Virové i bakteriální infekce, včetně mononukleózy a zánětu jater - hepatititdy - revmatoidní artritida, rakovina… to jsou některé z obdivuhodně dlouhého seznamu nemocí, při nichž nám mohou pomoci vysoké dávky (takzvané megadávky) vitamínu C.

Alespoň podle zastánců této metody. Rekrutují se překvapivě převážně - ačkoli ne jen - z řad lékařů. Doporučují ovšem dávky často překračující tisícinásobek takzvané doporučené denní dávky, která je “mainstreamově” stanovena na 75-90 miligramů. A “uživatelé”, kteří jejich postupy zkoušejí, bez výjimky potvrzují jejich slova: céčko je schopné výrazně pomoci uzdravení v případech lehčích i těžších chorob.

“V průběhu minulého desetiletí jsem léčil přes devět tisíc pacientů vysokými dávkami vitamínu C. Účinky této látky, pokud je použita v adekvátním množství, významně mění k lepšímu průběh mnoha nemocí. Kromě toho jakákoli stresová situace velmi navyšuje spotřebu vitamínu C v těle,” píše o “céčku” americký lékař dr. Robert Cathcart ve své práci Vitamín C, tritrace po toleranci střev, anaskorbémie a subakutní kurděje.

Vyšla již roku 1981. Téměř pětatřicet let po jejím vydání ale bohužel jeho teorie zůstává v šuplíčku “obskurní nesmysl” a uživatelé, kteří se přesvědčili o její pravdivosti, stejně často tápou v důležitých “detailech”: je to, co dělám, vlastně vůbec bezpečné?

Vážená paní Peprná,