Kdybyste byli občany USA, kdo by měl váš hlas v prezidentských volbách?Anketa
ParlamentníListy.cz se českých politiků dotázaly, co soudí o údajném puči v Turecku, jaký bude mít podle nich dopad na Turecko a jeho vztahy s EU, NATO, Ruskem a jaké může mít dopady na migrační krizi.
Podle exministra zahraničí a čestného předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga Turecko nemůže být v EU, nelze pro něj zrušit víza a je třeba být k Turecku obezřetný – Erdogan se může prý stát spojencem Putina.
„Tyto události znamenají dvě věci: že Turecko nemůže být členem Evropské unie a nemůžeme připustit zrušení víz a že je to sice spojenec v NATO, ale je to partner, na kterého se musíme dívat s velikou obezřetností. Měli jsme už v minulosti v NATO několik diktátorů, svého času řecké, portugalské a podobně, není to úplně něco nového. Ale přesto si musíme dávat veliký pozor. Samozřejmě budou všichni opatrní, protože nikdo neví, jestli to není další krok k obrácenému spojenectví. Najednou se třeba Erdogan vyjeví jako spojenec Putina. To bych také nevyloučil. A to by byla opravdu sranda,“ řekl pro ParlamentníListy.cz Schwarzenberg.
Karel Schwarzenberg
Nelze měřit dvojím metrem jen proto, že Turecko je pro nás klíčovou zemí
Většina politiků má pochybnosti o tom, zda šlo o reálný puč a jestli nebyl zinscenován. Většina z nich míní, že Erdogan posiluje islamistickou autokratickou vládu, a proto by Turecko nemělo být členem EU, ani by neměla být zrušena víza.
„Začínám mít pochybnosti o tom, jak to bylo s celým neúspěšným pokusem o převrat. Jestli to celé náhodou nebylo zinscenované divadlo. Většina vojáků pravděpodobně ani netušila, že mají být součástí pokusu o převrat. Napovídá tomu i rozsáhlé odvolávání a zatýkání v justici. Doposud nikdo jasně neřekl, co konkrétně měli mít soudci s pučem společného. Turecko je příkladem rozpolcené země, která chtěla změnit svou civilizační příslušnost a přidat se k jiné. V případ Turecka k té západní. Po posledních událostech je zřejmé, že do západní civilizace už patřit nebude a nestojí o to pravděpodobně ani obyvatelé teto země. Po 16. červenci 2016 bude Turecko stále méně sekulární zemí a čím dal více se bude vzdalovat Evropě a demokracii. Formou režimu se přibližuje spíše jihoamerickým diktaturám. Rozhodně by se nemělo stát členem EU a vízová povinnost by neměla byt zrušena,“ řekl ParlamentnímListům.cz předseda hnutí ANO a vicepremiér Andrej Babiš.
„Samozřejmě nemám a ani nemohu mít detailní informace o situaci v Turecku a o tom, co je nejen vojákům a policistům, ale zejména guvernérům, soudcům a dalším zaměstnancům státní správy kladeno za vinu. Nicméně ze zpráv, které jsou k dispozici, musím říci, že děním v Turecku jsem silně znepokojen. Ať už jde o lynčování řadových vojáků, o zjevně již před pučem připravený seznam téměř tří tisíc soudců, jichž se Erdogan zbavil, o masové čistky či volání po znovuobnovení trestu smrti. Takto prostě právní stát nevypadá. Evropská unie má s Tureckem řadu dohod, nejen obchodních, ale z poslední doby i o zastavení migrace. Jedná se rovněž o vízové liberalizaci a byly také obnoveny přístupové rozhovory. Z toho plyne, že EU má nejen zájem, ale také odpovědnost zajímat se o situaci v Turecku. A především má páky k tomu, aby prezidenta Erdogana tlačila k zachování základních pravidel právního státu a respektu k lidským právům a svobodám,“ odpověděl ParlamentnímListům.cz vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
„Nelze měřit dvojím metrem jen proto, že Turecko je pro nás klíčovou zemí, zejména co se týká migrační krize. Masové zatýkání v armádě, dočasné zablokování spojeneckých letadel na základně Incirlik a vyjádření prezidenta Erdogana na adresu vojáků navíc vzbuzují obavy o osud druhého nejsilnějšího vojska NATO. Myslím, že toto nemůže Alianci nechat chladnou a že při veškerém respektu k suverenitě Turecka by měla žádat konzultace a ujištění, že turecká armáda zůstane platnou a efektivní spojeneckou silou. Mezinárodní společenství zkrátka nemůže strkat hlavu do písku. Zejména pokud jde o EU, jsem přesvědčen, že by se nám krutě vymstilo, kdybychom nečinně přihlíželi případnému budování autoritativního islámského režimu za našimi humny. Pořád ale doufám, že snaha uchovat ekonomické vztahy s EU, do níž směřuje přes 40 procent tureckého exportu a hrozba mezinárodní izolace, přivedou prezidenta Erdogana k rozumu,“ dodal Bělobrádek.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
Erdoganův režim využil neúspěšného puče k vyřízení si účtů s opozicí
„Stále více informací svědčí o tom, že pozadí vojenského převratu je nejasné a že prezident R. T. Erdogan si ho mohl objednat, viz neexistující rozkaz k sestřelení letadla, ve kterém se vracel z dovolené. Navíc situace využívá k tomu, aby dál omezil občanská práva, a likviduje na všech místech své odpůrce. Nejde o demokratizaci, ale jen o upevnění osobní moci. To nakonec ve svém vyjádření k situaci uvádí i Komunistická strana Turecka,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz předseda KSČM, místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip.
