Eurokomisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věra Jourová vystoupila na Regionálním diskusním fóru v Brně pořádaném think-tankem Evropské hodnoty ve spolupráci s Informační kanceláří Evropského parlamentu. V jihomoravské metropoli hájila myšlenku zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce. Evropský veřejný žalobce by měl v kompetenci stíhání zločinů poškozujících finanční zájmy EU. Teoreticky by sem mohla spadat např. dosud neuzavřená kauza Davida Ratha.

Novináře z Madridu vylekalo Brno

Potřebujeme ale další podobný úřad, když už dnes existuje tzv. OLAF (Evropský úřad proti podvodům) nebo EUROJUST (Evropská agentura pro justiční spolupráci v trestních věcech) nebo Evropský policejní úřad (Europol)? Připomeňme, že EUROJUST je orgán Evropské unie zřízený již v roce 2002 k tomu, aby zefektivnil mezinárodní spolupráci při vyšetřování a trestním stíhání přeshraničních trestných činů a organizovaného zločinu.

„Ptáte, li se mě, jestli potřebujeme úřad veřejného žalobce, tak vás nebudu dlouho napínat a řeknu ano,“ prohlásila hned na úvod Jourová. Dosavadní přeshraniční spolupráci totiž považuje za těžkopádnou. Pokud jde o zmíněný OLAF, ten nemá vyšetřovací pravomoc, evropský žalobce by ji měl, byť by se v jednotlivých kauzách obracel na národní soudy. Smyslem tohoto úřadu je také sladit boj proti rozkrádání evropských peněz. Jednotlivé členské státy totiž uplatňují poměrně rozdílné přístupy a nelze říci, že všechny jsou právě efektivní v postihování tohoto typu kriminality. „My chceme stejný přístup všude v Evropě,“ zdůrazňovala dáma. Nejednou opakovala, že jde i o naše peníze. Nevyšetřením trestných činů prý EU přichází o 500 milionů euro ročně, ale existují i mnohem vyšší odhady.