Média i historici v poslední době nastolují analogie mezi děním na Ukrajině a novodobými dějinami předlistopadového Československa. Městské divadlo Most jakoby předběhlo zpravodajství o půl roku – právě na jeho divadelních prknech se letos už několikátý měsíc odehrává děj příběhu „Hvězda na vrbě“, jednoho z prvních porevolučních kusů, původně pro brněnské HaDivadlo, který reflektoval posrpnový vývoj.
Žít historií? Jen když jde o zlobu
Osmašedesátý rok je hodně důležité si připomínat, ale je také přirozené a docela normální jím už nežít. To je názor osmašedesátileté české herečky z Mostu Reginy Razovové. „Životy poznamenané oním nešťastným rokem jsou odžity. Nikdo nikomu ztracenou dobu nevrátí,“ říká umělkyně.
V souvislosti s děním na Ukrajině si ovšem myslí, že je potřeba vzít naše zkušenosti jako základ pro důraznou snahu zastavit rozpínavost jednoho státu. „Je nutné už nikdy nedopustit takovou zlobu jednoho velkého státu vůči jinému malému, který má o svém fungování jinou představu. Tak vidím Ukrajinu,“ říká a vzápětí varuje: „Jsem toho názoru, že před Ruskem je opravdu třeba se mít na pozoru.“
Dnešní politika zastiňuje někdejší přísliby světlých zítřků
Názor má i na aktuální „vějičky“ o tom, že lidé jako Dubček nebo Komárek mohli po roce 1989 dotáhnout socialismus s lidskou tváří. „Co se týká Brežněva, Komárka, Dubčeka... Jistě, žili jsme těmito lidmi hodně intenzivně. Ale věřte mi, že všechna velká politická témata té doby mi vlezle a úporně zastiňují politická témata dnešní… Přiznávám, že mnohými záležitostmi dneška jsem ve svém věku unavena a nepotěšena,“ přemýšlí nad současnou celospolečenskou situací divadelní matadorka, která oslavila padesát let na mostecké umělecké scéně. „Upřímně si vážím lidí, kteří nerezignovali a se spoustou zlořádů se chtějí vypořádat,“ nehází úplně flintu do žita, ale přenechává štafetu „novým“ aktivistům. „Fandím jim, sleduju, jak se pomalu dávají do pohybu věci, které vypadaly zakonzervovaně,“ dodává proto.
Srpen se vrací opět v září
Mostecký retro muzikál „Hvězda na vrbě“ v režii Pavla Ondrucha se na jevišti objeví v repríze opět 25. září. Regina Razovová v inscenaci, kterou dramaturgie anoncuje s dovětkem „příběh snu o svobodě, který přerušil vpád sovětských vojsk“, ztvárnila hrdinku Jitku Nebeskou starší.
Původní předloha, se kterou nyní severočeští umělci pracovali jen volně (dramaturg ani režisér dobu nezažili, přesto se snažili rok 1968 uvést do kontextu se současností), měla v brněnském HaDivadle premiéru tři roky po revoluci a reflektovala srpnové události roku 1968 jako jeden z prvních porevolučních dramatických kusů. Syžet příběhu je jednoduchý. „Středoškolští studenti Jitka, Irena, Simona, Zuzana a Mirek zpívají své oblíbené písničky při schvalovacím řízení, jež má rozhodnout o tom, jestli vystoupí na slavnostním koncertu 21. srpna.
Nemají to vůbec jednoduché, neboť jim jejich bezelstné a radostné úsilí tu více, tu méně komplikují přesvědčení i reformní komunisté,“ přiblížil dramaturg Michal Pětík. Dějem provází právě Jitka (Regina Razovová) vzpomínající nejen na své mládí a lásku k Mirkovi, ale také na chvíli, kdy do probíhajícího koncertu vjely tanky vojsk Varšavské smlouvy. Její vzpomínky jsou jakýmsi dialogem roku 1968 a 2013, na jehož půdorysu zazní známé české hity z oné doby od Yvonny Přenosilové, Karla Gotta, Judity Čeřovské či skupiny Flamengo a dalších.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Lucie Bartoš