_profil_top.jpg)
JUDr. Vojtěch Filip
Nad pučem v Turecku se podle místopředsedy Poslanecké sněmovny a předsedy STAN Petr Gazdíka vznáší mnoho otazníků. „Každopádně pokud chce prezident Erdogan přitvrdit režim, byl puč pro něj skvělou příležitostí. Dohodu s EU nevidím jako moc efektivní – ale už předtím se přece objevovaly zprávy, že to příliš nefunguje, že například vzdělanější Syřany si Turecko nechává, dál pouští ostatní. V EU bych Turecko rozhodně také neviděl, nemohlo by splnit standardy běžně kladené na demokratické zřízení. I víza jsou pro mě problém. Ale nezapomínejme, že Turecko je v NATO. Dlouhodobé spojenectví s Ruskem, nemyslím, že nastane, je tam tradiční nepřátelství datující se staletí a ani poslední léta neukazují nikak vřelý vztah. Takže bych to viděl na spíše krátkodobé účelové zlepšení vztahů,“ vysvětlil Petr Gazík.
„Při hodnocení puče je nutné vzít v úvahu, že prezident Erdogan byl zvolen v demokratických volbách. Vojenské odstranění demokraticky zvolené vlády nelze schvalovat. Nelze však ani přistoupit na to, aby Erdoganův režim využil neúspěšného puče k vyřízení si účtů s opozicí. A i pučisté mají právo na spravedlivý soud a na slušné zacházení. Jsem dlouhodobě proti zrušení víza pro turecké občany, poslední události jen potvrzují správnost mého názoru. Turecko na cestě do EU je nebezpečný nápad a nemíním ho podporovat. Turecko je ale významným členem NATO, je nutné, aby byly vynaloženy veškeré síly na to, aby to tak zůstalo a Turecko se nevydalo cestou k Putinovu Rusku. Jako strategického spojence Turecko potřebujeme. NATO ani EU se však nesmějí Tureckem nechat vydírat. To je slepá ulička jak pro NATO, tak především pro EU,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz předseda ODS poslanec Petr Fiala.
Přijetí tohoto státu do EU může být pro Evropu poslední hřebík do rakve
„Naše strana upozorňovala od samého začátku na to, že Turecko není a nemůže být součástí Evropy! To my jsme říkali, že vítací politika vůči Turecku je pouze hazardem s bezpečností vlastních občanů! My totiž skutečně hájíme zájmy a bezpečnost vlastních občanů, proto nyní nemusíme strkat hlavu do písku! Snahy o zavedení bezvízového styku s Tureckem či hlasy podporující jeho vstup do Evropské unie jsou výrazem jasného šílenství. Turecko do Evropy prostě nepatří! Doufám, že události posledních dnů konečně otevřely panu Sobotkovi a evropským úředníkům oči, jinak nás čeká opravdový problém!“ myslí si předseda poslaneckého klubu Úsvitu Marek Černoch.
