Ministryni spravedlnosti Marii Benešové předáváme dokumenty, které zločiny státních zástupců (jako např. Radka Mezlíka, Pavla Zemana, ale řadu dalších) usvědčují minimálně z porušování zákonů, zahlazování trestné činnosti u vybraných osob, padělání důkazů, znaleckých posudků nevyjímaje.

IAV se stal zakladatelem Manifestu IAV (MIAV) - občanů poškozených státem. V tomto seskupení jsme získali a shromažďujeme další a další důkazy o nezákonnostech v jednání státních zástupců, v některých případech šlendrián soudců.

Všechny doposud podané podněty se snaží „zločinecký syndikát“ neřešit. Podezření z trestné činnosti nejen policie, ale především státních zástupců se bagatelizuje, či skrývá pod klatbu „je to jejich právní názor“.

• Znepokojení některých soudů se nebere vážně, když tyto na různém stupni výkonu spravedlnosti ve svých rozsudcích, či stanoviscích opakovaně sdělují a upozorňují na podivné praktiky OČTŘ – především státních zástupců, kteří mají mít dohled nad procesem.
   
• Například Nejvyšší soud ve svém výroku uvedl údiv, proč se OČTŘ nezabývají trestnou činností v daném případě přímých účastníků kauzy, které žalobce postavil do role svědků. Neděje se nic. Následné trestní oznámení na státního zástupce je jeho nadřízenými bagatelizováno, ministerstvem spravedlnosti taktéž.
   
• Ústavní soud opakovaně hodnotí celou řadu odposlechů, jako nezákonných pro použití v trestním řízení. Trestní řízení na základě zmanipulovaných důkazů však probíhá dále.
   
• Odvolací soud s podivem hodnotí práci státního zástupce, který podává žalobu, aniž by doložil pohnutku, či motiv, dle jeho názoru „trestního činu“
  
  - Státní zástupce škodu stanovuje z odměny za práci (mzda a odvody ze mzdy), která byla stanovena v zákonné výši. Práce byla vykonávána dle zákoníku práce a pracovní smlouvy a to na vysoké odborné úrovni.
  
  - Prvoinstanční soud, ani státní zástupce však názor „Odvolacího soudu“ neberou vážně. U státního zástupce se prokazuje, že nezná zákony a podzákonné normy, kryje křivé svědectví.
  
  - Neděje se nic, zatěžuje se jen dalším soudním řízením justiční systém vykonstruovanou kauzou, jejíž řešení trvá již pět let, což nemůže být ve veřejném zájmu. Státní zástupce způsobuje pouze škody na veřejných financích a soudce prvoinstančního soudu mu v tom pomáhá.
   
• V další kauze stanovisko Nejvyššího soudu akceptuje soud prvního stupně. Státního zástupce názor těchto soudních institucí nezajímá. Roztáčí znovu kola soudního procesu v dalším odvolání. On se nemá čeho obávat, je to jeho „právní názor“ a evidentně způsobuje vysoké škody.
   
• Státní zástupce předloží soudu zmanipulované důkazy, část důkazů ve prospěch obžalovaných zamlčí, nebo jejich zpracovatele jako například prof. Jelínka, zesměšňuje dokonce při hlavním líčení před soudem.
  
  - Předloží soudu „padělky“ znaleckých posudků, které měly určit výši škody. S těmito „padělky“ se předvádí ve veřejnoprávní televizi, když se snaží předvést, jako filmová hvězda, jakým škodám zabránil.
  
  - Jiný soud, který hodnotí pravost těchto znaleckých posudků, sdělí, že se o znalecký posudek nejedná. Soudní znalec, který dokument zpracoval je tímto soudcem napomenut. Policie zmanipulované „znalecké posudky“ nemůže stíhat jako trestný čin a trestní oznámení odkládá, protože soud správně prokázal, že se nejedná o „znalecký posudek“.  Státní zástupce i nadále tento dokument používá u soudu jako posudek určující výši způsobené škody, přestože jsou v celém materiálu použity nepravdivé podklady.

Ve většině výše uvedených zjištění figuruje státní zástupce Radek Mezlík, který si dovoluje úplně všechno. Přestože na jeho trestné činy upozorňují, nejen spolky, občané, odborníci, nic se neděje. Jeho nadřízení Vrchní státní zastupitelství v Olomouci a NSZ Pavel Zeman, stejně jako ministerstvo spravedlnosti Marie Benešová jsou nečinní a konání státního zástupce Mezlíka tolerují, přičemž musí vědět, že maření spravedlnosti je trestným činem.

Výsledky práce jednoho ze státních zástupců např. Radka Mezlíka, který zjevně nezná zákony, zesměšňuje soudy i vysoké odborníky v právní oblasti, dokáže zmanipulovat důkazy a tyto předkládat soudu, můžeme vyhodnotit na příkladu jedné vykonstruované kauzy, která trvá již devět let: