Milí přátelé, vážení rozhlasoví posluchači, s přelomem roku jsme se dočetli, že papež František je nejlépe oblékaným mužem v jakési soutěži. A jeho slova i činy budí u mnoha lidí jen a jen sympatie. Jeho lidský přístup oslovuje i ty, kteří jinak do kostela nechodí a pro církev málokdy najdou slova chvály.

Musím přiznat, že jsem se s ním mnohokrát setkal po volbě papeže, a to i nedávno. Je skutečně člověkem, kterého dnes média označují možná už trochu příliš opakovaným slovem „charismatický“. Je báječné, že dokázal přitáhnout pozornost i těch, kdo jinak jsou vůči víře nebo církvi nadmíru kritičtí.

Jeho slova jsou vřele přijímána a myslím, že každý z věřících se s nimi může ztotožnit. Jsme však svědky zvláštního efektu. Často se na něj odvolává ultralevice, která nám, věřícím, chce dávat lekce o jeho sociální nauce. Možná si neuvědomují, nebo nechtějí vidět, že jeho nauka vychází z diametrálně odlišných stanovisek.