Fotogalerie: - Stop církevním restitucím
Nagyová vyvázla s podmínkou. Považujete trest za adekvátní?Anketa
Nejednalo se o první protest proti církevním restitucím, pořádaný při příležitosti Husova výročí. Již před dvěma lety se na Staroměstském náměstí u kazatelova pomníku sešli odpůrci vypořádání, ke kterým promluvila Lenka Procházková a další.
V loňském roce pak u Husovy sochy přirovnala současnou situaci k násilné rekatolizaci po bitvě na Bílé hoře. „Novou rekatolizaci, která byla schválena 8. listopadu 2012 a kterou Ústavní soud shledal legitimní, budeme od počátku platit všichni, bez rozdílu víry a světového názoru. Každý z nás bude přispívat římskokatolické církvi na to, aby se ujala své vedoucí úlohy a usměrňovala poddané, tu protestující lůzu, k poslušnosti.“
Souhlasíte s církevními restitucemi?Anketa
Jana Husa tehdy označila za hlavního tvůrce duše českého národa. „Všichni, kteří ho následovali v šíření humanismu a lásky k pravdě, stáli na jeho ramenou,“ připomněla generace a staletí českých myslitelů.
I v letošním roce byla Lenka Procházková u slavného pomníku Jana Husa jednou z nejviditelnějších osobností akce. Tu pořádalo hnutí Stop církevním restitucím, společně s dalšími iniciativami, jako Nezávislá média a Ne základnám!. Tomu odpovídala i výzdoba pódia u Husova sousoší, které kromě transparentu „Pravda je jen to, co je dobrem všech“ dominoval slogan „Nebudeme stádo ovládané Českou televizí“. Z dalších hesel zaujalo například: „Ve jménu kterého boha chcete víc, než jste měli? Jmenuje se svatý mamon?“
V podobném duchu se nesly i transparenty, které si na náměstí přinesly zhruba tři desítky účastníků. Jeden z nich vložil Husovi do úst prohlášení „církevní restituce jsou krádež“, jiný se ptal (v reakci na oblíbený argument obhájců restitucí, že ukradené musí být vráceno), kdo je tu vlastně okradený a kdo zloděj. Nechyběla ani obligátní dopravní značka „Stop“, kde byla výzva k zastavení doplněna zbytkem názvu pořádajícího protirestitučního sdružení.
Procházková ve svém projevu, který byl vrcholem akce, uvedla, že Jan Hus nebojoval za pravdu svou vlastní, ale za pravdu evangelia. Tato pravda však prý pro něj rozhodně neznamenala tupé respektování příkazů autorit. „Hus kritizoval odklon církevníků od mravních hodnot evangelia, kritizoval, že z domu, který měl být společný pro všechny, si církev udělala spižírnu a pokladnici,“ uvedla Procházková.
„Pravda, co nás spojuje, je silnější než lež, která nás rozděluje,“ uvedla dále Procházková. Svůj projev zakončila připomínkou, že se o nás občas pateticky říká, že jsme národem Husovým. „Nejsme. Ale můžeme se jím ještě stát,“ zvolala za potlesku.
Zástupce hnutí Ne základnám! pak přečetl připravený projev Marka Řezanky, který zastupoval další pořadatelskou organizaci Hnutí za přímou demokracii. V projevu připomněl, že Hus se stal nesmrtelným díky svému boji proti pokrytectví a „dvojímu metru“. Zdaleka nejde jen o notoricky známé téma odpustků. „Hus totiž vyzdvihl `prostého` člověka a jeho právo myslet,“ upozornil řečník. Hus a jeho následovníci jsou podle něj i po šesti staletích vzpomínáni především proto, že po nich zůstala víra v člověka.
„Jak by asi dnešní mocní tohoto reformátora hodnotili? Nejspíš by byl v nemilosti. Dozvěděli bychom se, že je to nedouk a demagog,“ usuzoval dále. Pak rozvinul představu, že by nám mistr Jan Hus byl nejspíš vyobrazován na billboardech jako alkoholik a sprosťák, po sociálních sítích by se o něm šířily sprosté vtipy, v televizním studiu by se střídali nejrůznější experti, kteří by se podivovali, že někdo takový vůbec může působit na univerzitě.
„Žijeme v době, kdy jsou blahořečeni ti, kteří posvětili bezprecedentní válku proti suverénní zemi pod hlavičkou neexistujících důkazů,“ připomněl dále. Zdá se prý, že se nyní vracíme hodně do minulosti. Včetně toho, že je církvi tak jako po Bílé hoře v rozporu s právem vydáván majetek.
„Člověk by se ale neměl smiřovat s bezprávím,“ zvolal nakonec s tím, že Hus se s ním také nesmiřoval.
S projevem na demonstraci vystoupila i známá levicová ekonomka Ilona Švihlíková, která rovněž zdůraznila význam Husa pro dnešní dobu. Jako poslední pak u Husovy sochy promluvil Zdeněk Ponert, pražský taxikář, známý svou aktivní účastí na protestech proti Nečasově vládě.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
