Vzhledem ke slabým konjunkturálním číslům, jež značí prudké oslabení růstové dynamiky, nejde vlastně o nic až tak překvapivého. Nakonec, zítřejší zpřesnění německého HDP za čtvrtý kvartál zřejmě potvrdí, že největší evropská ekonomika se jen těsně vyhnula technické recesi.

Při pohledu na pokrizový vývoj v eurozóně by se však jednalo o zásadní obrat od politiky fiskální přísnosti (austerity), kombinace výdajových škrtů a zvyšování daní. Pozoruhodné přitom je, že dluhová situace nejproblematičtějších zemí eurozóny není ani zdaleka růžovější, než byla v roce 2010, spíše naopak. Zářným příkladem je Itálie, jejíž zadlužení soustavně roste a aktuálně přesahuje 130 % HDP. Přes hranici 100 % HDP se přehoupla rovněž Francie a stejně tak státy jižního křídla jsou na míle vzdálené plnění Maastrichtských kritérií (max. 60% podíl veřejného dluhu k HDP).