Lubomír Štrougal byl předsedou československé federální vlády od ledna 1970 do října 1988, suverénně nejdéle ze všech českých a československých premiérů. Bývalý ministr zemědělství, vnitra a místopředseda vlády se stal druhou nejvlivnější personou režimu „normalizace“. Nakonec byl předsedou celkem šesti vlád po sobě. Měl pověst technokrata a politika zaměřeného na praktické řešení problémů.

V listopadu 1989 se o něm uvažovalo jako o nástupci Miloše Jakeše v čele KSČ, nabídku na funkci generálního tajemníka ale odmítl.

Po listopadu 1989 byl několikrát trestně stíhán, především kvůli usmrcení osob při pokusu o překročení západní hranice. Odsouzen ale nebyl nikdy. Poslední stíhání bylo přerušeno kvůli jeho zdravotnímu stavu, který už neumožňoval vnímání procesu.

Lubomír Štrougal se narodil v říjnu 1924 v rodině dělníka v cementárně, který ve Veselí nad Lužnicí zakládal KSČ. Jeho otec pak zahynul během druhé světové války při bombardování berlínské věznice Plötzensee, kde byl vězněn.

Jeho syn po válce vystudoval práva a následovala rychlá kariéra v jihočeském krajském výboru KSČ. V březnu 1959 se ve věku 34 let stal ministrem zemědělství, o dva roky později ministrem vnitra. Jeho nástup byl velmi dramatický, předchůdce Rudolf Barák byl totiž zatčen.