„Moje máma byla aktivní disidentka, chartistka a pak i mluvčí Charty, takže jsem neměla úplně na výběr, co se týče střední školy,“ vypráví Ester, tehdy ještě Křížková, ve filmu Heleny Třeštíkové. Je rok 1989 a dokumentaristka právě natáčí o třídě budoucích sestřiček z pražské střední zdravotnické školy.
Je nemorální chodit na oběd či pivo do hospody, když je to teď zakázané?Anketa
Těmito slovy začíná film, který časosběrnou metodou shrnuje třicet let hrdinčina života. Během nich se sedmnáctiletá dívka stane hvězdou České televize a rovněž velmi činorodou občanskou aktivistkou. Natáčení končí v roce 2019, kdy Ester Janečková vystupuje na demonstraci Milionu chvilek na Václavském náměstí a vypráví o projektu S barvou ven.
Ester má geny významné pražské intelektuální rodiny. Byla nemanželským dítětem Oty Ornesta, v době jejího narození již šedesátiletého herce, režiséra a dlouholetého ředitele Městských divadel pražských (později odsouzeného s Václavem Havlem za pašování literárních textů českých disidentů do zahraničí). Jejím nevlastním bratrem byl herec Jiří Ornest, manžel známé herečky Daniely Kolářové.
Jiří Ornest vytvářel s Janem Krausem pro ČT pořad „Dvaadvacítka“:
Po maturitě na pražské zdrávce se i Ester vydává cestou umění – studuje na DAMU a působí v několika divadlech. Kromě toho působí v Českém rozhlase jako moderátorka různých pořadů.
V roce 2004 pak dostává nabídku z České televize na moderování pořadu Politikon. Diskusní pořad s názvem odvozeným od Aristotelova „zoon politikon“ – v překladu tvor společenský – byl sice zrušen po pouhých pěti dílech, ale moderátorka se díky němu uchytila na Kavčích horách, kde poté kromě tradiční polední talk show Sama doma dostala formát Pošta pro tebe, ve kterém působí dodnes.
Pořad Politikon představoval vždy různými novinářskými formami (diskuse, fejeton, komentář) jedno téma. V prvním díle to byla „parlamentní demokracie a občan“, v druhém „hrdinství a oběť“, další díl, natáčený v čase pražského mistrovství světa v hokeji, se věnoval sportu.
Pozoruhodný byl třetí díl, který měl téma „ženy“. V něm si o „něžném pohlaví“ s Ester Janečkovou povídal první český prezident Václav Havel. V archivu Knihovny Václava Havla, kde jsou jinak stovky textů, rozhovorů nebo jenom stručných zdravic, ovšem právě tento rozhovor chybí.
Zatímco většina dokumentu rozebírá spíše životní příběh moderátorky, v poslední části se vrátí k politice velmi intenzivně. Především od momentu, kdy spáchá sebevraždu její synovec, protože je gay a nechce žít ve společnosti, která je k sexuálním minoritám tak netolerantní.
To moderátorku aktivizuje, začíná se problému věnovat, a proto ji v dokumentu vidíme, jak s manželem a čtyřletou dcerou vyráží do průvodu Prague Pride.
Fotogalerie: - Prague Pride 2014
„Mě samotnou napadlo hned, že ta společnost není tak zlá, že už je to lepší. Ale tím, jak jsem se od té doby setkala i s negativními reakcemi a jak se o to víc zajímám a mluvím s těmi lesbami a gayi, tak vím, že ta společnost se vlastně jako tolerantní tváří, ale je to mnohem víc lhostejnost než tolerance. Je to takový to: Ať si ty lidi gayové jsou, ale ať se tak nechovají. Fuj, když vezme chlap chlapa za ruku,“ říká.
„Já jsem vždycky přemýšlela, že bych měla tu svou popularitu nějak využít pro dobrou věc,“ vykládala dále. Spolupracuje s pěstouny a dětskými domovy, ale najednou si ji za smutných okolností našlo toto téma.
Začala se proto angažovat v projektu, na který Prague Pride získal velký grant. Šlo o linky pomoci minoritám. Ester Janečková se stala tváří tohoto projektu. „Těším se, že konečně začnu něco dělat, aby ti kluci a holky věděli, kam se obrátit.“
Vznikla z toho poradna S barvou ven, kam se každý může obrátit kvůli coming outu, problémům doma, šikaně ve škole nebo čemukoliv jinému. „Je to něco, co tady chybělo, protože tady nebyla žádná speciální poradna pro gaye a lesby,“ zaznělo v dokumentu.
Ten však graduje v roce 2019, kdy si Ester doma pouští záběry z demonstrace Milionu chvilek a do toho vykládá, že „si myslela, že to tu bude lepší politicky“.
Je zklamaná, jak to tu vypadá a stýská se jí po pocitu, že jsme to dokázali a že to máme ve svých rukách a odpovědnost za budoucnost je na nás.
Na další demonstraci pak moderátorka České televize sama vystupuje. Vypráví, jak její matka podepsala Chartu 77, když Ester byly čtyři roky. „Já chci vzdát hold všem hrdinům té dávné doby,“ vysloužila si potlesk Václaváku. Nechce si stěžovat, ale nebylo úplně lehké být v rodině těch hrdinů. A je ráda, že dnes jako matka není postavena před volbu, zda být hrdinkou anebo mít klidný život.
„Když přišla revoluce, tak se mi splnil dětský sen. Bylo mi necelých sedmnáct. Ale v tom mém snu rozhodně nefigurovali estébáci a komunisti. Nenechme si namluvit, že je důležitější mít peníze než mít víru a ideály,“ zakončila své krátké vystoupení.
Po odvysílání dokumentu vzbudila Ester Janečková doslova bouřlivý zájem na sociálních sítích a celém internetu. Její jméno se stalo s přehledem nejvyhledávanějším, do vyhledávače si ji zadalo více než dvacet tisíc lidí.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
