Eurokomisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věra Jourová vystoupila na Regionálním diskusním fóru v Brně pořádaném think-tankem Evropské hodnoty ve spolupráci s Informační kanceláří Evropského parlamentu. V jihomoravské metropoli hájila myšlenku zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce. Evropský veřejný žalobce by měl v kompetenci stíhání zločinů poškozujících finanční zájmy EU. Teoreticky by sem mohla spadat např. dosud neuzavřená kauza Davida Ratha.
Novináře z Madridu vylekalo Brno
Potřebujeme ale další podobný úřad, když už dnes existuje tzv. OLAF (Evropský úřad proti podvodům) nebo EUROJUST (Evropská agentura pro justiční spolupráci v trestních věcech) nebo Evropský policejní úřad (Europol)? Připomeňme, že EUROJUST je orgán Evropské unie zřízený již v roce 2002 k tomu, aby zefektivnil mezinárodní spolupráci při vyšetřování a trestním stíhání přeshraničních trestných činů a organizovaného zločinu.
„Ptáte, li se mě, jestli potřebujeme úřad veřejného žalobce, tak vás nebudu dlouho napínat a řeknu ano,“ prohlásila hned na úvod Jourová. Dosavadní přeshraniční spolupráci totiž považuje za těžkopádnou. Pokud jde o zmíněný OLAF, ten nemá vyšetřovací pravomoc, evropský žalobce by ji měl, byť by se v jednotlivých kauzách obracel na národní soudy. Smyslem tohoto úřadu je také sladit boj proti rozkrádání evropských peněz. Jednotlivé členské státy totiž uplatňují poměrně rozdílné přístupy a nelze říci, že všechny jsou právě efektivní v postihování tohoto typu kriminality. „My chceme stejný přístup všude v Evropě,“ zdůrazňovala dáma. Nejednou opakovala, že jde i o naše peníze. Nevyšetřením trestných činů prý EU přichází o 500 milionů euro ročně, ale existují i mnohem vyšší odhady.
Se smíchem zmínila Jourová i Brno, tímto městem prý strašila novináře z Madridu. V EU se totiž vede spor o to, kde by měl evropský žalobce sídlit. Když se jí tato debata zdá příliš dlouhá, tak občas zmíní i Brno, přece jen tu sídlí i Ústavní soud České republiky. „Pak novináři z Madridu v panické hrůze hledali, kde je to Brno. ... A když to zjistili, tak se trochu divili,“ poznamenala eurokomisařka.
Bohatí jsou pro, chudší proti
Evropská statistika říká, že se daří před soud dostat asi 42 procent zločinů poškozujících finanční zájmy EU, v Česku je to ovšem jen 25 procent. Především ty státy, které do společné evropské kasy přispívají nejvíce, proto volají po zřízení Úřadu evropského žalobce. Není bez zajímavosti, že státy, které jsou především příjemci dotací, se k nápadu staví odmítavě. V debatě na to upozornil docent Josef Kuchta z Masarykovy univerzity.
„Když jsem se díval na určité dělení, tak pro tento návrh jsou větší státy Evropské unie, které přispívají do společného rozpočtu vyššími částkami. A proti jsou státy, které více čerpají. A teď je otázka, jestli je důslednější vyšetřování i v jejich zájmu, protože ty prostředky tak jako tak zůstávají v tom státě a přispívají tamní ekonomice,“ podotkl.
V obecné rovině ale souhlasil s tím, že evropské peníze jsou peníze nás všech, takže bychom měli zločiny s nimi spojené důsledněji potírat, což v současné sitaci není nijak snadné, i díky účinné práci obhajoby.
Stojí za pozornost, že dosud neexistuje ani shoda na tom, co vlastně přesně je zločin poškozující zájmy EU. I to bude třeba přesněji vymezit. Jourová se o to prý snaží.
Státní zástupci a soudci vlastně mnoho nevědí
Zřízení úřadu veřejného žalobce však Jourová prosazuje ještě z jednoho důvodu. Vzhledem k osobní zkušenosti se stíháním českými represivními orgány ve věci údajného zneužití eurodotací chce, aby tyto kauzy zpracovával konečně někdo, kdo jim bude rozumět. „Aby ti, kteří se dostanou do kleští vyšetřování, byli obslouženi lidmi, kteří znají ten proces. „Mě vyšetřovali v roce 2006 a můžu vám říct, že ty otázky, které mi kladla policie a státní zastupitelství, mě opravdu děsily, děsí mě to dodneška a bude mě to děsit do konce mých dnů, protože to jsou lidé, kteří rozhodují o vašem životě a smrti. Doslova. Rozhodují o osudu vašem a vaší rodiny. A když si uvědomíte, že o tom rozhodují lidé, kteří o tom nevědí vůbec nic, tak jsem věděla, že je se mnou zle,“ pronesla hrozivá slova eurokomisařka.
Náměstek Pukovec se ale bránil, že i státní zástupci jsou jenom lidé a učí se, byť není úplně šťastné, že se učí tzv. za pochodu. Nesmíme prý také zapomínat, že za minulého režimu se řešily nějaké zločiny, a i když jsou na stole po roce 1990 jiné kauzy, tak lidé, kteří tyto kauzy prověřují, zůstali často stejní. „Jestliže jsme před tím měli zločiny jako rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, tak v devadesátých letech se objevily nové zločiny, nové prostředky a nové metody jejich řešení. To je prostě realita,“ upozornil. „Není v silách státního zástupce znát všechno, a jestliže přijde nová agenda, na kterou je nikdo nepřipravil, tak je to smutné, ale oni se to učí,“ pravil Pukovec na obranu státních zástupců.
Nakonec upozornil ještě na jednu slabinu, kterou může evropský žalobce mít. Pokud bude chtít evropský žalobce řešit i podvody s DPH s přeshraniční rovinou, což jsou dnes téměř všechny, bude mít tento úřad velmi mnoho práce; a je otázkou, zda vůbec bude schopen ji zvládat. Pokud se tedy nezrodí evropský moloch, což si ovšem zase nepřeje Jourová.
Zřízení Evropského veřejného žalobce by podle názoru eurokomisařky nemělo brzdit celý proces co nejrychlejšího vyšetřování. Kdyby se ukázalo, že tomu bude jinak, Jourová bude proti zavedení tohoto institutu vzhledem k osobní zkušenosti. „Já jsem minulý týden na Radě ministrů spravedlnosti řekla, že nebudu asistovat na zřízení něčeho, co bude drahé a impotentní... Nestojím o to, aby se zrodil těžkopádný evropský mastodont, který prodlouží vyšetřování o pět let,“ ubezpečovala.
Evropský žalobce má podle komisařky vést vyšetřování specifických trestných činů nad určitou finanční hladinou. V tuto chvíli se uvažuje o deseti tisících euro. Politička přítomné nakonec uklidňovala, že na tomto institutu se musí shodnout všechny členské země, takže nehrozí, že bychom byli přehlasováni.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