„Nyní musí dojít k okamžitému zastavení rozhovorů o vstupu této země do Evropské unie a zavedení bezvízového styku! Noc z pátku na sobotu opět ukázala, jak nevyzpytatelnou zemí Turecko je. Neúspěšný pokus o vojenský puč, který se v zemi odehrál, nám připomněl, jak daleko je tato muslimská země od hodnot západních demokracií. Není možné, aby byl součástí Evropy stát, který nemá pod kontrolou část své armády a který se pod vládou Erdogana obrací od pojetí sekulárního státu k islamizaci. Navíc se množí spekulace, že byl celý puč pouze zinscenovaný a sloužil k upevnění politického islámu v zemi. Přijetí tohoto státu do EU tak může být pro Evropu poslední hřebík do rakve. Z Evropanů by se mohla stát lovná zvěř!“ dodal Černoch.
„To jediné, co dnes můžeme říct, je, že amatérský pokus několik důstojníků a pár set vojáků zastihl Erdogana překvapivě připraveného, to znamená, že mě předem seznamy nepřátel z demokratické neislámské opozice, které začíná likvidovat. V Turecku už asi nikdo dnes na puč nevěří, protože kdyby ho dělala armáda, vypadal by jinak. Vojáci s tím mají zkušenosti. Začal by za svítání zatýkáním Erdogana a jeho stoupenců zemi by obsadila půlmilionová armáda a na ulici by nepobíhalo pár set vojínů, kteří mysleli, že se účastní cvičení. Pokud jde o víza, ta byla nesmysl od prvopočátku a pokud Kalouskova partaj najednou otáčí, tak zřejmě, že Erdogan skutečně přestřelil. Pokud by Erdogana uměl korigovat alespoň Putin, byla by to nejlepší zpráva. Pro nás byli Rusové odjakživa hráz proti Osmanské říši, kterou Erdogan hodlá obnovit,“ říká předseda SPD a poslanec Tomio Okamura.
Tomio Okamura
„V Turecku již několik let probíhá desekularizace a vývoj posledních dnů je dalším odklonem od demokratického vývoje. Dlouhodobě odmítám turecké členství v EU i uvolnění víz. Turecko však zůstává jak naším partnerem v NATO, tak strategickým partnerem při řešení migrace,“ říká místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová.
„Existují nejrůznější spekulace o politickém zákulisí armádního puče v Turecku. Velký otazník visí nad urychleným zatýkáním soudců, státních zástupců i oponentů prezidenta Erdogana. Ukazuje se, že Turecko není tak stabilní a že uvnitř turecké společnosti je napětí a tendence ke změnám doposud vládní sekulární politiky. Zároveň je nutné si připustit, že Turecko je silná země nejen vojensky, ale i ekonomicky a má velký vliv v daném regionu. Vztah Turecka jako členské země NATO je třeba brát z pohledu bezpečnostní stability na východním okraji Aliance, a to přes všechny problémy či národní zájmy Turků. Ale vnitřní nestabilita i posuny politiky v Turecku musejí být varováním pro Evropskou unii. A tady souhlasím s kolegou Schwarzenbergem, že Turecko nesplňuje řadu podmínek pro možný budoucí vstup do EU, a také nesouhlasím s bezvízovým stykem. Na stranu druhou je nutné bedlivě sledovat politický vývoj v této zemi a snažit se diplomatickou cestou neztratit spolupráci s Tureckem. Hlavně dát jasné stanovisko proti tendencím, které prezident Erdogan prosazuje se svými příznivci,“ uvedl místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.
Ing. Antonín Seďa
Vypadá to na akci tajných služeb s vědomím Erdogana
„Puč v Turecku budí mnoho otazníků a podle mého názoru je zde mnoho nestandardních záležitostí, které nasvědčují tomu, že prezident Erdogan je do něj nějakým způsobem zapleten, respektive že měl minimálně informace předem a nechal ho nastartovat. Tak předně, při jakémkoliv puči je jedním z hlavních úvodních kroků zatčení a izolace členů současné vlády. Dalším aspektem je téměř okamžité zatýkání tisíců osob včetně těch, kteří evidentně s pučem nemají nic společného, tedy soudců a prokurátorů. Vypadá to na akci tajných služeb s vědomím Erdogana, který teď zlikviduje veškeré nepohodlné osoby a přistoupí k dalšímu kroku na cestě k přechodu na prezidentský systém a k desekularizaci společnosti,“ myslí si předseda SPO a senátor Jan Veleba.
