Daniel Kroupa: Mír souvisí s odhodláním jej vynutit

16.02.2015 20:23

Putin má jasný cíl, obnovit ruskou moc na území bývalého Sovětského svazu, má vůli to učinit, má dostatek zbraní a odhodlání použít násilí, kdekoli je to třeba. Západ je nejednotný, má touhu po míru a tak panickou hrůzu z užívání násilí, že trestá i pohlavek k uklidnění hysterického spratka. Touha po míru a světu bez válek je krásná, ale pokud se proměnila v iluzi, že v něm už žijeme, a že druzí jednají z téže touhy, je nebezpečná.

Daniel Kroupa: Mír souvisí s odhodláním jej vynutit
Foto: kremlin.ru
Popisek: Vladimir Putin

Mír však není pouhým klidem zbraní, ale spravedlivým uspořádáním a na to, co je spravedlivé v tom či onom případě, existují různé názory, o nichž se lze mezi těmi, kdo mají stejnou vůli, dohodnout bez násilí. Takový mír však lze v našem světě udržet jen společným odhodláním důrazně zakročit proti každému, kdo jeho principy poruší. Individuální či kolektivní hrůza z násilí je patologickým projevem stavu, kdy lidé ztratí jasné vědomí životních hodnot a z nich plynoucí orientace v situacích krize. Lidé na Západě tak ztrácejí schopnost rozlišit, kdy mohou sílu použít spravedlivě a přiměřeně, proto v nich každé násilí vyvolává zmatek, panickou hrůzu.

Jednou reakcí je hysterický pacifismus, který člověka zdánlivě zbavuje odpovědnosti v situacích, které vyžadují násilné řešení. Druhou reakcí je popírání skutečnosti a uchýlení se do onoho vysněného světa, v němž všechno vyřeší dobré slovo. Politici postižení tímto způsobem uvažování se domnívají, že něco dobrého vykonali, když ve válečné situaci nepřiznají skutečný stav věcí, ale opíšou ho neutrálními výrazy. Předstírají sobě i druhým, že zachraňují mír, když namísto jednání v reálném světě odpovídají na situaci gesty ve virtuálním světě, jako například rozhořčeným prohlášením nesouhlasu se situací, ujišťováním veřejnosti, že „situace nemá vojenské řešení“ a diplomatickou iniciativou, která zvýhodní agresora.

Oč poctivější by bylo tváří v tvář válce na Ukrajině, kdyby evropští politici přiznali veřejnosti, že v dané chvíli je Evropská unie nejednotná, nerozvinula svojí zahraniční a bezpečnostní politiku, nemá dostatek zbraní ani vůle je použít, v důsledku čehož není schopná činit nutné kroky k obraně vlastního území a netroufá si popudit Putina vojenskou podporou ukrajinské územní celistvosti. Kdyby tedy naopak Putin zjistil, že Evropská unie je jednotná, že je schopná přijímat demokratickými postupy politická rozhodnutí a že má vůli je prosadit i odpovídající vojenskou silou, prohlásil by, že „situace nemá vojenské řešení“ a svolal by do Minsku diplomatické jednání, které by za jedinou hodinu dospělo k ukončení války. O tom, zda by následující polibek od Merkelové byl odměnou či trestem, nehodlám spekulovat. V každém případě by si ho pan Putin zasloužil.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: pravybreh.cz

Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová byl položen dotaz

svobodná média

Dobrý den, fakt byste za obálku na časopisu, která nikoho neuráží někoho hnala k soudu? Kde je pak nějaká svoboda? A třeba Respekt je známý svými obálkami, kde jsou často i karikatury a je používána nadsázka, někdy i černý humor. To jste se už všichni politici zbláznili, že byste chtěli zasahovat do...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy - 352. díl Oswald Spengler - Myšlenky

13:04 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy - 352. díl Oswald Spengler - Myšlenky

Oswald Spengler, německý filosof dějin (25. května 1880, Blankenburg – 8. května 1936, München), do …