Zeman v projevu připomněl vstup Česka, Polska a Maďarska do Severoatlantické aliance v roce 1999, kdy byl českým premiérem. „Vzájemně garantovaná bezpečnost znamená, že pomyslný obranný deštník drží za jeho rukojeť všichni členové, a nikoli pouze jeden nebo několik málo z nich," zdůraznil výhody členství ve vojenském paktu.
Pokles výdajů na obranu je varující
Cíl vynakládat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu podle prezidenta Česko plnilo jen do roku 2003. „Poté dochází k pozvolnému poklesu a dnes musím konstatovat, že bohužel tyto výdaje se pohybují těsně nad jedním procentem," konstatoval Zeman. Tuto skutečnost označil za varovnou zejména v situaci, kdy Spojené státy přesouvají centrum svých zájmů do tichomořské oblasti.
Bitevníky L-159 hnijí v hangárech
„I tyto výdaje ale byly často vynakládány naprosto neefektivně," prohlásil k hospodaření armády prezident. Jako příklad uvedl pořízení „více než 60 bitevníků L-159, které nám hnijí v hangárech a pro něž nemáme použití, naprosto neúspěšné repase tanků T-72 a další akvizice". Výdaje na tyto projekty prezident označil za vyložené plýtvání penězi.
„To si myslím, že je věc, na které se shodneme," uvedl dnes k úvahám prezidenta o snižování rozpočtu a plýtvání ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Připomněl, že rozpočet jeho resortu klesl za posledních sedm nebo osm let nejvíce ze všech ministerstev. Podle odborníků by prý potřeboval kolem 50 miliard ročně.
Psali jsme:
„Já dost dobře nemůžu, i vzhledem k tomu, co jsme říkali v kampani a co říkáme i dál a vzhledem k tomu, především, co si myslím, teď chodit s nataženou rukou," uvedl ale Stropnický. Prý se snaží šetřit a hledat rezervy, aby si v budoucnu mohl říct o více peněz.
Prezident je pro federalizaci Ukrajiny
Zeman dnes v projevu zmínil i aktuální dění na Ukrajině, které podle něj představuje další bezpečnostní hrozbu. Vyslovil se přitom pro federalizaci země a co nejrychlejší uspořádání svobodných voleb, zejména parlamentních. Zeman přitom doufá, že nynější konflikt v postsovětské republice urychlí vznik společné evropské armády, který podporuje. „Bylo by zapotřebí dobudovat druhý pilíř NATO vedle pilíře severoamerického, a to v podobě evropské armády v souladu s pokračujícími tendencemi integrace v rámci Evropské unie," řekl Zeman.
O společném unijním vojsku hovořil při své nedávné návštěvě Štrasburku. „Tam ty nejoptimističtější odezvy zněly, že jednotná evropská armáda je možná za deset až patnáct let," dodal Zeman. Unie podle něj potřebuje kromě diplomatického úsilí občas i „hrubou sílu", kterou by své snahy podpořila.
Se Zemanem souhlasí také ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Za zásadní považuji posilování evropského obranného pilíře transatlantické bezpečnosti, abychom byli v Evropě schopni nést větší odpovědnost za bezpečnost ve svém sousedství," uvedl v tiskovém prohlášení k 15. výročí českého vstupu do NATO.
Psali jsme:
„Bezpečnost je nedělitelná. Ohrožení bezpečnosti jakéhokoli státu je ohrožením bezpečnosti nás všech," varoval Zeman před možností rychlého přenosu konfliktu v zahraničí i na vlastní území nebo do bezprostředního sousedství.
Prezident v projevu sice hovořil o situaci na Ukrajině, Rusko, které vojensky intervenuje na ukrajinském Krymu, však přímo nezmínil.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: vam, čtk