„Co se týká Schwarzenberga, nezbývá, než mu poblahopřát k jeho poznání, které přichází poněkud pozdě. To, že se Turecko nemůže stát členem EU, natož pak aby dostalo bezvízový styk, ví každý, kdo se alespoň průměrně zajímá o politické dění v EU a jejím okolí. No a že za vzniklého stavu je v zájmu Putina i Erdogana normalizovat svoje vztahy a obnovit hospodářskou a politickou spolupráci, je nabíledni. Protiruské sankce, stále nesmyslně prodlužované, Putina do nových geopolitických iniciativ přímo ženou,“ dodal Veleba.
„Pokus části turecké generality nebyl údajný, ale skutečný puč. Tanky v ulicích, střelba na parlament a 290 mrtvých rozhodně nebyla drobnost. Erdogan toho samozřejmě využije, stabilitě a důvěryhodnosti Turecka to nepomůže. Dohody s Istanbulem jsou nejisté s riziky pro zadržování migrantů i boj s ISIS. Je ale pravdou, že Erdogan zkorigoval poněkud svůj vztah k Rusku. Uvidí se – nelze dělat předčasné závěry,“ míní místopředseda KSČM a poslanec Jiří Dolejš.
„Dnes není podstatné, jestli vojenský pokus o puč byl inscenovanou provokací, nebo totálně pokaženým pokusem o neústavní změnu vlády. Dnes je zřejmé, že následkem jsou rozsáhlé represe, které zasahují všechny oblasti státní správy, soudního systému, armády, policie, a všechny ostatní zásadní složky státu. Jde o razantní přeměnu Turecka v totalitní islámský stát. V přímém přenosu vidíme, jak islámští politici ukončují předstírání demokracie a využívají příležitosti k pevnému uchopení moci. Turecko se samozřejmě stane hrozbou pro slabou Evropu. Islamizace Evropy získává silného patrona a pevné zázemí. Evropa je rozvrácena politikou elit EU včetně politických popletů jako je pan Karel Schwarzenberg. Erdoganovo Turecko se logicky obrátí na Evropu, která je slabá, a nikoliv na sílící Rusko,“ myslí si místopředseda SPD a poslanec Radim Fiala.
„Nerozumím tomu, není to můj obor. Jen mě to leká,“ reagoval místopředseda poslaneckého klubu ANO Bronislav Schwarz.
„Naprosto souhlasím s tím, že Turecko nemůže být v EU a nelze ho zbavit vízové povinnosti. Nesouhlas se zrušením vízové povinnosti odhlasovali poslanci. Premiér Sobotka by si měl uvědomit, že vláda se Poslanecké sněmovně ze své činnosti zodpovídá,“ připomněla místopředsedkyně TOP 09 a poslankyně Jitka Chalánková.
„Přiznám se, že mne vývoj posledních událostí v Turecku vlastně ani nepřekvapuje. Dlouhodobě totiž říkám, že Turecko je zemí, která snad i díky svým historickým kořenům nemůže být důvěryhodným partnerem zemí starého kontinentu. Nepovedený nebo možná jen uměle sehraný vojenský puč a především události, které nastaly po jeho potlačení, jsou podle mne toho jen dalším důkazem. V přímém přenosu tak sledujeme, jak je v Turecku nastolována nebezpečná islámská diktatura. Diktatura, která je však navíc podpořena davy Turků, kteří na ulicích a náměstích až fanatickým způsobem brání svého prezidenta. Je přitom velkým paradoxem, že se něco takového děje v zemi, která je členským státem NATO. Tedy obranné aliance, která se má podílet také na vojenské obraně České republiky. Nedokážu si představit, že by stát, kde bude vládnout islámská diktatura, měl být i do budoucna součástí naší mezinárodní vojenské obrany. Nemohu souhlasit s názory, které v posledních dnech slýchám, že je lepší mít Turecko na naší straně, než si jej postavit proti sobě,“ říká senátor Ivo Valenta.
