Zpravodaj ČRo: Plán Rusů? Třetinu Ukrajiny vyhnat, třetinu vyhladit, třetinu převychovat

20.04.2022 20:53

Evropská unie poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc ve výši 1,5 miliardy eur. Ukrajinci mezitím dál bojují na východě země a stále brání Mariupol, podle velitele tamní brigády vydrží přesile vzdorovat už jen několik dní. „Ukrajinci se snaží žít ‚normální‘ život, i když se situace horší, jinak by to psychicky nezvládli. Myšlení Ukrajinců válka změnila,“ popsal v pořadu Interview ČT24 válečný zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín, v jakých podmínkách lidé ve strategicky důležitém přístavním městě, a nejen v něm, žijí.

Zpravodaj ČRo: Plán Rusů? Třetinu Ukrajiny vyhnat, třetinu vyhladit, třetinu převychovat
Foto: Repro: Twitter
Popisek: Ruská amráda vybombradovala porodnici a dětskou nemocnici v ukrajinském Mariupolu

„Mám vám od našich diváku vyřídit, že jste „frajer a borec,“ přivítala moderátorka Světlana Witowská novináře Dorazína ve studiu. „To nebyla asi jediná reakce,“ zasmál se prozíravě zpravodaj, jenž se na čas vrátil z Ukrajiny domů, aby podal svědectví.

I když je Dorazín již v České republice, zážitky z Mariupolu jsou stále velmi živé. „Nikdo, kdo tam byl, se toho nemůže dlouho zbavit, delší pobyt tam má na člověka takový vliv, že si to s sebou bude ještě dlouho nést,“ řekl nejen za sebe, ale i za další české zpravodaje, kteří se do válečné zóny na Ukrajině vypravili.

„Když jdu teď v Česku po ulicích... vše mi připadá zvláštní,“ pokračoval a dodal: „Zvláštní, že se lidé chovají normálně, nedívají se pořád na oblohu a neposlouchají stále nebezpečné zvuky. To si nejde nevzít s sebou,“ zopakoval Dorazín, který nejvíc času strávil právě v Mariupolu a Dněpru.

Ukrajinci si podle něj na válku zvykají a snaží se žít normální životy mezi sirénami a raketami: „V těchto velkých městech jsou sirény často, Rusové je bombardovali, mezinárodní letiště je zničené, něco dopadlo na okraj centra. Nebezpečí je tam nepřetržité, sirény několikrát denně i v noci. Když jsme tam přijeli, lidé se strašně báli, po čase ale zase města ožila, začal jarní úklid, lidé malovali cyklostezky, otevíraly se butiky... I když ty sirény pořád zněly a situace nebyla lepší, spíše horší, tak tamní lidé zjistili, že návrat k relativně ‚normálnímu‘ životu jim psychicky pomáhá, proto si na to už zvykli. Kdyby byli zavřeni doma, koukali na prázdné ulice, zavřené butiky, bylo by to jen horší,“ popisuje zpravodaj, co za dobu svého působení v ukrajinských městech vypozoroval.

Na rozsah ruského úderu podle něj nebyl nikdo připraven, ani Ukrajina. „Tušili jsme to už dříve, protože Putin chce vždy něčím překvapit. Na Ukrajině jsme byli už v lednu a nikdo válku nečekal, Ukrajinci ty informace měli, ale nečekali, že ten ruský útok bude takového rozsahu, to skutečně nečekal nikdo,“ podotkl.

Krutost a krvelačnost útoku Ukrajince podle Dorazína překvapila, hodně lidí se podle něj kvůli válce mentálně změnilo. „Východ Ukrajiny je v tom velmi specifický jazykem, kde je smíšena ruština s ukrajinštinou, i tou jakousi váhavosti v tom, že měli pocit, že na ně ten západ Ukrajiny a Kyjev zapomněl, že zapomněl, že tam je válka, a to už od roku 2014. Brali to jako samozřejmou součást života a stejně jako my se o to nezajímali.“

„Tím spíše byli najednou zaskočeni, jak se to zvrhlo. Změna myšlení lidí přišla s uvědoměním si rozsahu tohoto útoku. Tam byl totiž jinak efekt popírání reality. Se spoustou lidí jsme o tom mluvili, oni si to nebyli ani ochotni připustit, že vůbec k něčemu takovému došlo, pořád si jen mysleli, že je to nějaký hrozný sen, ze kterého se probudí. Byli v šoku, změnil se jejich vztah k Rusku, kde mají hodně příbuzných a známých, Uvědomili si, že jejich často rodinní příslušníci jsou jejich nepřátelé. Změnilo se to tedy z toho váhavého postoje na stmelení Ukrajinců, ti se postavili za Ukrajinu a chtějí ji hájit,“ poznamenal.

Je podle něj obdivuhodné, že Ukrajinci se takto sjednotili a nepropadli beznaději. „Neměli poraženecký pocit, neutekli všichni, ačkoli ten šok byl opravdu nepředstavitelný, když Rusko začalo najednou bombardovat sever, jih, západ...Většina z nich se od prvního momentu postavili na obranu. Velmi mě to překvapilo. Možná i je samotné to zaskočilo, asi i samotného prezidenta Zelenského, ze kterého je vojevůdce,“ ocenil odhodlání Ukrajinců.

„Ještě pár dní před válkou jsme v Mariupolu byli na koncertě, lidé byli veselí, byli v restauracích... Nikde nebyly obavy, ačkoli už byly namístě, bylo cítit, že se něco stane,“ řekl, že bylo jasné, že Mariupol bude jedním z bodů, o který bude mít Rusko zájem, bude jeho cestou na Krym.

Zpravodaj ČRo Martin Dorazín říká, že jakási „tupost“ je však slabinou ruské armády. Rusové podle něj mají v plánu třetinu Ukrajiny vyhnat, třetinu vyhladit a třetinu převychovat.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

Ukrajinci

Informace pro ukrajinské občany na území ČR v návaznosti na ruskou agresi na Ukrajině na leznete na oficiálních stránkách MV ČR. MV ČR také pro tento účel zřídilo samostatný portál. Základní informace o ukrajinské diaspoře v České republice naleznete na těchto stránkách.

autor: nab

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

21:20 Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

Jakmile je něco samozřejmého, tak je to vždycky něco, u čeho se musíme zastavit. „Protože tím se nám…