Ve Francii se spustila v roce 1989 a s velkým vypětím sil ji drží, alespoň ve školách, zákony sekularismu, čili zákaz vnějších projevů jakéhokoli náboženství. Británie, s opačnou politikou náboženské svobody, čili zákonné tolerance všech náboženských projevů, tu záklopku neubránila. Výsledkem je záplava těch nejradikálnějších prvků islámu do školství, profesí, médií, politiky a veřejného prostoru obecně, včetně stravování Stále větší počty škol trvají na výlučném halal stravování, a to i pro nemuslimské děti.

Hidžáby nosí většina muslimských žákyň a rostoucí počet učitelek. Na univerzitách se muslimští studenti dožadují vyčlenění z předmětů neodpovídajích koránské nauce, například evoluce. Školy s muslimskou žákovskou většinou (je jich už několik stovek) odmítají v dějepise vyučovat holocaust. Jak před 5 lety odhalilo šetření akce zvané „Trojan Horse“ (trojský kůň), desítky britských škol ovládly extrémistické muslimské rodiny přeměňující své státem řízené školy v islamistické instituce vyučující nenávist k západní civilizaci, odmítající učit výtvarnou, hudební a tělesnou výchovu a vyučující, jak se správně mají zlodějům usekávat ruce.

Hidžáb proniká do profesí lékařských a právnických, bere se jako samozřejmost u uniforem prodavaček supermarketů, stále častěji odmítajících zákazníkům prodat alkohol. Od zaměstnavatelů se žádají pro muslimské zaměstnance modlitební prostory a volný čas na modlitby. Firmy, které z těchto důvodů zaměstnance propouštějí, prohrávají u soudů vysoké odškodnění.

Začalo to tím nevinným hidžábem, jako jím to dnes se zpožděním začíná v Česku. Za vydatné podpory institucí jako ombudsmanka, rádoby hájící svobodu náboženského projevu, jímž ten hidžáb domněle je. Neměla by její pracovní náplní spíš být ochrana občanů před zlovůlí státu? A neměla by naopak být souzena ona za zneužívání pravomoci a perzekuci ředitelky dodržující školská pravidla?

To nejabsurdnější na tom je, že on ten hidžáb opravdu, ale opravdu, není projevem islámského náboženství. Znalci a znalkyně Koránu nás sice upozorňují, že je v něm toto slovo – znamenající bariéru nebo předěl - zmíněno pětkrát. Jenže ani jednou se netýká dámské garderóby. (Překládám z angličtiny, arabsky neumím, ale věřím, že překladatelé uměli).