Navzdory tomu, že každá běžná firma by z problémů své konkurence měla upřímnou radost, tak problémy jaderných korporací Westinghouse, Areva a Kepco vzbudily v ruském jaderném kolosu Rosatom obavy. Podle Kirilla Komarova, prvního náměstka generálního ředitele společnosti, totiž svědčí o hrozbě širší konkurence, kterou pro jadernou energetiku představuje rozvoj obnovitelných a dalších nejaderných zdrojů elektrické energie. A to podle Komarova je špatné nejen pro tyto společnosti, ale pro byznys s jadernou energetikou jako celek, napsal list Financial Times. Skutečná konkurence na poli jaderné energetiky totiž podle něj aktuálně neprobíhá mezi jednotlivými jadernými společnostmi.
„Soupeříme s uhlím, s plynem, s obnovitelnými zdroji. Snažíme se nabídnout rozumné, ekonomické řešení,“ sdělil Komarov. Jádro ale čelí i dalšímu tlaku. Ten představují zvyšující se ceny jaderných technologií nové generace a zároveň i zpomalování příjmu nových objednávek, které lze samozřejmě zčásti vnímat jako důsledek narůstající konkurence ze strany obnovitelných energetických zdrojů. Ekonomické problémy zasáhly například japonskou Toshibu, která se stáhla z mezinárodních projektů poté, co odepsala aktivity ve své americké jaderní divizi Westinghouse v hodnotě 6,3 miliardy dolarů. Dluhy a probíhající restrukturalizace tíží francouzskou jadernou skupinu Area. Problémy má i jihokorejský státní jaderný koncern Kepco. „Hlavním problémem pro celý jaderný průmysl je nedostatek důvěry,“ sdělil listu FT Komarov. „Když vidíme příklady toho, jak se někomu nezdařilo realizovat nějaký projekt, tak to není dobré pro nikoho. A to je důvod, proč se nemůžeme radovat z problémů našich konkurentů Arevy a Westinghouse,“ dodal.
Rusové plánují expanzi
Podle mnoha analytiků ale Rosatom na problémech svých konkurentů vzhledem ke svým obchodním ambicím vydělá. Státem vlastněná ruská společnost má ve svém portfoliu 42 elektráren v celkem dvanácti zemích včetně dvou států Evropské unie – Finska a Maďarska. Během poslední dekády Rosatom zprovoznil deset jaderných jednotek a jeho objednávky na deset let dopředu ve své hodnotě dosahují 133 miliard dolarů, a to bez připočtení aktivit v Rusku. Rosatom zároveň hraje i významnou úlohu v plánu mezinárodní energetické agentury IEA, který počítá s tím, že by se globální jaderné kapacity měly do roku 2060 ztrojnásobit. Aktuálně Rosatom buduje elektrárny v Bělorusku, Indii, Íránu, Číně a Bangladéši a dalších zemích. Doma v Rusku jich má pak rozestavěných sedm. Společnost zároveň podepsala kontrakty na stavbu dalších jaderných objektů v Egyptě, Nigérii, Jordánsku a v dalších zemích.
Rostoucí vliv ruské společnosti rezonuje i v politice. V kontextu protiruských sankcí pak mnohé znervózňuje. Schválit projekt jaderné elektrárny Pak II, na které Rosatom bude pracovat v Maďarsku, trvalo Evropské unii tři roky. Důvodem podle Financial Times mohly být i obavy ze zvyšujícího se vlivu Ruska na východní „křídlo“ Evropské unie. „Rosatom jednoznačně sleduje politiku rozšiřování vlastního vlivu. Napříč některými státy Evropské unie však panují určité obavy týkající se provázanosti společnosti s ruským politickým vedením v Kremlu,“ sdělil listu Dr. Paul Dorfman z energetického institutu na University College v Londýně.
Podle některých analytiků pak s přihlédnutím k problémům, se kterými se aktuálně potýkají konkurenti Rosatomu, jedinými, kteří by mohli globálně v jaderné energetice ruské společnosti konkurovat, jsou Číňané. Podle Tima Yeoa, předsedy lobbistické skupiny New Nuclear Watch Europe, by takovému scénáři mohlo nahrát zejména případné rozhodnutí jihokorejské vlády ořezat mezinárodní ambice státního jaderného podniku Kepco. „Pokud se tak stane, prostor pro Rosatom a Číňany dominovat v jaderném byznysu globálně se doširoka otevře,“ uvedl Yeo pro FT.
A Rosatom na problémech svých konkurentů vydělává již nyní. Loni například podepsal první kontrakt na dodání paliva pro elektrárnu postavenou jedním z jeho západních rivalů ve Švédsku. Jak naznačuje Komarov, podobná možnost se nyní pro společnost rýsuje ve Spojených státech. Rosatom se ale v hledání možných budoucích projektů zaměřuje i na jihoamerické a africké země. Aktuálně pak firma podle Komarova podepsala dohodu o zahájení jednání se Saúdskou Arábií.
Nový směr, nový vítr...
Největším obratem v současné strategii Rosatomu je ale rozhodnutí investovat do větrné energetiky. Společnost přeorientovala některé ze svých výrobních kapacit na stavbu větrných turbín. Zároveň pracuje na projektu větrné farmy s kapacitou 1GW. Při vstupu do nového energetického odvětví prý společnosti mohou pomoci zkušenosti nasbírané během stavby reaktorů. „Neinvestujeme do řetězce McDonald's, protože o burgerech nevíme vůbec nic,“ sdělil listu FT Komarov. „Můžeme ale využít své schopnosti z energetického průmyslu a znalost trhu, abychom vstoupili do nového segmentu energetiky,“ doplnil.
Rusko navíc nedávno zavedlo ekonomické pobídky pro doma vyrobenou technologii pro obnovitelné zdroje. „Význam narůstající hrozby v podobě obnovitelných zdrojů si nyní začínají uvědomovat všechny jaderné společnosti,“ sdělil Financial Times pan Yeo.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jok
