Muller přišel o rodiče v Osvětimi, nyní žádá odškodnění od Německých spolkových drah. Ty zajišťovaly dopravu Židů do nacistických koncentračních táborů, často na jejich vlastní náklady. Odškodnění již Muller vybojoval na nizozemské národní železniční společnosti. Ta zaplatila desítky milionů eur na odškodném Židům, které její vlaky převezly v druhé světové válce do koncentračního tábora Westerbork. Odškodnění získali také příbuzní zasažených rodin. Dráhy celou věc tehdy okomentovaly jako černou kapitolu v dějinách země a společnosti.