Miroslava Němcová pronesla emotivní projev, v němž připomněla, že Česká republika je bohatou zemí. Jako takováto bohatá země prý není možné říkat, že se nedokážeme postarat o padesát dětí. Prý máme stále co vracet. V roce 1938 přijel do tehdejšího Československa Nicholas Winton. Ten byl schopen za půl roku zachránit 669 dětí v osmi transportech. Také zmínila, že poslední transport už nevyjel a většina dětí, která v něm měla být, skončila v plynových komorách.

„Mně to přijde jako něco, co nemohu přijmout,“ říká Němcová o výrocích premiéra Babiše na adresu sirotků a toho, že zde máme dost svých. A znovu připomněla, že Nicholas Winton toto dokázal v předvečer války, zatímco nám žádná válka nehrozí.

Na její slova si neodpustila faktickou poznámku Helena Válková za ANO. Ta označila srovnání Miroslavy Němcové za nepřípustné z hlediska historického i politického a doporučila Němcové, ať než začne mluvit o historii, nechá se udělat historickou analýzu. To si Němcová zřejmě vzala osobně a vyčetla Válkové její dřívější výroky, ve kterých prý pronesla, že Češi za Protektorátu Čechy a Morava zase tolik netrpěli. Také se ohradila proti nařčení, že spolu obě záležitosti nesouvisejí. „Vždyť jde o pomoc dětem,“ pravila emotivně. A když děti trpí a je jim třeba pomoct, tak zde prý má být vyspělá společnost, která pomoc nabídne.