Miloš Zeman v projevu uvedl, že je mu ctí, že může zahájit konferenci k 15. výročí vstupu do NATO. „Pamatuji se na rok 1999, kdy jsme spolu s Maďarskem a Polskem vstoupili v Bruselu do budovy NATO, abychom se stali členy společenství, které si vzájemně garantuje bezpečnost,“ řekl Zeman v úvodu své řeči.
Ze vzájemně garantované bezpečnosti vyplývá pro každý stát aliance podle Zemana dvojí úkol. Jednak přispívat na společnou obranu finančními prostředky a tam, kde je to potřeba nasadit i vojenské síly. Podle prezidenta není problém pouze ve zvyšování finančních prostředků na vojenské účely, ale zejména zajištění jejich efektivního využívání.
„Pokud jde o vynaložení lidské síly, nemáme se zač stydět,“ řekl Zeman a jako příklady uvedl účast v jednotkách KFOR v bývalé Jugoslávii nebo nasazení českých jednotek v Afghánistanu i jinde.
Prezident tak vyzdvihl roli českých vojáků v zahraničních misích. „Mohl bych mluvit o naší účasti v Mali, o účasti na Sinaji, ale také o plánované akci na Golanských výšinách, kde v roce 2015 předpokládáme nasazení zhruba 150 vojáků," řekl Zeman.
Budování druhého pilíře NATO by se mělo urychlit
O perspektivách NATO promluvil Miloš Zeman na pozadí posledních událostí na Ukrajině, která podle něj nepochybně představuje další bezpečnostní hrozbu. V této souvislosti prezident mluvil o nutnosti dobudovat třetí pilíř NATO, a to v rámci integrace Evropské unie. Připomněl svou řeč ve Štrasburku o společné evropské armádě. Tam prý nejoptimističtější hlasy mluvily o tom, že jednotná evropská armáda je možná nejdříve za deset až patnáct let. Zeman se přimlouvá o urychlení debaty i celého procesu. Podle Miloše Zemana by se po událostech na Ukrajině a na Krymu mělo o společné evropské armádě skutečně dále diskutovat a její vznik tak urychlit.
Největší riziko ukrajinské situace je podle Zemana vznik tamní občanské války. Ta by se prý mohla stát záminkou pro rozsáhlou vnější intervenci, která by tak zničila naděje spolupráce zemí v této oblasti.
Řešením nelehké situace na Ukrajině je podle Zemana uspořádání v co nejkratším termínu nejen prezidentských, ale i svobodných parlamentních voleb.
„Podle mého názoru by měla být Ukrajina více decentralizována, chcete-li federalizována,“ řekl Zeman. Podle něj by neměla být přijímána opatření, která narušují soužití v zemi. Jako příklad uvedl jazykový zákon.
Podle Zemana bychom také neměli pouze pasivně přihlížet tomu, jak se blízko našich společných hranic rozhořívá konflikt. „Chci na nás všechny apelovat, že bezpečnost je nedělitelná. Že ohrožení jakéhokoliv státu je ohrožením bezpečnosti nás všech, protože v globalizované společnosti se může konflikt lehce přelít na uzemí naše vlastní nebo sousedící,“ uvedl Zeman s tím, že může jít o uprchlíky, nebo v krajním případě i o ozbrojený konflikt.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: dkr
