Facebookem se začal šířit údajný citát Grety Thunbergové, který zněl: „Tato akce musí být silná a široká. Nakonec klimatická krize není pouze o životním prostředí. Je to krize lidských práv, spravedlnosti a politické vůle. Koloniální, rasistický a patriarchální systém útlaku jej vytvořil a vyplnil. Musíme to vše odstranit. Naši političtí lídři se již nemohou dále vyhýbat zodpovědnosti.“
Samotný citát pochází z webu Project Syndicate. Jedná se o mezinárodní mediální organizaci, která publikuje a syndikuje komentáře a analýzy na variaci důležitých globálních témat. Greta Thunbergová zveřejnila na tomto webu svůj komentář, nadpis jejího článku byl „Proč znovu stávkujeme“. Článek nenapsala pouze sama švédská aktivistka Greta Thunbergová, ale byl zveřejněn též německou klimatickou aktivistkou Luisou Neubauerovou a koordinátorkou Friday for Future v Santiago Angelou Valenzuelou. Text též podepsal Evan Meneses, klimatický aktivista z Austrálie, a Hilda Flavia Nakabuye, která má na starosti „klimazáškoláky“ v Ugandě.
Článek samotný je o tom, že stávkovat za klima má smysl. Autoři uvedli, že po roce protestů byly jejich hlasy vyslyšeny. „Jsme vyzváni, abychom hovořili na chodbách mocných. V OSN jsme oslovili místnost plnou světových vůdců. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu jsme se setkali s předsedy vlád, prezidenty, a dokonce i papežem. Strávili jsme stovky hodin účastí v panelech a rozhovory s novináři a filmaři. Dostali jsme ocenění za náš aktivismus,“ sdělili.
Prý se jejich úsilí vydařilo. „Průzkumy ukazují měnící se vnímání. Jeden současný výzkum ukázal, že v sedmi z osmi zemí je klimatické zhroucení považováno za nejdůležitější hrozbu, které svět čelí,“ zmínili a poznamenali, že je to právě zásluhou školáků, co protestovali, a nebyli tedy ve škole. Kromě veřejnosti prý i politici říkají, že záškoláky vyslyšeli. „Ale nic nedělají,“ upozornila Greta s ostatními.
„Pochopili jsme, že nikdo jiný než my nepovstane. Budeme tedy stávkovat, protestovat a dělat další akce. Budeme hlasitější a hlasitější. Uděláme vše, co je v našich silách, abychom přesvědčili naše vůdce, aby se sjednotili za vědu tak jasně, že to i děti pochopí. Kolektivní akce fungují, prokázali jsme to. Ale k změně všeho potřebujeme všechny. Každý jeden z nás se musí zúčastnit v odporovém hnutí klimatu… Připojte se k nám. Ukažte vaší komunitě, fosilnímu průmyslu a vašim politickým lídrům, že nebudete tolerovat nečinnost v řešení klimatické změny. S čísly na naší straně máme šanci!“ vzkázala nejen Greta.
Fotogalerie: - Za klima a sněhuláky
To však nebyly všechny děti v médiích. V Deníku N vyšel rozhovor s dvanáctiletým školákem Kryštofem Bártou. Tématem rozhovoru byla Evropská unie, prezident Zeman i to, co je svoboda. „Jsem z Václavic, což je blízko polských hranic. Rád hraju divadlo, chodím na dramatický kroužek, hraju na piano. Jediný sport, který dělám, je asi uhýbání před pohlavky ostatních. Jinak moc koníčků nemám,“ popsal se.
Prý však šikanu nezažil, ačkoliv by si ji zasloužil. „Vzhledem k tomu, že moc rád hraju na nervy ostatních… Někdy bych si ji zasloužil,“ vysvětlil udivené redaktorce.
„Je vám teprve dvanáct, narodil jste se osmnáct let po revoluci. Co pro vás znamená, že slavíme třicet let od konce totality, třicet let života ve svobodě?“ zněla další otázka. Dvanáctiletý Kryštof odpověděl, že neví, jaké to bylo žít v komunismu, a ani netuší, co znamená nesvoboda. „Na druhou stranu je to dobře. Když se ohlédnu zpátky a dozvídám se, co lidé nesměli… Nesměli cestovat! Říkám si, že žijeme v úžasně svobodné době, a jsem za to rád,“ uvedl. Usoudil též, že nejdůležitější je svoboda slova, protože když někdo nemůže říct, co si myslí, tak to je horší, než když nemůže k moři.
