Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, vážení hosté,

děkuji za pozvání a možnost k Vám promluvit. Rád bych krátce nastínil, jak vidím budoucnost ÚSTR. Není to možné jinak než na základě několika postřehů, které se týkají mých zkušeností s touto institucí.

Mé svědectví je svědectvím člověka, který vstoupil do dění kolem ÚSTR zvenčí. Pocházím ze Švýcarska, ale v České republice jsem strávil posledních patnáct let. Bylo to před rokem, když mě kolegové z Vědecké rady ÚSTR zvolili předsedou tohoto orgánu. Z pozice této funkce jsem měl možnost seznámit se skutečně podrobně se stavem Ústavu. Neznal jsem předtím osobně ani jednoho zaměstnance Ústavu, ani jednoho člena Rady, ani např. svého předřečníka doktora Žáčka, a nikdy předtím jsem se v diskuzích nebo sporech kolem ÚSTR neangažoval.

Proto si troufám říci, že jsem byl opravdu nepředpojatý, nezatížený osobními vazbami nebo jakoukoliv jednostranností.

Měl jsem před rokem dobrou vůli ke konstruktivní spolupráci se současným vedením Ústavu, věřil jsem, že jsou primárně vedeni zájmem o prospěch této instituce. To snad ukazuje historicky první evaluace ÚSTR, kterou provedla Vědecká rada během čtyř měsíců pod mým vedením. Výsledkem evaluace byla v listopadu loňského roku předložena Závěrečná zpráva. Mapovala nejen aktuální stav Ústavu, ale obsahuje i desítky konkrétních návrhů, jak by bylo možné práci ÚSTR postupně zdárně rozvíjet.