Jestliže tyhle tři byly vyhlášeny na 45 dní, ta aktuální má trvat 210 dní a tomu odpovídá i její předpokládaný záběr – až „110 tisíc mobilizačních zdrojů,“ řečeno drsně neosobní lexikou vojenských správ.
Ani prezident, který svým dekretem mobilizační proceduru zahájil a parlament posvětil, neměl potřebu, povolání takového množství záložníků jakkoliv zlidštit. Třeba provoláním: „Mým národům“, což by v případě Ukrajiny bylo na místě, minimálně proto, že mobilizace zahrnuje i separatistické regiony Donbassu.
Na rozdíl od loňského března, ovšem všeobecný povolávací rozkaz nezahrnuje anektovaný Krym. A na rozdíl od své předvolební agitace Petro Porošenko už nezmiňuje garantovaný žold v přepočtu 1500 Kč na den a životní pojištění 1,5 milionu.
I jinak se mění přístup prezidenta k východní frontě. Stále je to sice ATO, protiteroristická operace, ale už neslibuje bezpodmínečnou porážku separatistů. A dokonce připouští, že se ukrajinské vládní síly, tedy armádní jednotky i Národní garda stáhnou na 20km od demarkační linie, což v září ještě rozhodně odmítal.
Pravda: s tímto tvrzením přišel ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který neskrývá své ideové vazby přinejmenším na odkaz Machiavelliho. Lavrov ovšem současně tvrdí, že také povstalci z „DNR a LNR“ jsou připraveni ustoupit ze svých pozic a to na 20 km od linie, kterou načrtnul přímo znepřátelený Kyjev.
Ano: Dosavadní zkušenost s ruskou argumentační účelovostí a ukrajinskou názorovou přelétavostí vylučuje unáhlenou preskripci mírového optimismu. Zvlášť těšně před dalším kolem jednání o ukrajinské krizi v normandském formátu.
Na druhou stranu zesílené boje v Donbassu, kdyby nešlo o válku, chtělo by se říci, evergreenová bitva o Doněcké letiště a právě zmíněná masivní mobilizace v Ukrajině svědčí o tom, že se věci začnou brzy znovu hýbat.
Dalším důkazem je třeba i svědectví poslance ukrajinské poslanecké Rady Sergeje Pašinského, že Kyjev má připravený plán vyhlášení války Rusku, jakmile jediná sebemenší průzkumná jednotka překročí hranice Charkivské (???????????), nebo Černihivské (?????????????) oblasti.
Pak je tu také nejnovější informace o tom, že Ukrajinská armáda hodlá výrazně posílit své stavy, o 68 tisíc mužů i žen, mimochodem také jich se totiž týká mobilizace podle prezidentského dekretu No. 15 ze 14. ledna.
Ozbrojené síly by měly mít pak ¼ milionu příslušníků a příslušnic, což letos přijde státní pokladnu, přepočteno na koruny, na 135 mld. To je pro představu 5% HDP země. A když se vrátím od těžko představitelných čísel do reality východního konfliktu, je docela dobře představitelné, že ukrajinská strana mobilizuje, aby byla dostatečně silným partnerem pro mírová jednání.
Podobně uvažuje i politolog Leonid Poljakov z respektované Vysoké školy ekonomické v Moskvě. V jeho představách předsedá mírovým rozhovorům Kyjeva se samozvaným Donbassem Rusko. A to je právě ten důvod proč musí Ukrajina mobilizovat, poodhalovat své plány možné přímé války s Ruskem, a Západ pokračovat v sankční politice.
Dotud, dokud si ministr Lavrov a jeho kolegové v putinském vedení nepřiznají, že každý, tedy i politik a jeho stát, může mít jen to, na co má. Se směnkou za Krym, ropou za 48 a rublem za 65 se prostě musí něčeho vzdát. Že to je Donbass už asi tuší. Že to bude i role „mírotvůrce“ ve vlastnoručně upečeném konfliktu je jasné všem ostatním.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Český rozhlas