O politice debatuje i ve škole, jak prozradil. „Když jsme se bavili o uprchlících, jeden spolužák mi dokonce řekl, že když se tam narodili, ať si tam i chcípnou. To mě překvapilo, protože s ním rozhodně nesouhlasím. Měli bychom jim pomáhat a vzdělávat je.“ Učitelé prý s takovým názorem nesouhlasili, ti prý mají podobné názory jako on sám.
Došlo však na Evropskou unii. „Překvapuje vás, že už to zdaleka není výjimečná situace, když lidé říkají, že by chtěli vystoupit z Evropské unie?“ zeptala se redaktorka. „Ano, překvapuje mě to dost. Podle mě jsou hlupáci, když to nevidí. Je to asi hodně dáno mou výchovou, protože vyrůstám v rodině faráře – nejen děda, ale i můj táta je farář. Ale Evropská unie nám přece dává velké možnosti. Opravdu se divím, že po zkušenostech z minulého režimu jsou lidé, kteří dnes žijí ve svobodě, schopni říkat, že to bylo lepší za komunistů. Tomu vážně nerozumím,“ odpověděl.
Jak posoudit vystoupení Pavla Novotného v ruské TV?Anketa
„Podle mě nebylo dobře, že byl zvolen. A už podruhé. A vnímám to tak, že není důstojné ani pro něj, že je v tomhle stavu na veřejnosti. Pokud by skutečně chtěl, aby se České republice dařilo dobře, už by podruhé nekandidoval. Protože ve stavu, v jakém teď je, by člověk ani neměl být ve funkci, když není schopný nás důstojně zastupovat. Byl bych rád, kdyby tam už byl někdo jiný,“ prozradil svůj názor na Miloše Zemana. Na Hradě by prý raději viděl Pavla Fischera.
„Kdybyste si mohl vybrat ze tří kategorií, připadáte si spíš jako Čech, Evropan, nebo světoobčan?“ tázala se v pokračování rozhovoru. Kryštof odpověděl: „Určitě Evropan. Čechem se být moc necítím. Když se ohlédnu, tak ano. Měli jsme dost vědců, jsme celkem šikovný národ, vaříme dobře pivo. Na druhou stranou s tou politikou… Když se podívám do historie, pro Čechy musí být hrozně těžké najednou žít ve svobodě. Rakousko-Uhersko, první světová válka, pak chvíli první republika, druhá světová válka, pak komunisté. My jsme nikdy v moderních dějinách nebyli pořádně svobodní, takže mít vlastní názor a nepřejímat ho z televize nebo od někoho na vozíčku, komu se říká prezident, je pro nás těžké.“
Dokonce prozradil, že byl na demonstracích. Nejen prý na té na Letné organizované Milionem chvilek pro demokracii, ale i v té stávce za klima. „Pokud my do toho nebudeme zasahovat a nebudeme přesvědčovat dospělé, pak budeme žít na zničené planetě. Vy nám to děláte! Vaše generace rozhodne o tom, že naše planeta nebude v pořádku. Zemřete si a my pak budeme žít ve světě, kde se nedá plavat v moři, kde jsou problémy s jídlem, s kyslíkem, se vším. Měli bychom to řešit, i když jsme nedospělí a nemáme ani volební právo. Ale musíme se o to zajímat, jinak nemáme šanci v budoucím světě přežít,“ vytkl starší generaci.
Ke konci rozhovoru byl tázán na to, zda má nějaké vzory či zda pokládá někoho z české historie za hrdinu. „Upřímně spíš ne. Třeba ale Václav Havel mě fascinuje v tom, že i přesto, že ho zavřeli, si myslel to svoje. To mi trochu připomíná Pána Ježíše. Trpěl, ale pořád si myslel to svoje. Tím samozřejmě nechci říct, že Havel byl jako Ježíš. Každopádně v jeho případě to naštěstí dopadlo dobře. Jinak vyloženě svůj idol nemám.“
V samotném závěru uvedl, že má rád bomby. Redaktorka se ho zeptala, zda je pro něj něco tak důležitého, že by se za to nechal zavřít. „Asi bych se nechal zavřít za to, že jsem omylem odpálil bombu někde uprostřed města. Nemyslím ale jako terorista. Myslím to tak, že mám rád výbuchy,“ pronesl.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
