Vážení přátelé, milí rozhlasoví posluchači, stojíme na začátku roku 2014 po Kristu nebo našeho letopočtu, jak někteří říkají. Nemůže to i znamenat, že my jsme Kristovi a on je náš? To je otázka, ale také program a výzva našeho papeže Františka.  

Uplynulý rok byl bohatý na události, plný překvapení a vedle radostných oslav i plný zklamání. Napadají mě slova novoročního projevu Václava Havla z 1. ledna 1990: „Naše země nevzkvétá.“  

Po desítkách let, kdy jsme slýchávali, že naše budování dosahuje hvězd, šlo o šokující slova. Přesto tu byla naděje. Byla to slova osvobodivá a pravdivá. Znamenala, že pravda zvítězila.  

Čtěte také: Dominik Duka: Sklízíme hořké plody předchozích desetiletí

Tato slova totiž mohla zaznít jen proto, že se do naší země vrátila svoboda a ruku v ruce s ní byla obnovena i suverenita. Ve chvíli dnešní nejistoty a bezradnosti, kterou vyvolává současná politická a morální krize s hospodářskými důsledky, vám chci říct toto: mohu se s vámi podílet o obavy a nejistotu, což je důkazem svobody a vítězství pravdy navzdory všem lžím!  

Pro dobro celé společnosti chceme jednat se státem o možných regulacích, které by vládě ulehčily napjatou hospodářskou situaci. Nadále budeme spolupracovat v oblasti sociální a zdravotní péče, při živelních katastrofách, jak to dosud činí naše charity, diakonie nebo ADRA. Rovněž budeme i nadále spolupracovat a podporovat rozvoj kultury a vzdělanosti.  

Přes všechny nedostatky, bolesti a zklamání bych vás chtěl vyzvat k odvaze, k aktivní účasti na církevním životě, ale také i ke společenské angažovanosti. Nebuďme nekritičtí vůči státu a světu politiky, ale buďme spravedliví.  

Čtěte také: Církev se postavila na stranu národa, připomíná Dominik Duka

I zde jsme se podíleli na spolupráci a pomoci a můžeme být všichni, celá společnost, hrdí na vše pozitivní, co se podařilo. Na vše dobré a krásné, co jsme vykonali. Rozhlédněme se kolem sebe! Vidíme opravené chrámy, obnovená města a také kolik vyrostlo domů, jak se změnil náš život. Spočítejme si, zda opravdu strádáme.  

Uvidíme také, že mnozí naši spoluobčané, bratři a sestry, potřebují jak materiální, tak duchovní pomoc, lidské pochopení a spoluúčast. Umíme to. Charitní sbírky a její činnost nás řadí mezi špičku solidárních národů. To je důvod, abych vám všem poděkoval.  

Snažme se být dobrými křesťany a občany naší země. Bůh ať žehná na přímluvu svatých Václava, Vojtěcha a Anežky naší zemi.