Pozornost se tak v tomto týdnu může stočit mimo Evropu a Spojené státy, a to konkrétně do Číny. Ve druhé největší ekonomice světa přijde na řadu HDP za první čtvrtletí, které sice nepatří k nejdůvěryhodnějším číslům, poslední výsledky však i tak ukazují jasný trend. Čínská ekonomika začíná prudce šlapat na brzdu, přičemž v minulém roce rostla dokonce nejpomaleji za posledních 28 let. To, v kombinaci s celkovým čínským dluhem okolo 250 % HDP, vystrašilo trhy, jenž začaly spekulovat o důsledcích „tvrdého přistání“ čínské ekonomiky.
Vývoj posledních měsíců však spíše naznačuje měkké a do značné míry řízené přistání.Čínská vláda se od ledna rozhodla – jako již mnohokrát – stabilizovat domácí ekonomiku pomocí kombinace měnových a fiskálních stimulů. Zatímco v prvním případě pumpuje centrální banka do finančního systému dodatečnou likviditu, ve druhém pak přišly na řadu daňové úlevy a další investice do infrastruktury ze strany centrální vlády. A jak se zdá, toto úsilí již nese první plody, o čemž svědčí březnové zlepšení nálady v průmyslu (PMI se vrátily nad kritickou hranici 50).
Klíčovou otázkou pak samozřejmě zůstává další vývoj americko-čínského obchodního konfliktu. Mezi oběma zeměmi nadále pokračují zdlouhavá vyjednávání, která se nyní koncentrují zejména okolo tématu duševního vlastnictví a kyber-bezpečnosti. Pokud by se mírný optimismus zaznívající z obou stran podařilo přetavit ve funkční bezcelní dohodu, nejen čínská, ale zprostředkovaně také evropská ekonomika by si jistě oddechly. Samozřejmě pouze za předpokladu, že by Donald Trump svou pozornost následně nezaměřil právě na starý kontinent…
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
