Moderátor Daniel Takáč začal diskusi otázkou, zda je namístě odveta za použití chemických zbraní v Sýrii. „Situace je opravdu vážná. Na syrském obyvatelstvu byly s nejvyšší pravděpodobností použity chemické zbraně a není možné mlčet. Protože ty záběry, když vidíte lidi, kteří se ukryli do podzemí, do sklepů, a ty zbraně, které, pravděpodobně chlor, tam dusily děti, ženy. Je to poněkolikáté, kdy prokazatelně, dokonce usnesením OSN, bylo prokázáno, že útok v dubnu 2017 provedla vládní vojska, přestože to Asad popíral,“ řekla Langšádlová (TOP 09). „Takže je velmi pravděpodobné, že opět provedli útok na své civilní obyvatelstvo,“ doplnila Langšádlová. V reakci na to moderátor Takáč uvedl námitku, že je to pořád pouze pravděpodobné, nikoli jisté. „Ne, v případě dubna 2017 je to jisté. I z toho lze dovozovat, že je velmi pravděpodobné, že to i tentokrát byla vládní vojska, je to na reakci,“ odpověděla Langšádlová. Na doplňující Takáčovu otázku, zda si tento čin zaslouží takovou odvetu, o jaké se mluví, odpověděla Langšádlová: „Nechci to zlehčovat, situace je tragická, nevím, zda brát vážně tweety Donalda Trumpa. Syřané jsou vystavováni nebezpečí ze strany svého vůdce a donedávna i ze strany ISIS. Je to na reakci, která má jasně říci, že je nepřijatelné porušovat mezinárodní právo.“
„Jak víte, že bylo porušeno mezinárodní právo? Žádné důkazy nejsou. Nebo jsou?“ zeptal se následně Takáč. „Předpokládám, podle zpráv, které zaznívají, že důkazy jsou,“ reagovala Langšádlová. „V téhle fázi nemáme takové důkazy, abychom mohli bezpečně ukázat prstem na Asada, i když to zní pravděpodobně. V první řadě bychom měli mít důkazy a pak se můžeme dohadovat, jestli to je, nebo není na reakci,“ vstoupil do diskuse poslanec Peksa (Piráti). Připomněl také postoj Ruska, které vzkázalo, že na napadení Asada budou reagovat protiútokem. „Nemyslím si, že bychom chtěli třetí světovou válku,“ doplnil Peksa.
„Odvetu by bezesporu zasluhovaly výroky Donalda Trumpa,“ reagoval poslanec Černý (KSČM). „Vy už víte, že to byl chemický útok? Já jsem dnes pročítal servery, nikde jsem nenašel tvrzení, že jde opravdu o chemický útok. Všichni se pohybují v duchu hesla ‚My to nevíme, ale my si to myslíme‘, Donald Trump to věděl hned,“ pokračoval Černý. „Zažil jsem ve Sněmovně vyhrožování ohledně Iráku, rozpoutali jsme kvůli tomu tehdy válku a pak jsme nic nenašli. Většinová pravda na mě už moc nepůsobí, já bych počkal,“ dodal Černý.
Další problém vidí Alexander Černý v rozcházejících se svědectvích z místa činu. „Už jsem zaregistroval, že se mění počty obětí. Napřed jich uváděli více, poté méně. Rusové údajně nic nenašli. Proto, abychom rozpoutali třetí světovou válku, mi to nestačí,“ řekl Černý. „Určitě je naprosto namístě požadovat, aby se prokázalo, zda k tomu došlo a jaké látky se použily, jaký je počet obětí,“ souhlasila Langšádlová. Na dotaz moderátora, zda poslankyni nestačí ruské informace z místa, odpověděla Langšádlová, že Rusko pro ni není nestranný a věrohodný mluvčí. Opět ale zdůraznila, že je potřeba věc vyšetřit. K tomu ale podle ní mělo přispět navržené usnesení OSN, požadující nezávislé vyšetření, které bylo Ruskem vetováno. „Tak, jako tomu bylo u chemického útoku z dubna 2017,“ dodala Langšádlová.