Sekulární Turecko je minulostí a můžeme čekat něco na způsob diktatury na bázi politického islámu
„Bez ohledu na to, jaký byl účel puče a kdo ho inicioval, jedno je jasné – prezident Erdogan ho na maximum využije k obrovské čistce. Ta už ostatně začala – a je zajímavé, jak rychle. Pár hodin po potlačení puče začalo zatýkání a vyhazování tisíců lidí – a to nejen vojáků, ale i soudců, kteří se na pokusu o vojenský převrat podíleli asi těžko. Působí to, že Erdoganův režim měl předem připravený seznam nepohodlných lidí a čekal jen na záminku, aby ho vytáhl ze šuplíku. Navíc se mezi odpůrci puče objevily praktiky, které by se spíš hodily k bojovníkům Islámského státu. Obávám se, že sekulární Turecko je minulostí a můžeme čekat něco na způsob diktatury na bázi politického islámu. A taková země nejenže rozhodně nepatří do EU (což říkáme od začátku, už kvůli velice pravděpodobným obchodům s IS), ale je otázkou, jestli patří do NATO. Také je jasné, že nad dohodami ohledně migrace visí minimálně velký otazník. A co se Ruska týče – myslím, že je evidentní, že pokud se Erdogan skutečně bude chtít přiklonit k Putinovi, asi mu v tom jen těžko někdo zabrání,“ myslí si místopředseda Úsvitu a poslanec Martin Lank.
„Otazníků, do jaké míry šlo o puč či docela jiné aranžmá, visí ve vzduchu stále víc. Váže-li nás ‚spojenecká věrnost‘ i s podobným režimem, vznáší to tím větší další otazník nad naše členství v NATO. Tím spíš, že Erdogan hodlá ze situace profitovat, tak jako Jelcin ze vzdáleně analogického dění před čtvrtstoletím. V daném případě navíc coby muslimský bratr, posedlý mánií vládnout jako absolutní monarcha. Kdo na něj spoléhá jako na partnera, s nímž lze ‚řešit migrační krizi‘, buď si z nás dělá legraci – anebo přišel i o poslední zbytky zdravého rozumu. Námluvy na téma členství v EU byly na svěrací kazajku už před páteční nocí. K Rusku se zachoval nestoudně – a teď mu nezbývá, než hodit uctivou zpátečku. Což je parádní lekce všem týpkům, co by se rádi předvedli provokacemi, hrozícími vtáhnout do střetu s jadernou velmocí i nás,“ řekl místopředseda KSČM Josef Skála.
„Se vším, co zmiňuje pan Schwarzenberg, se dá více než souhlasit,“ reagoval poslanec ANO Pavel Šrámek.
„Po velice dlouhé době musím s Karlem Schwarzenbergem souhlasit. Politicky nestabilní Turecko dokonce ani do dnešní nestabilní EU nepatří. Vojenský puč byl podle mého názoru vyprovokovanou a řízenou akci, která měla Erdoganovi umožnit a následně zlegalizovat personální čistky v celém státním aparátu a nasměrovat zemi více k víře, tady zrealizovat jakýsi odklon ze sekulárního směru. Pro EU je Turecko nyní ještě mnohem více nedůvěryhodnější partner, víza musejí být nepochybně zachována a finanční tok do země určený k částečnému zadržení migračních vln minimálně přehodnocen, ne-li zastaven. O sílící vazbě Erdogana na prezidenta Putina bych nerad spekuloval, nevidím ji zatím v reálných konturách,“ podotkl poslanec KSČM Jiří Valenta.
Psali jsme:
Taková země není spolehlivým partnerem EU, a to ani v otázce migrace
„Svět se mění velmi rychle a napětí v Evropě a kolem ní stoupá. Rozhodně Turecko není připraveno na vstup do EU a události těsně po atentátu ukazují, jak demokraticky zvolený prezident začíná zemi řídit autokraticky. Taková země není spolehlivým partnerem EU, a to ani v otázce migrace. Přesto, čím déle bude dohoda ze strany Turecka plněna, tím pro EU lépe,“ míní poslankyně ANO Ivana Dobešová.
„Turecko se stává islámskou republikou. Odvolávat soudce a zavádět trest smrti nesvědčí o nástupu právního státu. Z prezidenta se stává diktátor. Karel Schwarzenberg vidí Putina za každým sloupem. Pustit je do EU nelze z jiných důvodů. Trest smrti a čistky v opozici, stíhání novinářů, podpora IS,“ říká poslanec ČSSD Stanislav Huml.
