Vyplývá to z vyjádření zástupců organizací zaměstnavatelů a předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly. O zvýšení minimální mzdy rozhoduje vláda svým nařízením. Někdejší kabinety například v roce 1999 a 2000 zvedly nejnižší výdělek za rok hned dvakrát, mezi lety 1992 a 1996 či 2007 až 2013 naopak vůbec. O úpravě předem jedná tripartita. Zaměstnavatelé, odboráři a členové kabinetu se ale většinou na částce nedohodnou. Letos předáci požadovali růst o tisícikorunu, podnikatelé navrhovali 500 korun a vláda schválila 700 korun. Loni se sice odbory a zaměstnavatelé shodli na 500 korunách, kabinet rozhodl ale o 700 korunách.

S navázáním minimální mzdy na medián souhlasí i hospodářská komora

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů nesouhlasí s tím, aby se nejnižší výdělek zvyšoval skokově "politickým rozhodnutím". Růst minimální mzdy je podle ní nutné navázat na medián mzdy. Podle svazu průmyslu a dopravy bude pro další období nezbytné minimální mzdu "odpolitizovat" a její zvýšení navázat na nějaký index. Zabránilo by to "skokovým nepředvídatelným úpravám" a firmy by se mohly v předstihu na přidávání připravit.

"Aby byl nastaven koeficient, který jednou provždy vyloučí, že minimální mzda bude tématem na předvolebních billboardech. Požadujeme, aby zvyšování minimální mzdy bylo něco automatického v návaznosti na kondici průmyslu, aby bylo pro firmy předvídatelné, jednoznačné," uvedl viceprezident svazu Jan Rafaj.