho považuji za masového vraha, a že jeho činy považuji za zrůdné, je to nenávistný projev?“ Z hlediska Breivika a jeho advokátů zcela jistě. „Ale z hlediska rodičů těch dětí, které on povraždil, je to projev zdravého rozumu. Kdo bude posuzovat rozdíl mezi zdravým rozumem a nenávistí? Není z té smlouvy zjevné, a není to zjevné ani z DSA. Prostě se to posoudí ad hoc - podle toho, kdo se nám líbí a kdo se nám nelíbí, komu chceme dát slovo, a komu ho dát nechceme. Tomu se má říkat demokracie? Já tomu osobně říkám totalita,“ uzavírá Petr Žantovský dnešní Týden v médiích.