Představitelky místních krajanů, jichž v Zakarpatsku žije asi osm stovek, se při schůzce s ministrem Zaorálkem, velvyslancem na Ukrajině Ivanem Počuchem a generálním konzulem ve Lvovu Miroslavem Klímou zajímaly hlavně o možnosti výuky češtiny a o podporu spolkových aktivit, například při pořízení českých krojů, nahrazování porouchaných počítačů či při řešení problémů s pronájmem spolkových kanceláří.
„My jako velvyslanectví často jen tlumočíme krajanům rozhodnutí jiných úřadů, například Ministerstva vnitra o zamítnutí trvalého pobytu," upozornil velvyslanec Počuch a apeloval na předsedkyně spolků a další aktivisty, aby krajanům vysvětlovali opatření, která mají usnadnit vydávání krátkodobých i dlouhodobých víz, jakož i trvalých pobytů v ČR.
Velvyslanec: Krajané mají dveře otevřené
„Jde o to, aby krajané věděli, jaké jsou možnosti. Kolikrát, když se jim řekne, co je zapotřebí, tak to pochopí, že se jim nevyhovělo. Z toho plynou nedorozumění. Krajané mají dveře otevřené," ujistil velvyslanec.
Počuch nedávno čelil důrazné kritice prezidenta Miloše Zemana ohledně údajného přehlížení požadavků krajanů.
Podle Počucha se však stává zejména v případě krajanů z malých vsí, že jsou s to ujet 600 kilometrů na zastupitelský úřad, tam ve frontě čekatelů cosi zaslechnou a - aniž si informaci ověří - otočí se a jedou zpět domů. Nevyužijí tak prý ani přednostního práva na vyřízení svých záležitostí, pokud se prokážou doklady o českém původu.
„Potom příběhy (o přehlížených krajanech) žijí svým životem," povzdychl si diplomat a ujistil, že pokud někdo z jeho podřízených krajanovi neoprávněně nevyhoví, vystaví se nebezpečí postihu osobně přímo od šéfa zastupitelského úřadu.
Ministr Zaorálek současně upozornil, že činnost zastupitelského úřadu je vymezena zákony, jež stanovují pravidla i pro podporu krajanů. Kupříkladu nelze investovat peníze českého státu do cizího vlastnictví.
„Odpověděl nám tak, jak mohl. Velvyslanec také," řekla ČTK Irina Gojdašová z užhorodského Klubu Tomáše G. Masaryka, který právě trápí problémy s pronájmem dvou místností pro činnost spolku. „Propagujeme českou kulturu. Přijíždí k nám i opravdu mnoho lidí z Čech. Ti, co poznali bývalou Podkarpatskou Rus, se zase vracejí," připomněla název regionu v meziválečném období, kdy býval součástí Československa.
Půlka Užhorodu byla postavena za Masaryka
V Užhorodu samém stojí socha prvého čs. prezidenta Tomáše Masaryka. A na námitky proti „cizímu státníkovi" krajané podle Gojdašové odpovídali argumentem, že právě za Masaryka byla postavena půlka Užhorodu.
„Jsem ráda, že jsem si mohla vyslechnout, že Češi jsou ochotni vyslechnout si problémy krajanů a pomoci," řekla Viktorie Vorobecová ze Zakarpatské společnosti české kultury. „Hlavní je, že máme svobodu volby, právo vybrat si, kde můžeme žít. Kdybych chtěla žít v Čechách, mohla bych. Pravda, že nikdo by mě v Čechách asi nepřijal do práce jako zástupkyni ředitele knihovny jako zde," poznamenala.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