Následovala otázka Daniela Takáče směrem k Alexanderovi Černému, jak si vysvětluje ruské veto. „Pokud vím, tak Rusko mělo zájem na tom, aby tu událost vyšetřovala instituce podle mě k tomu nejpovolanější, odpověděl Černý s odkazem na Organizaci pro zákaz chemických zbraní. „A pokud se nepletu, těch vet padlo několik,“ dodal Černý vzápětí k situaci, kdy si jednotlivé strany navzájem vetovaly své návrhy na půdě OSN. „12 z 15 členských států Rady bezpečnosti OSN bylo pro onu mezinárodní komisi, Rusko to vetovalo, Bolívie byla proti, Čína se zdržela,“ doplnil poslance moderátor Takáč. Následně se poslance Černého zeptal, jak si vysvětluje ruské veto v otázce ustanovení mezinárodního orgánu, který by věc vyšetřil. „Nehodlám Rusy obhajovat, nevidím jim do hlavy. Jestli se v tomto případě použily chemické zbraně, je to odsouzeníhodné a je třeba se tím velmi vážně zabývat. V tuto chvíli ale nevidím sebemenší důkaz. Rusové přišli jako první s tím, že chtějí, aby se ten incident prošetřil mezinárodní organizací. Oni pouze prohlásili, že měli na místě své lidi a ti nic nenašli,“ odpověděl Černý. Na stejný dotaz poté reagoval i poslanec za Piráty „Ruské veto jsem pochopil tak, že podle nich by ten orgán nebyl nestranný. Preventivně jej označit ze zaujatosti mi přijde nevhodné,“ podotkl Peksa. „Působí to způsobem, že mají máslo na hlavě, ale nemohu ze své pozice rozporovat jejich verzi,“ doplnil Peksa.
Dále se diskuse stočila ke druhému návrhu usnesení, který nebyl schválen. Rusko v něm požadovalo ustanovení expertního výboru a navrhovalo vyšetření skrze již fungující Organizaci pro zákaz chemických zbraní. USA, Velká Británie a Francie však byly proti. „To je velmi těžké intepretovat, když neznáme detailně pozice jednotlivých aktérů diskusí,“ řekla Langšádlová. „Sýrie je unikátní z hlediska chemických zbraní. Jsou historicky známí velkou produkcí chemických zbraní. Sýrie donedávna byla jedním ze sedmi států na světě, který vlastnil a používal chemické zbraně.“ dodala Langšádlová. Sýrie ke zničení chemických zbraní, jako je sarin, přistoupila v roce 2014 pod dozorem mezinárodní komunity v čele s USA.
„Víme, jakou roli v boji proti ISIS sehrálo Rusko. V tuto chvíli se zdá, že Asad kontroluje většinu Sýrie. Povstaleckých enkláv už je velmi málo, Islámský stát je takřka zničen. Uniká mi logika, proč by Asad, který má naprostou vojenskou převahu a dostatečné množství konvenčních prostředků na likvidaci jakéhokoliv odporu, udělal takovou hloupost. Nepřipadá mi to ani v nejmenším normální a logické,“ reagoval Černý. „Asad není blázen, který by si neuměl spočítat, co se stane. Nota bene je to rok a dva dny, kdy se na vlastní kůži přesvědčil, co Američané dokážou. Američané tehdy ještě nemohli vědět, co se za půl roku vyšetří,“ pokračoval Černý.
Proč by tedy Bašár Asad útočil chemickými zbraněmi ve chvíli, kdy kontroluje většinu syrského území? „Zhruba z podobných důvodů, z jakých středověcí králové napichovali hlavy poražených nepřátel a vyvěšovali je před hradby. On chce brutálně zlikvidovat opozici a ukázat, že je v Sýrii pánem, aby si to lidé pamatovali a nepovstali proti němu příště. Chce ukázat, že je beztrestný a že ho Rusové podrží,“ odpověděl Peksa. „Všichni víme, že je Asad vzdělaný člověk, lékař. Přesto i v loňské roce prokazatelně použil chemické zbraně proti vlastnímu obyvatelstvu. Nehledala bych tolik logiky v myšlení člověka, který už se několikrát zachoval jinak, než by se měl zachovat představitel státu, kterému záleží na budoucnosti,“ zakončila debatu Langšádlová.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
