Jste rádi, že je Babiš premiérem?Anketa
„Snažíme se to dotáhnout do konce,“ řekl Trump k dohodě o ukončení války v Bílém domě poté, co zavolal na večeři, které se v Berlíně zúčastnili evropští představitelé. Prezidenta USA citovala agentura Reuters. „Měli jsme řadu rozhovorů s ruským prezidentem (Vladimirem) Putinem a myslím, že jsme si teď blíž, než kdykoli předtím a uvidíme, co můžeme udělat,“ dodal Trump.
Otázkou také je, jak se k nabídce postaví Rusko.
Rozhovory v německém hlavním městě vyvolaly u evropských lídrů určitý optimismus. „Poprvé od začátku války je možnost příměří představitelná,“ uvedl v příspěvku na X německý kancléř Friedrich Merz.
„Dnes jsem poprvé měl pocit... že se všichni chovají jako spojenci z jednoho tábora,“ řekl polský premiér Donald Tusk novinářům v letadle po odletu z Berlína. „Poprvé jsem slyšel z úst amerických vyjednavačů, že se Amerika zapojí do bezpečnostních záruk pro Ukrajinu takovým způsobem, že Rusové nebudou pochybovat o tom, že americká reakce bude vojenská, pokud Rusové znovu zaútočí na Ukrajinu.“
Švédský premiér Ulf Kristersson se nechal slyšet, že debata o bezpečnostních zárukách má jasnější obrysy.
Zelenskyj po jednáních prohlásil, že pokud Moskva odmítne návrhy projednávané mezi Kyjevem, Washingtonem a evropskými lídry, požádá USA, aby na Rusko uvalily sankce a poskytly Ukrajině více zbraní včetně zbraní dlouhého doletu. „Myslím, že Amerika vyvine sankční tlak a dá nám více zbraní, pokud (Putin) všechno odmítne,“ řekl Zelenskyj novinářům v chatu na WhatsAppu.
V jednáních zůstává vězet jeden velký háček.
Američané se totiž nezdráhají kývnout na to, aby Ukrajinci odevzdali Rusům zbývající část Donbasu, kde však mají Ukrajinci vybudovanou pevnou obranu a bez boje odmítají agresorovi odevzdat byť jen jeden jediný metr svého území.
Takzvaný pás pevností – úsek silně opevněných měst od Slovjanska a Kramatorska po Družkivku a Kostjantinivku, jejichž dobytí by mohlo trvat roky – zůstává pod kontrolou Ukrajiny. Nedávný průzkum Kyjevského mezinárodního sociologického institutu ukázal, že přibližně 75 % Ukrajinců se staví proti jakémukoli plánu, který by zahrnoval stažení vojsk z Doněcké oblasti.
Ukrajinský analytik, který na sociálních sítích vystupuje pod jménem Tatarigami a představuje se jako bývalý ukrajinský důstojník, upozornil, že Američané v této věci nepochopili ukrajinskou náturu.
„Když čtu nebo slyším o tom, jak USA tlačí na Ukrajinu, aby se jednoduše vzdala opevněných území, stále vidím stejné chyby, kterých se dopustili Rusové. Nechápou horizontální povahu ukrajinské společnosti, kde prezident nemůže jednat proti veřejnému konsenzu. Největší chybou, kterou vidím u asi 90 % analytiků z Washingtonu D. C., je, že strávili roky studiem SSSR a Ruska a pak sáhli k myšlence, že ‚Ukrajina je jen menší Rusko‘. A pak se tváří překvapeně, když vidí, že se neustále mýlí,“ napsal Tatarigami.
The biggest mistake I keep seeing among about 90% of DC analysts is that they spent years studying the USSR and Russia, then project the idea that “Ukraine is just a smaller Russia” and apply the same approach. They then act surprised when they are persistently wrong
— Tatarigami_UA (@Tatarigami_UA) December 15, 2025
A ukrajinští obránci na frontě mu dávají za pravdu.
Vykonává Okamura funkci předsedy sněmovny lépe než Pekarová?Anketa
Ukrajinci napříč celou společností se navíc shodují, že referendum o územních ústupcích nebo volby jako takové nejsou během války technicky vůbec proveditelné.
„Jak je možné oslovovat lidi, kteří sedí ve sklepech, a ptát se na jejich názor? Nebo se ptát na názor vojáků? Přinesou jim na pozice volební urnu? Nevidím, jak by to bylo technicky možné,“ řekla Olena Kulikovová, která pracuje jako pokladní v bance. „Jsem pro (referendum),“ pokračovala. „Ale jen pokud mi někdo vysvětlí, jak je to technicky možné, jak uzavřít oblohu, jak bránit místa jako Charkov nebo Záporoží.“
Pětadvacetiletá Kateryna Hrebeniuková, majitelka knihkupectví, zašla ještě dál.
„Toto není otázka, o které by se mělo rozhodovat pod tlakem. Jsou to výhradně ruské podmínky. Skutečnost, že Američané přijali ruské podmínky a stojí jednotně proti nám, Evropanům, není něco, v čem bychom měli dělat ústupky,“ řekla.
Jednoznačně odmítla možnost, že by Ukrajina měla Rusům dobrovolně odevzdat území, kde nestojí ruská armáda.
Podnikatel Oleh Morochovec tvrdí, že Ukrajinci by měli stát po boku vojáků a nevzdávat se území, která brání již více než 11 let. „Žádná referenda ani volby bez armády, která nebude moci plně vyjádřit své názory. Ti, kteří bojovali, mají větší právo rozhodovat, než ti, kteří nebojovali,“ řekl.
„Je nemožné s Ruskem vyjednávat, protože porušují dohody. A to všichni dobře vědí, jak v Evropě, tak v Americe,“ řekla Olha Larina, herečka v kyjevském divadle.
Z americké strany již také zaznělo, že řeší i tuto otázku. „Máme několik různých řešení, jak překlenout propast, která jim nevyhovuje.“
Jeden z amerických úředníků řekl, že Rusko je otevřené vstupu Ukrajiny do Evropské unie a že Trump chce zabránit Rusku v dalším pronikání na západ do Evropy.
Pracovní skupiny by se měly sejít v USA během nadcházejícího víkendu, pravděpodobně v Miami, uvedl jeden z amerických představitelů. „Jsme připraveni v případě potřeby jít na Rusko? Rozhodně,“ konstatoval.
Společné prohlášení vedoucích představitelů několika evropských zemí, včetně Německa, Francie a Velké Británie, uvádí, že existuje „silná shoda“ s USA a stanoví seznam cílů, na kterých by obě strany měly pracovat. Mezi ně patřily závazky k podpoře ukrajinských ozbrojených sil, mírových sil pod vedením Evropy a záruky použití síly, pokud by Ukrajina byla znovu napadena, a také podpora vstupu Ukrajiny do EU.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.








