Bohumil Stašek: Pražské zvony pozdravují, prosí a napomínají „Posilněte se a nebojte se!“

07.09.2014 18:45 | Zprávy

Bohumil Stašek nám svou úvahou vyslovenou v předvečer vypuknutí druhé světové války v Českém rozhlase, dodává sil i do dnešních časů, které jsou podobně neklidné jako tehdy

Bohumil Stašek: Pražské zvony pozdravují, prosí a napomínají „Posilněte se a nebojte se!“
Foto: Hans Štembera
Popisek: Praha

Rád bych Vás zavedl ke třem zdrojům, z nichž bychom všichni mohli načerpati občerstvující nápoj, který by osvěžil a napojil naše srdce dnes tolik potřebnou nadějí, důvěrou a silou. A proudí někde takové zdroje? Od staletí tekou v naší vlasti a dá Pán Bůh, budou prouditi na věky! Ale lidé zapomínají někdy cest. Nuže, pojďme a čerpejme z oněch pramenů, kolik jen potřebujeme!

Bible zdrojem moudrosti

Prvním tím zdrojem jest kniha knih, ve které uložena je všecka moudrost země a nebe, Písmo svaté – bible. Naši předkové byli pilnými čtenáři této knihy a jejich znalosti bible obdivovali se i učení cizinci. Teprve dnes rozumíme, proč naši předkové tak milovali tu knihu. Byla to pro ně kniha, která je nejen utvrzovala ve víře, ale v níž také nalézali moudrá pravidla pro svůj život, útěchu ve strastech života i naději, když čítali v ní, jak národu po dlouholetém utrpení a ponížení vzešla spása a záchrana.

Kéž by se Praha stala opět duchovním centrem a magnetem českého lidu. A ona se stane! Vidím to na našem hřbitově vyšehradském, vidím to i v chrámě svatovítském, na Staroměstském náměstí, u pomníku sv. Václava a jiných ještě místech

Národ český přestal bibli čísti. Mnohým nezdála se býti knihou snad dosti moderní a pro život potřebnou. Ale jsem přesvědčen, že kdyby znali její obsah, rádi by po této knize sáhli a byla by jim opět tím, čím bible bývala našim předkům: vírou, útěchou, silou, poučením, nadějí! Čtěme například ony stránky bible, na nichž vypravuje se o národním proroku Danielovi! Prorok ten prožívá se svým lidem těžkou dobu. Byla to doba strašlivých zmatků a převratů, kdy se lámala v bouřích, zmatcích a bojích celá východní vzdělanost, kdy padalo království za královstvím a kdy modla lidského úsilí na hliněných nohách se hroutila a rozpadávala.

Jen „lid Boží“ je lidem budoucnosti

V takových dobách národ Danielův byl rozptýlen a takřka se ztrácel mezi národy světa. Prorok Daniel přemýšlel a hledal prostředek k záchraně, pouto, které by lid jeho uchránilo před rozprášením a zničením. A nakonec přišel k tomu přesvědčení, že ve velikých a osudových dobách, které národové prožívají, k záchraně jejich nestačí moudrá politika, ani bohatství, ani vojenská síla, ani početnost národa. Nakonec rozhoduje přece jen o osudu národa mravní hodnota lidu. Jen „lid Boží“ přetrvá všechny hrůzy poroby a převratů. Jen „lid Boží“ je lidem budoucnosti. A proto Daniel vyřknul ono slavné proroctví: „Lid, který zná Boha svého, zůstane pevný.“

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: protiproud.cz

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vladimír Ustyanovič: Volební zradu čekám z Hradu

15:17 Vladimír Ustyanovič: Volební zradu čekám z Hradu

S určitou míru nadsázky si dovolím přeložit, co prezident Trump sdělil takzvaným evropským lídrům v …