Andrej Kortunov: Den, kdy skončila OSN

22.06.2018 19:07 | Zprávy

Rada bezpečnosti OSN, v níž se až příliš často střetávají veta USA, Británie a Francie na straně jedné a Ruska a Číny na straně druhé, v posledních letech ztrácí akceschopnost, a tím v zásadě i smysl. Přední ruský politolog v této souvislosti nabízí dystopickou vizi nepříliš vzdálené budoucnosti světa bez fungující OSN.

Andrej Kortunov: Den, kdy skončila OSN
Foto: Radim Panenka
Popisek: Sídlo OSN v New Yorku na Manhattanu

Po celý rok 2019 se situace v Sýrii zhoršovala. Bojové akce se rozšířily na celé území a počet obětí se přiblížil milionu. Nová vlna syrských uprchlíků se přehnala Tureckem a zaplavila Evropu. Rusko v Radě bezpečnosti OSN devětkrát zablokovalo americké a britské rezoluce, které nutily Damašek k míru.

Západ nakonec obvinil Moskvu v záměrné sabotáži činnosti rady. Britská premiérka Theresa Mayová v projevu na výročním Valném shromáždění OSN na podzim kategoricky požadovala, aby byla Rada bezpečnosti označena za neschopnou plnit své povinnosti v důsledku názorových rozporů mezi stálými členy, a navrhla, aby otázku „humanitární katastrofy" v Sýrii nově projednávalo Valné shromáždění.

Její iniciativa měla neočekávané pokračování. Francie a Mexiko v lednu 2020 stálým členům RB OSN navrhly, aby „dobrovolně" omezili využívání práva veta v otázkách týkajících se zločinů proti lidskosti a genocidy. Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že Paříž je připravena jít příkladem v „zodpovědném přístupu" mocnosti ke svým mezinárodním závazkům.

„Velká trojka" Ruska, USA a Číny takové „ultimátum" rozhodně odmítla, návrh si ale rychle získal podporu většiny členských států OSN. V reakci na odmítnutí „velké trojky" většina hlasovala pro svolání VS OSN s cílem přehodnotit Chartu OSN a zrušit stálým členům RB OSN právo veta.

Prezident Donald Trump v březnu zahájil kampaň za své znovuzvolení a oznámil radikální škrty v americkém financování rozpočtu OSN a mírových operací Modrých přileb. Rusko a Čína zakrátko Ameriku následovaly, s tím, že jsou ochotné financování obnovit, ale až poté, co iniciátoři Valného shromážděni ukončí své „vydírání". Francie a Británie postup „velké trojky" odsoudily, ale současně oznámily, že nemají na to, aby navýšily své vlastní finanční závazky vůči OSN. Ve výsledku tak rozpočet OSN klesl o čtvrtinu a organizace se začala propadat do hluboké krize. Uvnitř OSN propukla nelítostná byrokratická válka o vzácné finanční zdroje, během níž na světlo vyplavaly křiklavé případy neefektivnosti a zneužívání prostředků. Pravicoví populisté v USA a Evropě zahájili početné protesty s požadavkem, aby jejich vlády dostaly ty „rozežrance" z OSN pod kontrolu.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Pavel a Lipavský vezmou blembáky a šup na Ukrajinu!

15:49 Jiří Paroubek: Pavel a Lipavský vezmou blembáky a šup na Ukrajinu!

Prakticky všechny hlavní země Západu vč. USA se brání myšlence, že by Ukrajině garantovaly bezpečnos…