Na tom by možná ještě nebylo nic tak mimořádně divného. V té době byl Ondrášek pouze pověřen řízením sboru, a jak ministryně spravedlnosti v dalších dnech deklarovala, chce nového generálního ředitele vybrat v transparentním výběrovém řízení. Měl snad Ondrášek již 7. 4. 2014 jistotu, že ve výběrovém řízení uspěje? Výběrové řízení bylo vyhlášeno až 16. 4. 2014, a to s podivně krátkou lhůtou pro podání přihlášek (devět dní a z toho sobota + neděle + státní svátek). O transparentnosti tohoto výběrového řízení silně pochybuji a v těchto pochybách nejsem sám. Koneckonců jak zaznělo i z úst ministryně do samotného výběrového řízení postoupil pouze Ondrášek.

Odstranění své osoby z vedení sboru jsem si také vysloužil stížností proti nezákonnému postupu ministryně spravedlnosti. Několik hodin po doručení mé stížnosti na ministerstvo spravedlnosti, ministryně v živém televizním vysílání uvedla, že mou stížnost zamítne. Vyřízení stížnosti však trvalo 29 dnů. Záměrně jsem v tomto podání upozornil na skutečnost, že podání stížnosti mi nemůže jít k tíži. Tušil jsem však, že toto mé jednání nezůstane bez odezvy. Stejně jako v případě rozkladu Petra Dohnala jde jen o zdržovací taktiku a oddálení možnosti podání žaloby. Ve svém profesním životě jsem zažil spoustu nepravostí a nerovných postupů, ale tak zásadní a opakované porušování zákonů vrcholovými představiteli instituce nikdy.

Ondrášek po svém jmenování a ustanovení na služební místo generálního ředitele VS ČR se aktivně chopil role kata a v jednom dnu rozhodl o zrušení mnou zastávaného služebního místa 1. náměstka generálního ředitele a současně stejnou listinou zřídil další dvě nová služební místa náměstků. Reorganizaci jsem si opravdu představoval jinak. O pár hodin později mi oznámil, že se mnou bude zahájeno řízení o převedení na jiné služební místo a o dalších pár hodin později vyhlásil na nová služební místa náměstků výběrová řízení. I člověku neznalému postupu při obsazování služebních míst musí být na první pohled jasný úmysl tohoto služebního funkcionáře.

Dne 5. 5. 2014 v 14.00 bylo zahájeno řízení o mém převedení na jiné služební místo. Nebylo však pro mne žádným překvapením, že po úvodním zákonném poučení Ondrášek vyjmul z desek již vyhotovené rozhodnutí o zařazení mé osoby do záloh pro přechodně nezařazené. Toto řízení v podstatě probíhalo jednostranně a bylo rozhodnuto již před zahájením tohoto řízení. Amaterismus tohoto služebního funkcionáře nemá v historii účinnosti služebního zákona obdoby. Nejenže služební funkcionář nedodržel zákonem stanovené postupy, ale nedal si ani tu práci, aby uvedené rozhodnutí o zařazení do záloh nechal „jakoby“ teprve zpracovat na závěr řízení. Úsměvné na tom všem je skutečnost, že Ondrášek již více než sedm let aplikuje služební zákon v praxi z pozice ředitele věznice. V řízení vedeném Ondráškem jsem shledal osm konkrétních porušení zákonem stanovených postupů.

Dotyčný se přihlásil do výběrového řízení k obsazení služebního místa „generální ředitel Vězeňské služby“ a od samého počátku výkonu tohoto služebního místa prokazuje neznalost stěžejního zákona, kterým se řídí všichni služební funkcionáři všech bezpečnostních sborů. Jde o neznalost či úmyslné porušování zákona?