Představa tak masivního nebezpečí snadno navodí jinou představu, že se proti němu dokáží domluvit ty mocnosti, které v dosud platném uspořádání vzniklém po druhé světové válce mají v Organizaci spojených národů rozhodující slovo, tedy pět stálých členů Rady bezpečnosti.

Jenže každý z této pětice má právo veta hlavně proto, aby každý z nich mohl zablokovat cokoli, co se příčí jeho zájmům.

Proto Rada bezpečnosti, která jediná má právo ve jménu OSN posvětit použití síly, se na něm dohodne zpravidla v méně významných případech konfliktů a krizí, anebo ve zcela výjimečných případech jako po teroristických útocích v New Yorku a ve Washingtonu z 11. září 2001.