„Dnes je velmi těžké soudit, zda to byl opravdu puč, anebo jen zinscenované divadlo s cílem pozatýkat své odpůrce, na to máme málo informací. Každopádně je jasné, že seznam těch, kteří byli pozatýkáni, nemohl vzniknout za pár hodin po puči a Erdogan se chystal zamést se svými protivníky již delší dobu a teď využil situace. Mám obavu, že jde o konec sekulárního Turecka. Turecko nikdy nebylo evropské, ale bylo aspoň stabilní zemí, nyní se posouvá k autoritativním režimům Blízkého východu. Je otázkou, nakolik bude agresivní vůči svému okolí a nakonec nebezpečné i vůči Evropě. S ambicemi přiblížit Turecko EU bezvízovým stykem či dokonce mluvit o jeho vstupu do EU je konec a pokračovat v této politice by bylo bláznovství. Naopak musíme být velmi obezřetní, ať už jde o migraci či vztah Turecka k Islámskému státu. Karel Schwarzenberg podléhá své paranoie ohledně Ruska. Turecko a Rusko si budou nadále hrát mocenské hrátky. My v Evropě to musíme bedlivě sledovat bez emocí,“ varuje europoslankyně KSČM Kateřina Konečná.
_profil_top.jpg)
Ing. Kateřina Konečná
Požár v Reichstagu, nebo noc dlouhých nožů? Osmanská říše
„Je otázkou, jestli má tento milník v historii Turecka svou povahou blíže k požáru v Reichstagu, nebo k noci dlouhých nožů,“ reagoval poslanec ANO Matěj Fichtner.
Podle senátora ODS Jaroslava Zemana Turecko být v EU nemůže. „Myslím si, že i pro Turecko by to stejně nebyla žádná výhra. Vízová povinnost s EU by měla být zachována. Prezident Erdogan si bude nepochybně hledat spojence mimo NATO. Nakonec Turecko je svéprávná země a má na to právo,“ dodal Zeman.
„Svět v naší blízkosti se nepochybně stává méně bezpečným. Známky Erdoganovy nostalgie po někdejším postavení Osmanské říše jsou podobné Putinově smutku po Sovětském svazu, a pokud dojde k těsnějšímu spojenectví těchto dvou panovníků, vzejde z toho jen větší nestabilita v těsném sousedství EU. Na druhou stranu změny cestou vojenských převratů nemůže nikdo příčetný podporovat. S EU i NATO stojíme na rozcestí, kde žádná z cest nebude lehká – a nebude ani snadné se vyvarovat alespoň těch, které nevedou nikam (na nichž bychom bez EU a bez NATO končili vcelku jistě),“ uvedl poslanec ANO Jiří Zlatuška.
„Turecký puč je asi opravdu něco tureckého. Puč byl buď od samého počátku léčkou, v což bych věřil více než, že šlo o zpackaný puč. To čeho jsme svědky a co v Turecku probíhá, nelze nazvat jinak než sofistikovaný kontra-puč, kterým si pan prezident Erdogan upevňuje absolutní moc, což se mu politicky jen stěží dařilo. Vedle tisíců zatčených vojáků vidíme tisíce soudců, zaměstnanců ministerstva vnitra. Volání po obnovení trestu smrti, a to v kontextu s politickými událostmi, hovoří jasně. Sekulární Turecko se stává fata morganou. Neočekávám od Moskvy, že by některé hodnoty prodala za strategii. Jsem ve velkém očekáváni, nikoli co EU, od současné EU nic neočekávám. Ale co udělá aliance NATO,“ uvedl poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna.
„Prezident Erdogan opět opakovaně prokázal, že mistrně ovládá americkou hru vrtěti psem. Dopředu známá jména jeho opozice určená k zatčení jasně ukazují, která bije, a amatérský puč tomu dává za pravdu. Jsem zvědav, co bude dělat NATO vůči svému důležitému členu, který bude otevřeně nedemokratický. Nakonec se ukáže jako cár mediálního papíru Severoatlantická smlouva, NATO, když budeme říkat, že vlastně o nic v Turecku nejde a vlastně nejsme zavázáni k ničemu, a proto nic nebudeme řešit. Jasně se už dnes ukazuje pokrytectví tohoto reliktu studené války. Prezident Putin hraje mistrnou šachovou partii, ve které vidí o tři tahy dopředu dále než my v EU. Na prvopočátku tohoto průšvihu stál rozpad Jugoslávie a uznání Kosova, proto by měl pan Schwarzenberg zpytovat svědomí,“ upozorňuje poslanec KSČM Leo Luzar.
Amatérské provedení bývá spíše rukopisem CIA
„Po předchozích čistkách v armádě není možné, aby o přípravě puče Erdogan nevěděl. A ten se jej rozhodl využít k výraznému posílení vlastní moci. Cílem je model Asad. Jinak se podepisuji pod Schwarzenberga.,“ míní poslanec ANO Pavel Plzák.
