Z pozitivních ohlasů vynikl zejména Jan Zahradil, který s britskými konzervativci v posledních letech sdílel frakci v Evropském parlamentu. Ten napsal, že Johnsonovo vítězství je „sladká pomsta členů Konzervativní strany ‚proevropským‘ médiím, evropské i domácí levici, bruselské věrchušce různých Verhofstadtů atd.“. S ohledem na to, jak mu kýble špíny od těchto lidí pomohly, je prý Zahradil mimořádně zvědav na další „analýzy“ lidí, jako je Tomáš Prouza.

Někdejší „pan Evropa“ v Sobotkově vládě se prozatím neozval, což ovšem znechucený ryk liberálů nijak neoslabilo. Vše nejlépe vystihl titulek webu Britské listy „Britští důchodci zvolili klauna a lháře Borise Johnsona britským premiérem“.

Článek následně obsahuje přehled výlučně negativních reakcí na vítězství „klauna a lháře“. Například názor zakladatele organizace „Vědci pro EU“ Mika Galsworthyho, který znechuceně poznamenal, že „91 153 lidí vnutilo tohoto nebezpečného nekompetentního klauna národu.