Ministerstvo vnitra vydalo ve čtvrtek zprávu „Projevy extremismu a předsudečné nenávisti“ za první pololetí roku 2023. Za dominantní sílu ve sledované oblasti je označováno „antisystémové hnutí“, které prý vystřídalo tradiční extremisty. Definováno je podle ministerstva vnitra především věkově, má jít o „osoby starší čtyřiceti let“. Dokonce se píše o „revoltě osob středního či vyššího věku, které cítí existenční obavy a zažívají pocit odcizení“.

Zpráva ministerstva vnitra ale hovoří i o „symbióze s kvazi-mediální scénou“ a ovlivnění ruským hybridním působením. Této „kvazi-mediální scéně“ je věnována celá jedna kapitola zprávy. V ní je konstatováno, že tato scéna i v roce 2023 šířila „rozličné kremelské narativy“.

„Dlouholeté skryté podkopávání české demokracie hluboce ovlivnilo myšlení části společnosti,“ uzavírá zpráva Rakušanova ministerstva.

Teorii o „kremelských narativech“, podle které je každé sdělení posuzováno optikou jeho prospěšnosti pro Rusko, dlouhodobě propaguje například František Vrabel, vystupující jako „datový analytik“. Ten již v roce 2019 v médiích vykládal, že základem dezinformací jsou narativy, které jsou záměrně vytvářeny ruskou propagandou.

Když je tam „prestitutka“, tak je to z Ruska

„Dezinformace jsou nositeli tzv. narativů. A tím ústředním narativem ruské nepřátelské propagandy je relativizace pravdy, tedy že neexistuje nic jako pravda,“ uvedl tehdy v Interview ČT24, čeho se dezinformace nejvíce týkají. Za příklad dával tehdejší kauzu otravy Skripalových novičokem, kdy prý Rusové vyplodili více než sto nejrůznějších verzí toho, co se stalo.

„Nakonec to na člověka působilo tak, že nevěřil vůbec ničemu,“ uvedl Vrabel, podle kterého se tím cílí na to, abychom přestali v cokoli věřit, a to především v demokratické instituce. „Jakmile v ně přestaneme věřit, může se nám demokracie zbortit jako domeček z karet,“ varoval. Další doplňkové narativy se snaží přesvědčit, že liberalismus je něco zkaženého, demokracie je neschopný systém, EU je konstrukt fašistů a že Rusko nikdy nezačalo žádnou válku, ale naopak je obětí spiknutí, a podobně.

František Vrabel založil společnost Semantic Visions, prezentující se jako „česká společnost, od roku 2011 poskytující služby v oblasti detekce rizik“. Podle Vrabelových mediálních vystoupení má společnost unikátní systém, jak dezinformaci rozpoznat.

„Dá se to, my jsme jedni z mála, kteří jsou schopni to efektivně rozpoznat. Jsme schopni zmíněné narativy v článcích a zprávách odhalit,“ řekl s tím, že to vše dělají na základě sémantické analýzy, která pracuje s jazykem, s významem slov a s kontextem. Jako příklad analytické práce s jazykem tehdy uváděl třeba odhalení ruského původu textu na základě užití slova „prestitutka“, jež je typicky ruským obratem, který se ale v Česku skoro nepoužívá.

V témže roce o Vrabelovi a jeho firmě vyšel text v Respektu nazvaný „Čeští géniové čtou budoucnost“. „Štíhlý byznysmen a bývalý horolezec těží už roky z informační exploze a v nepřehledném terénu se pohybuje docela obratně. Umožňuje mu to speciální počítačový program, který vyvinul a postupně vypracoval k dokonalosti,“ psal redaktor Ondřej Kundra.

Také psal o „jisté tajemnosti“, která Vrabela a jeho firmu obklopuje. Byť Kundra touto tajemností myslel fascinující „svět budoucnosti“ ve Vrabelových analýzách, po několika letech ale ona „jistá tajemnost“ dostává poněkud ironické konotace.

Exekuce: Půjčoval jsem si od přítele, ale nepamatuji si, kdy to bylo

Sám o sobě pod anglickým jménem „Frank“ ve svém životopise na síti LinkedIN anglicky napsal: „Jsem technologický podnikatel se zkušenostmi ze Silicon Valley. Jsem také manažer s vysokou osobní integritou, široce založeným pozadím a vášní pro nové obzory.“

František Vrabel, představující se jako „datový analytik“, je absolventem pedagogické fakulty v letech 1978-1984. Už před rokem 1989 měl podle vlastních slov kontakty se zahraničím díky otci, který byl atletickým trenérem vrhačů a jeho svěřencem byl i olympijský vítěz Ludvík Daněk.

Kontaktů využil i po roce 1989, když nejprve vydělal několik desítek milionů na pozemcích u Brna. A pak začal podnikat s Tomášem Feglarem, někdejším špičkovým kryptografem StB, se kterým se prý dal dohromady „přes společné známé“. Podnikat začali v oblasti, kterou sám pojmenoval jako „elektronická ochrana“.

V roce 2011 ale Vrabelovo podnikání zkrachovalo, on tvrdí, že kvůli světové hospodářské krizi. Dluhy, které nadělal, následně koupil mladý podnikatel Jan Barta, který zbohatl na obchodech s internetovými doménami.

Vrabel se chlubí světovými klienty, kteří mu mají platit za jeho analýzy, a rovněž grantem na 250 tisíc dolarů, který měl získat od britské vlády v roce 2019 na systém odhalující dezinformace v reálném čase.

Poslední měsíce jsou ale pro všechny jeho aktivity spíše reputační pohromou. Nejprve se v médiích objevila informace, že Vrabel, prezentující se jako úspěšný podnikatel, čelí exekuci. A pod správou exekutora je i jeho podíl v Semantic Visions. Podle obchodního rejstříku se měl nejprve v srpnu 2022 vzdát funkce jednatele. V prosinci pak byl vydán exekuční příkaz na jeho dvacetiprocentní podíl ve společnosti.

Důvodem byla pohledávka ve výši 3,79 milionu, kterou na něm vymáhal podnikatel Fawad Nadri.

Vrabel na dotaz novinářů začal vykládat, že jde o jeho dobrého přítele z Afghánistánu, se kterým se seznámil v polovině nultých let, když oba chtěli této zemi pomáhat. Od přítele Nadriho si prý půjčoval nějaké peníze, ale nepamatuje si, kdy to bylo.

Podnikatel Nadri si to zjevně pamatoval velmi dobře, takže na pana Vrabela poslal exekutora. Nadri v roce 2005 zakládal Česko-afghánskou obchodní komoru, ve které působil i Vrabel. Kromě toho byl znám svými konexemi na Dagmar Havlovou, ale také na Daniela Landu.

Další společník Semantic Visions Petr Krajíček se vyjádřil, že o Vrabelově dluhu nevěděl, dokud nepříšla obsílka od exekutora.

Prodavač mlhy a mraků...

Po této aféře došlo v médiích k určitému přehodnocení pohledu na Františka Vrabela. I na webu Českého rozhlasu se objevila informace, že „datový analytik“ nemá jedinou akademickou práci na téma dezinformací. A rovněž, že tvrzení, která publikuje, nelze nezávislé ověřit.

Ve veřejnoprávních médiích přitom Vrabel začínal budovat svou image experta na dezinformace, například v pořadech Václava Moravce.