„Zpackaný údajný puč komentovat nemohu, jelikož pravdu neznám. Možná je to dokonce jen další pouhé kruté Erdoganovo divadélko. To, že Turecko nepatří do EU a víza jsou potřebná, vím dávno. A nebyl jsem ministr zahraničí, Jeho jasnost mi promine. Já, ač socan, jsem ostatně podle toho ve vší skromnosti i hlasoval. Ale hledat za tím zase pana Putina, to snad už fakt ne! Což už v EU mnohým až tak přeskočilo v hlavě? To by ostatně puč nedopadl, jak dopadl. Amatérské provedení bývá spíše rukopisem CIA, nemyslíte? Máme těmto superagentům v poslední době vskutku za co děkovat! Jen mi připadá ‚cudné‘, že se za dané situace nebavíme i o tom, zda Turecko patří vůbec do NATO. Tak jako jiné ‚exotické‘ destinace. Zvláště když už dávno je paktem hlavně útočným,“ uvedl poslanec ČSSD Jiří Koskuba.
„V tuto chvíli je podle mě řada informací protichůdných. Souhlasím s panem Schwarzenbergem, že je nutná opatrnost podle se mě se možnost větší integrace do EU Turecku velmi vzdaluje,“ uvedl poslanec ANO Vlastimil Vozka.
„Vztahy mezi armádou a tureckou veřejností byly vždy napjaté. Dle informací se k pokusu o převrat připojila část armády. Potrestání viníků však nesmí být zneužito. Je potřeba pozorně sledovat a vyhodnocovat vývoj situace v Turecku. Obezřetnost je na místě,“ míní poslankyně ČSSD Dana Váhalová.
„Už ve vaší otázce je velká pochybnost. Spojení slov ‚údajný puč‘ podle mě vystihuje charakter dosud známých informací. Turecko vždycky bylo nebezpečím pro Evropu a rozhodně jeho aktivita neskončila porážkou na Kahlenbergu u Vídně 1683. Zrušení vízové povinnosti by byla sebevražda. Teprve další vývoj ukáže, o co vlastně šlo a kdo v tom má prsty,“ řekl poslanec KSČM Vojtěch Adam.
Psali jsme:
Státní převrat v Turecku
ČTK informovala, že po zmařeném pokusu o státní převrat pokračuje v Turecku zatýkání v řadách justice i armády. Ve vazbě skončilo dalších 52 armádních důstojníků a na 53 soudců a státních zástupců byl vydán zatykač, informovala dnes státní agentura Anadolu. Podle místních médií citovaných agenturou DPA úřady zatykačů na pracovníky justice vydaly dokonce 140. Zatčeni už byli dva soudci ústavního soudu. Úřady viní zadržené z účasti na pokusu o puč a ze členství v teroristické organizaci vedené duchovním Fethullahem Gülenem.
Policie po celé zemi provedla řadu domovních prohlídek. Podle místních médií, která citovala agentura DPA, pochází většina ze 140 soudců a prokurátorů, na něž úřady vydaly zatykače, z Istanbulu. Už v sobotu úřady po zmařeném pokusu o vojenský převrat odvolaly z funkce 2 745 soudců a státních zástupců. Podle agentury DPA má Turecko celkem asi 14 500 až 15 000 soudců.
Ve vazbě v Ankaře podle informací z vládních kruhů skončili také dva ústavní soudci, deset členů Státní rady, jednoho z nejvyšších soudů v zemi, a pět členů Vysoké rady soudců a státních zástupců, instituce, která dohlíží na činnost justice. Už v sobotu prezident Erdogan slíbil, že zničí „paralelní struktury“, které podle něj v řadách turecké justice, školství, médií a armády vybudoval duchovní Fethullah Gülen s cílem svrhnout vládu AKP.
Gülen, který pokus části armády o převrat odsoudil, žije dlouhodobě v exilu v USA. Pro Erdogana, jehož byl kdysi blízkým spolupracovníkem, je v současnosti nepřítelem státu číslo jedna. Jeho hnutí prezident označuje za teroristickou organizaci. Od roku 2013 Erdogan Gülena označil za strůjce velké části politických krizí v zemi. V sobotu vyzval prezident Američany, aby 75letého duchovního vydaly do Turecka.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
